130 C 27/2022-35 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení televizních poplatků v celkové výši 2 159,62 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaného zařadila do evidence poplatníků televizního poplatku, neboť jako odběratel elektřiny na písemnou výzvu žalobkyně neoznámil čestným prohlášením opak. Žalovanému tak vznikla povinnost platit televizní poplatky. Žalovaný nezaplatil televizní poplatky ve výši 135 Kč za měsíce září 2019 až prosinec 2020 ani přes výzvu žalobkyně. Na televizní poplatek splatný v září 2019 byla částečně započtena dřívější úhrada žalovaného, dluh na tomto poplatku tak činil 134,62 Kč. Žalobkyně požadovala rovněž úrok z prodlení ze splatných tv poplatků, a to v kapitalizované podobě, vypočteného do 27. 10. 2021 ve výši 291,02 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl v souladu s ust. § 115a o. s. ř., aniž nařizoval jednání, na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. Soud má za prokázáno, že dodavatel elektřiny informoval v dubnu 2018 žalobkyni o tom, že žalovaný odebírá v místě svého bydliště na adrese [adresa žalovaného], sdělila žalovanému, že ačkoli na adrese svého bydliště odebírá elektřinu, není evidován jako plátce televizních poplatků. Vyzvala ho proto, aby ve lhůtě třiceti dnů se buď přihlásil jako poplatník do evidence žalobkyně, nebo zaslal čestné prohlášení o tom, že poplatek platí, nebo že televizi nemá. Výzva obsahovala poučení o tom, jakým způsobem se lze přihlásit, stejně tak bylo připojeno čestné prohlášení. Současně byl žalovaný poučen, že nebude-li na výzvu reagovat, zařadí jej žalobkyně do evidence poplatníků a jemu tak vznikne povinnost platit televizní poplatek. Přípisem ze dne 28. 1. 2019 žalobkyně sdělila žalovanému, že jej zařadila do evidence poplatníků, neboť nereagoval na její předchozí výzvu s tím, že první poplatek ve výši 135 Kč je splatný 15. 2. 2019. Žalovaný se tak s účinností od 13. 8. 2018 (lhůta dle výzvy žalobkyně uplynula 12. 8. 2018) považuje v souladu s ust. § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon“) za poplatníka televizního poplatku s povinností platit televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně (ust. § 5 odst. 1 ve spojení s ust. § 7 odst. 2 zákona a ust. § 6 zákona). Televizní poplatek je splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce, přičemž žalovaný byl žalobkyní vyzván, aby televizní poplatek začal platit od 15. 2. 2019. Žalovaný nezaplatil tv poplatky splatné od září 2019. K úhradě dlužných poplatků za měsíce září 2019 až prosinec 2020 byl žalovaný vyzván opakovaně prostřednictvím služby [jméno] provozované Českou poštou, s. p., a to výzvami ze dne 8. 3. 2021 a 18. 5. 2021, které se prokazatelně dostaly do sféry jeho dispozice. Žalobkyně se proto právem domáhá zaplacení dlužných tv poplatků soudní cestou (ust. § 10 zákona). V souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku je rovněž požadavek žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Úroky z prodlení žalobkyně vypočetla ke dni sepisu žaloby do částky 291,02 Kč. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch, náklady řízení ve výši 1 126 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], které se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta dle advokátního tarifu za dva úkony právní služby ve výši 400 Kč a náhrady hotových výdajů ve výši 200 Kč, spolu s náhradou DPH ve výši 126 Kč.