116 C 361/2022-26 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 1 890 Kč se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 450,60 Kč a náklady spojenými s upomínáním ve výši 63 Kč. Žalobu odůvodnila tvrzením, že se žalovaný stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do evidence České pošty, tuto povinnost splnil a tím mu vznikla zároveň povinnost platit televizní poplatek ve výši stanovené zákonem. Žalovaný však svou zákonnou poplatkovou povinnost řádně neplnil a na televizních poplatcích dluží žalovanou částku. K úhradě dlužné částky byl písemně vyzván, avšak svou povinnost ani v dodatečně stanovené lhůtě nesplnil. Vzhledem k tomu, že je v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, domáhá se žalobkyně rovněž přiznání úroků z prodlení v žalobě specifikovaných. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud rozhodoval ve věci v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V daném případě účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání konkludentně a ve věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Po provedeném dokazování soud zjistil, že žalovaný se přihlásil jako poplatník televizního poplatku u České pošty dne [datum], v době od července 2019 do srpna 2020 nezaplatil televizní poplatek v částce 135 Kč měsíčně a neučinil tak ani po předžalobní výzvě žalobkyně ze dne [datum], která byla odeslána dne [datum]. 5. Žaloba je důvodná. Žalovaný jako poplatník televizního poplatku dle § 3 z. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, svou povinnost vůči žalobkyni ve shora uvedeném období nesplnil, ačkoliv tak měl dle § 7 odst. 2 téhož zákona učinit vždy nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Svůj dluh nezaplatil ani ve lhůtě, kterou mu žalobkyně poskytla ve výzvě k úhradě, žalobkyni tak vzniklo oprávnění domáhat se svého práva u soudu dle § 10 shora citovaného zákona. Tímto rozsudkem proto byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku včetně příslušenství v podobě úroku z prodlení, na které má žalobkyně jako věřitel dle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 nárok, výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1, § 142a o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce 1 126 Kč Částku tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta ve výši 400 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby), kdy dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. činila odměna za jeden úkon právní služby částku 200 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta za dva úkony právní služby vždy po 100 Kč za jeden úkon dle § 13 stejné vyhlášky, celkem 300 Kč, a náhrada 21 % DPH z odměny a přiznaných náhrad v částce 126 Kč.