117 C 80/2022-44 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 16. 11. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 6 698,01 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 29. 6. 2005 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou uzavřena smlouva o účtu, na základě které byl žalované zřízen a veden účet č. [bankovní účet]. Za poskytované služby byla banka oprávněna účtovat ceny dle svého sazebníku. Žalovaná měla dle VOP, jež byly nedílnou součástí smlouvy, povinnost udržovat na svém účtu peněžní prostředky v takové výši, aby postačovaly ke krytí platebních transakcí dle jejich příkazů a ke krytí závazků vůči bance ze smlouvy o účtu. Dne 18. 11. 2015 uzavřela [právnická osoba] s žalovanou smlouvu o kontokorentním úvěru, a to v elektronické formě, na jejímž základě poskytla žalované na jejím běžném účtu kontokorentní úvěr až do výše 5 000 Kč, který se žalovaná v případě čerpání zavázala splatit spolu s dohodnutým úrokem ve výši 18,9 % ročně a cenami za služby, nejpozději do 1 roku ode dne prvního čerpání úvěru. Zároveň se žalovaná zavázala nepřekročit sjednanou výši kontokorentu. Žalovaná však nedodržela své povinnosti, sjednanou výši kontokorentu překročila, nepovolené přečerpání na účtu nevyrovnala a na jejím účtu tak vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši 6 698,01 Kč, který [právnická osoba] převedla na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků č. [bankovní účet] a úvěr k datu 2. 12. 2019 zesplatnila. Ke dni zesplatnění byla jistina vyčíslena na částku 6 698,01 Kč skládající se z nepovoleného přečerpání ve výši 6 592,10 Kč a z řádných úroků a zákonných úroků z prodlení ve výši 105,91 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2020 byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. Na předžalobní upomínku žalobkyně ze dne 2. 7. 2021 žalovaná nereagovala. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání nařízenému na den 27. 4. 2022 se bez omluvy nedostavila. Zástupkyně žalobkyně svou neúčast omluvila a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal v nepřítomnosti účastníků řízení, jak mu to umožňuje ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Po provedeném dokazování má soud za zjištěno, že mezi společností [právnická osoba] (dále jen„ Spořitelna“) a žalovanou byla dne 29. 6. 2005 uzavřena smlouva o sporožirovém účtu, na základě které [anonymizováno] zřídila a vedla žalované účet č. [bankovní účet]. Tato smlouva byla ohledně úroků a způsobu vyhotovování a zasílání výpisu z účtu změněna dohodou ze dne 9. 4. 2009 (prokázáno Smlouvou o sporožirovém účtu ze dne 29. 6. 2005 a dohodou o změněn Smlouvy o sporožirovém účtu ze dne 9. 4. 2009). Žalobkyně dále předložila soudu listinu označenou jako smlouva o kontokorentním úvěru mezi [anonymizováno] a žalovanou, jejímž předmětem je zřízení kontokorentního úvěru k jejímu sporožirovému účtu, opravňující žalovanou přečerpat účet do výše limitu 5 000 Kč s tím, že žalovaná se zavazuje v případě čerpání tohoto úvěru tento splatit spolu s úrokem ve výši 18,9 % ročně a sjednanými poplatky nejpozději do 1 roku ode dne, kdy začne úvěr čerpat. Listina není datována a neobsahuje podpis žalované. Z výpisu z účtu žalované č. [bankovní účet] za období od 1. 10. 2019 do 31. 10. 2019 má soud za prokázané, že počáteční zůstatek činil - 5 541,72 Kč, konečný zůstatek činil - 6 592,10 Kč, sjednaná výše kontokorentu činila 5 000 Kč a vyčerpaná částka činila 5 000 Kč. Z výpisu z účtu žalované č. [bankovní účet] za období od 1. 11. 2019 do 31. 12. 2019 má soud za prokázané, že počáteční zůstatek činil - 6 592,10 Kč, konečný zůstatek činil 0 Kč, když dne 1. 12. 2019 došlo k účetnímu vyrovnání pohledávky za žalovanou ve výši 6 592,10 Kč. Pohledávka za žalovanou v celkové výši 7 996,35 Kč byla [anonymizováno] postoupena žalobkyni (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2020, potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 5. 10. 2020 a částečným seznamem postoupených pohledávek k 1. 10. 2020). Dne 3. 12. 2019 vypracovala [anonymizováno] výzvu k úhradě dluhu adresovanou žalované, odeslání této výzvy žalované však nebylo doloženo (prokázáno Poslední výzvou před podáním žaloby ze dne 3. 12. 2019). Dne 14. 10. 2020 vypracovala [anonymizováno] oznámení o postoupení pohledávky adresované žalované, odeslání tohoto oznámení žalované však nebylo doloženo (prokázáno Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 14. 10. 2020). K úhradě dluhu byla žalovaná vyzývána prostřednictvím zástupkyně žalobkyně dne 2. 7. 2021 odeslanou dne 7. 7. 2021 (prokázáno Předžalobní upomínkou ze dne 2. 7. 2021 a detailními informacemi k zásilce). 4. Žaloba je nedůvodná. Žalobkyně opírala svůj žalobní nárok o tvrzení, že její právní předchůdce [právnická osoba] uzavřela dne 18. 11. 2015 s žalovanou k jejímu běžnému účtu smlouvu o kontokorentním úvěru, a to v elektronické formě, na jejímž základě poskytla žalované na jejím běžném účtu kontokorentní úvěr až do výše 5 000 Kč, který se žalovaná v případě čerpání zavázala splatit spolu s dohodnutým úrokem ve výši 18,9 % ročně a cenami za služby, nejpozději do 1 roku ode dne prvního čerpání úvěru. Tvrzení žalobkyně o uzavření dané smlouvy mezi jejím právním předchůdcem a žalovanou však nebylo v řízení prokázáno. Doložená písemná smlouva o kontokorentním úvěru není datována a neobsahuje podpis žalované. Z výpisu z účtu žalované za období od 1. 10. 2019 do 31. 12. 2019 je sice zřejmé, že kontokorent do výše 5 000 Kč byl žalované k jejímu běžnému účtu zřízen, avšak podmínky zřízení, vedení, čerpání a splácení daného úvěru nebyly v řízení prokázány. Soud se proto zabýval otázkou, zda lze vyhovět nároku žalobkyně z titulu nepovoleného přečerpání běžného účtu žalovanou, pro daný závěr však žalobkyně neposkytla soudu ani dostatečná tvrzení ani listinné důkazy. Z předloženého výpisu z účtu žalované za období od 1. 10. 2019 do 31. 12. 2019 není zřejmé, kdy a jakými částkami bylo z účtu čerpáno, jaké platby, poplatky, úroky případně sankční poplatky a smluvní pokuty byly žalované z jejího účtu sraženy, a jakým způsobem tedy došlo ke vzniku nepovoleného debetu na účtu žalované. Skutečnost, že [právnická osoba] postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou v celkové výši 7 996,35 Kč, neprokazuje, že tato pohledávka vůči žalované skutečně vznikla a z jakého titulu, a že je tedy oprávněná. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zabavila se tak možnosti být soudem poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů ve smyslu § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. S ohledem na výše uvedené soud žalobu v celém rozsahu zamítl, neboť žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazu o skutečnostech rozhodných pro posouzení její žaloby. 5. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšné žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.