116 C 370/2021-37 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 31. 8. 2021 se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedené částky. [název žalobkyně] („ kancelář“) je právnickou osobou zřízenou zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla („ zákon“), jako profesní organizace pojistitelů, která je oprávněna vyvíjet činnost na základě zákona. [příjmení] jiné je kancelář příjemcem příspěvku placeného na základě § 4 odst. 1 zákona vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona. K porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona dojde, je-li vozidlo provozováno na pozemní komunikaci bez pojištění odpovědnosti, nebo není-li v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel vozidlo pojištěno po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Při zjišťování údajů o vozidlech, (ne) existenci pojištění a povinných osobách vychází kancelář ze zákonem předepsaného procesu upraveného § 15 odst. 1 až 3 zákona a následné komunikace s obeslanými osobami. Uvedeným způsobem bylo zjištěno, že motorové vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka], [VIN kód] („ vozidlo“) je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované, ale v období od 18. 2. 2019 do 22. 8. 2019, tedy po dobu 186 dní, k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. V daném období byl vlastník vozidla žalovaný, kterému tím vznikla povinnost k zaplacení příspěvku dle § 4 odst. 1 zákona a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona. Výše příspěvku se dle § 4 odst. 3 zákona vypočte jako součin počtu nepojištěných dní a výše denní sazby podle druhu vozidla, která je v daném případě na základě § 4 odst. 5 zákona stanovena § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. částkou 47 Kč, neboť se v případě vozidla jedná o osobní automobil nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3. Výše příspěvku tedy v tomto případě při 186 nepojištěných dnech činí 8 742 Kč. Výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek je stanovena § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. na částku 300 Kč. Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 7 zákona vyzvala žalovaného k uhrazení příspěvku a nákladů na jeho uplatnění, a stanovila lhůtu k úhradě 30 dnů. Výzva obsahující popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů kanceláře i poučení o právech a povinnostech žalovaného a možnosti uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů kanceláře u soudu byla žalovanému odeslána dne 15. 1. 2020. Žalovaný ve výzvě uvedené lhůtě, která uplynula dne 29. 2. 2020, příspěvek a náklady na jeho uplatnění neuhradil a ani neprokázal, že existují okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. Žalovaný se tak s placením příspěvku a nákladů na jeho uplatnění dostal do prodlení a žalobce po žalovaném požaduje zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužné částky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle § 115a o.s.ř. 3. V tomto řízení bylo zjištěno, že žalovaný v době od 18. 2. 2019 do 22. 8. 2019 byl vlastníkem osobního automobilu [anonymizována dvě slova], [registrační značka] a v této době nebylo k tomuto automobilu uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobce vyzval žalovaného dne 20. 7. 2021 předžalobní výzvou k zaplacení příspěvku nepojištěných ve výši 8 742 Kč, tato výzva byla žalovanému doručena dne 22. 7. 2021. Žalovaný příspěvek nezaplatil. 4. Podle § 24c zákona č. 168/1999 Sb. žalovaný je povinen zaplatit žalobci příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a tento příspěvek je vypočten jako násobek příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Denní sazba u vozidla daného typu představuje 47 Kč, celkem tedy byl příspěvek vypočten částkou 8 742 Kč za 186 dnů. Jelikož žalovaný nezaplatil příspěvek podle zákona ani na základě písemné výzvy žalobce, uložil soud žalovanému povinnost příspěvek zaplatit v žalované výši. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu je povinen zaplatit podle § 517 odst. 2 o.z. také zákonný úrok z prodlení, výše úroku je stanovena nařízením vlády. Současně soud zavázal žalovaného k úhradě částky 300 Kč, jakožto nákladů spojených s mimosoudním uplatněním pohledávky. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. když žalobkyně měla ve věci plný úspěch a náleží jí právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále náklady právního zastoupení dle § 14b odst. 1 vyhlášky č.177/1996 Sb., v sazbě jednoho úkonu 200 Kč, celkem byly přiznány 3 úkony, a to za předžalobní výzvu, přípravu převzetí, sepis žaloby, když řízení v dané věci bylo podáno na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně, stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. K těmto úkonům náleží tři režijní paušály po 100 Kč za jeden úkon dle § 14b odst. 2 téže vyhlášky. Jelikož advokát žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobkyni i nárok advokáta na úhradu 21% DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení tedy činí 1 489 Kč.