116 C 399/2021-45 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou došlou soudu dne 1. 10. 2021 se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedené částky. Žalovaný jako cestující bez platné jízdenky, využil dne 1. 8. 2018 přepravních služeb společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a to ve vlaku 114 mezi stanicemi [obec] hl.n. a [obec] na [anonymizováno], čímž se bezdůvodně obohatil v rozsahu jízdného stanoveného ve výši dle tarifu Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, a to v částce 74 Kč. Za porušení § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu vyměřila společnost [právnická osoba] žalovanému přirážku 1 000 Kč, a to v souladu s § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a tarifem Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. Žalovaný jako cestující bez platné jízdenky, využil dne 1. 8. 2018 přepravních služeb společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a to ve vlaku 114 mezi stanicemi [obec] hl. n. a [obec] na [anonymizováno], čímž se bezdůvodně obohatil v rozsahu jízdného stanoveného ve výši dle tarifu Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, a to v částce 0 Kč. Za porušení § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu vyměřila společnost [právnická osoba] žalovanému přirážku 1 000 Kč, a to v souladu s § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a tarifem Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. [právnická osoba], tak vznikla vůči žalovanému pohledávka 1 000 Kč (dále jen„ pohledávka“). [právnická osoba], jakožto původní věřitel a postupitel postoupila pohledávku včetně jejího příslušenství [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. č. [PSČ] 848, se sídlem [adresa], [právnická osoba] 0RE, Spojené království [příjmení] [jméno] a Severního Irska, jakožto postupníkovi. Postoupení pohledávky [číslo] bylo součástí postoupení souboru pohledávek ve smyslu § 1887 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek, která byla uzavřena na základě rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] mezi společnostmi [právnická osoba], a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] uzavřené dne 15. 12. 2015. Společnost [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], jakožto postupitel postoupila dne 13. 6. 2019 pohledávku včetně jejího příslušenství [právnická osoba] [anonymizováno], reg. č. [PSČ] 790, se sídlem [adresa], [příjmení] [anonymizována dvě slova], [země] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země], jakožto postupníkovi. Postoupení pohledávky bylo součástí postoupení souboru pohledávek ve smyslu § 1887 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek uzavřené dne 13. 6. 2019. Žalovanému byla ve smyslu § 142a o.s.ř. dne 10. 7. 2019 odeslána předžalobní výzva k zaplacení spojená s oznámením o postoupení pohledávky. Žalovaný do dnešního dne neuhradil ničeho. 2. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně je zahraniční právnickou osobou se sídlem na území [příjmení] [jméno] (§ 3024 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a § 26 odst. 1 věty druhé zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém), je v řízení dán cizí prvek, a proto se soud zabýval tím, zda je ve věci dána pravomoc českých soudů. Podle článku 4 bodu 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. Brusel I bis), soud dospěl k závěru, že pravomoc českých soudů v této věci dána je, neboť žalovaný má bydliště na území České republiky. Rozhodným hmotným právem je právní řád České republiky dle článku 5 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (tzv. Řím I.), podle něhož se smlouvy o přepravě cestujících řídí právem země obvyklého bydliště cestujícího za předpokladu, že se v této zemi nachází rovněž místo odjezdu nebo místo určení. 3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. V době přepravy byl pracovně v [obec] a byl mu odcizen občanský průkaz. 4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný dne 1. 8. 2018 cestoval vlakem [číslo] provozovaným [právnická osoba], a mezi stanicemi [obec] hl. n. a [obec] na [anonymizováno], bylo při kontrole zjištěno, že nemá platnou jízdenku a odmítá jízdné uhradit. Žalovanému bylo uloženo zaplatit jízdné ve výši 74 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč O tom bylo sepsáno oznámení o závadách a potvrzení o nedodržení SPPO, které žalovaný podepsal. Předmětnou pohledávku za žalovaným postoupil přepravce smlouvou o postoupení pohledávek [číslo] ze dne 18. 1. 2017 [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a tato společnost ji smlouvou o postoupení souboru pohledávek ze dne 2. 2. 2017 postoupila žalobkyni. Žalovaný dne 1. 8. 2018 cestoval vlakem [číslo] provozovaným [právnická osoba], a mezi stanicemi [obec] hl.n. a [obec] na [anonymizováno] bylo při kontrole zjištěno, že kouří na záchodě, což cestující nepopírá, přičemž předložil občanský průkaz a bylo vyhotoveno potvrzení o nedodržení SPPO. Žalovanému bylo uloženo zaplatit přirážku za nedodržení SPPO ve výši 1 000 Kč O tom bylo sepsáno oznámení o závadách a potvrzení o nedodržení SPPO, které žalovaný podepsal. Předmětnou pohledávku za žalovaným postoupil přepravce smlouvou o postoupení pohledávek [číslo] ze dne 18. 1. 2017 [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a tato společnost ji smlouvou o postoupení souboru pohledávek ze dne 2. 2. 2017 postoupila žalobkyni. 5. Předžalobní výzvou ze dne 10. 7. 2019 zaslanou žalovanému doporučeně oznámila žalobkyně žalovanému postoupení pohledávky a současně byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 1 000 Kč a 1 074 Kč spolu s náklady právního zastoupení (tedy v prvním případě celkem 1 968 Kč a v druhém případě 2 647 Kč). 6. Žalovaný porušil svou zákonnou povinnost podle § 37 odst. 5, písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., neboť se na výzvu oprávněné osoby neprokázal při jízdě dopravním prostředkem platným jízdním dokladem, přičemž nepředložil jakýkoliv důkaz prokazující jeho tvrzení. 7. Žalobkyně se domáhala zaplacení přirážky s odůvodněním, že společnost [právnická osoba], jakožto původní věřitel a postupitel postoupila pohledávku včetně jejího příslušenství [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. č. [PSČ] [anonymizováno], postoupení pohledávky [číslo] bylo součástí postoupení souboru pohledávek ve smyslu § 1887 zákona č. 89/2012 Sb., a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek, která byla uzavřena na základě Rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] mezi společnostmi [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] uzavřené dne 15. 12. 2015, tato společnost, jakožto postupitel postoupila dne 13. 6. 2019 pohledávku včetně jejího příslušenství žalobkyni, jakožto postupníkovi. Žalobkyně předložila soudu pouze rámcovou smlouva o budoucích smlouvách o postoupení pohledávek, nikoliv však konkrétní smlouva a seznam pohledávek, z nichž by bylo možno mít za prokázáno, že [obec] dráhy žalovanou pohledávku postoupily [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a svou neúčastí se zbavila možnosti být soudem ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalšího dokazování o skutečnosti rozhodné pro posouzení jejího nároku, když uvedené poučení však soud poskytuje pouze a jedině účastníku, který se k jednání dostaví. Jelikož žalobkyně v řízení neprokázala svou aktivní legitimaci, tedy že se stala věřitelem žalované pohledávky, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 8. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.