116 C 77/2022-37 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou došlou soudu dne 28. 2. 2022 se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedené částky. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 19. 11. 2021 mezi společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. B [číslo] (dále jen původní věřitel), jako původním věřitelem a postupitelem a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa žalobkyně], [IČO], jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel dne 6. 5. 2019 s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 9 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 6. 7. 2019. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 9 000 Kč a dále z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 532,64 Kč. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný následně odsouhlasil znění Úvěrové smlouvy, jakožto podmiňující krok pro pokračování v registraci na webových stránkách původního věřitele. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění obsaženém v příloze tohoto návrhu s navrhovanou výší úvěru a splatností, jak jsou uvedeny výše. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne 6. 5. 2019. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Jako variabilní symbol si strany zvolily rodné číslo žalovaného. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého výpisu z bankovního účtu žalobkyně (nebo potvrzením o provedené platbě), ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen v celé výši. Žalovaný nevrátil úvěr v datech splatnosti. Odeslání upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovaného telefonicky, avšak bezúspěšně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 3. 12. 2021. Poplatek za poskytnutí úvěruje stanoven dle článku I. smlouvy, a obecně pokrývá veškerou administrativní činnost spojenou s poskytováním úvěrů žalobkyní, dále náklady vznikající žalobkyni v související s hromadným nesplácením úvěrů v ČR, dále náklady na získání finančních prostředků pro poskytování koncových úvěrů úvěrovaným osobám a zamýšlenou drobnou marži pro žalobce. Žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, [příjmení], CRKI, BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Žalovaný neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, soud jednal v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila. 3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalobkyně byla dne 6. 5. 2019 odeslána částka 9 000 Kč pod [variabilní symbol] na účet [číslo] vedený u [právnická osoba] Majitelem tohoto čtu je [celé jméno žalovaného] (prokázáno výpisem z účtu [právnická osoba]). 4. Právní předchůdkyně žalobkyně vyhotovila smlouvu o spotřebitelském úvěru datovanou dnem 6. 5. 2021, v níž je společnost [právnická osoba], označena jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. Předmětem byl závazek společnosti poskytnout žalovanému úvěr ve výši 9 000 Kč a závazek žalovaného vrátit tuto částku do 61 dnů spolu s poplatkem ve výši 3 532,64 Kč a roční procentní sazbou úroku 1351,5 %. Uvedené listiny nebyly žalovaným vlastnoručně podepsány a neobsahují ani jiný identifikátor žalovaného. Z upomínek a dokladů o jejich odeslání soud relevantní zjištění neučinil. 5. Po právní stránce byla věc posouzena podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně neunesla břemeno důkazní ve vztahu k tvrzení, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru písemně. Podle ust. § 562 o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Předložená listina neobsahuje žádný znak, který lze považovat za podpis. K uzavření smlouvy o úvěru v písemné formě, kterou tvrdila žalobkyně, nedošlo. Uzavření úvěrové smlouvy jiným způsobem nebylo tvrzeno ani prokázáno. 6. Žalobkyně prokázala, že žalovanému poskytla částku 9 000 Kč. Soud proto učinil závěr o tom, že došlo k bezdůvodnému obohacení žalovaného na úkor žalobkyně (§ 2991 o.z.). Vzhledem k výše uvedenému závěru bylo žalobě vyhověno, tak jak je uvedeno v odstavci I. výroku rozhodnutí, ve zbytku pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byla žalobkyně v řízení úspěšná co do částky 9 000 Kč, tj. v rozsahu 71 % žalované částky a neúspěšná v rozsahu 29 % žalované částky, takže byla celkově úspěšná v rozsahu 42 %. Účelně vynaložené náklady řízení činí částku 400 Kč za zaplacený soudní poplatek. Dále náklady právního zastoupení dle § 14b odst. 1 vyhlášky č.177/1996 Sb., v sazbě jednoho úkonu 200 Kč, celkem byly přiznány 3 úkony, a to za předžalobní výzvu, přípravu převzetí, sepis žaloby, když řízení v dané věci bylo podáno na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně, stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. K těmto úkonům náleží tři režijní paušály po 100 Kč za jeden úkon dle § 14b odst. 2 téže vyhlášky. Jelikož advokát žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobkyni i nárok advokáta na úhradu 21% DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení tedy činí 1 489 Kč a 42 % činí 946 Kč.