130 C 364/2021-38 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 11. 11. 2021 se žalobci domáhali po žalovaném určení, že družstevní podíl v Bytovém družstvu v [obec], IČ: [číslo], se sídlem [adresa žalovaného] [anonymizováno] v domě [adresa] na ulici [ulice a číslo] v [obec] – [část obce] byl ke dni úmrtí [jméno] [příjmení] součástí společného jmění manželů [jméno] [příjmení], narozeného 5. 9. 1941 a zemřelého dne 2. 4. 2021, a [jméno] [příjmení], narozené dne 12. 2. 1944. Žalobci žalobu odůvodnili tím, že v dědickém řízení po zemřelém otci, které probíhalo u notáře JUDr. [jméno] [příjmení], zjistili, že družstevní podíl byl smlouvou uzavřenou mezi jejich otcem a jeho druhou manželkou na straně jedné a žalovaným na straně druhé v únoru 2019 převeden na žalovaného. Tvrdili, že v době uzavření smlouvy o převodu družstevního podílu jejich otec trpěl [anonymizováno] poruchou a smlouva tedy byla uzavřena absolutně neplatně. Již v roce 2017 se otec léčil s Alzheimerem a demencí u MUDr. [jméno] [příjmení], [anonymizováno] v [obec]. Jeho stav vyplývá také ze zprávy FN [anonymizováno]. [jméno] v [obec]. Ze zpráv lékařů vyplývá, že stav otce žalobců bude časem progradovat. V závěru života byl otec žalobců umístěn na speciálním oddělení [příjmení] [jméno] v [obec] – [část obce]. Žalobci tvrdili, že jejich otec a jeho druhá manželka, kteří byli manželé zhruba od roku 1985, nabyli družstevní podíl v bytovém družstvu v roce 2008. Žalobci uvedli, že po vyhovění žalobě budou žádat obnovení dědického řízení. Naléhavý právní zájem na určení žalobci spatřovali v ochraně jejich práva na spravedlivé vypořádání dědictví po jejich otci. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Předně namítal, že žalobci se svého nároku měli domáhat v dědickém řízení. Jako nepravdivé žalovaný označil tvrzení, že otec žalobců jednal při podpisu smlouvy o převodu družstevního podílu v duševní poruše. Naopak k převodu družstevního podílu došlo na přání [jméno] [příjmení], neboť družstevní podíl historicky pořídil právě žalovaný. Navíc podpis [jméno] [příjmení] ověřila pracovnice matriky [stát. instituce], není proto na místě pochybovat o tom, že podpis na smlouvu [jméno] [příjmení] připojil v situaci, kdy byl orientován v místě i čase a věděl, jaké právní jednání činí. 3. Soud provedl důkazy listinami, a to usnesením zdejšího soudu, jímž bylo ukončeno řízení o pozůstalosti [jméno] [příjmení], [anonymizováno] zprávami o jeho [anonymizováno] stavu, komunikací mezi advokáty žalobců a žalovaného, zprávou Bytového družstva v [obec] a výpisem z centrální evidence obyvatel a učinil následující závěr o skutkovém stavu. 4. Okresní soud v Karviné usnesením č. j. 36 D 1337/2021-40 ze dne 25. 8. 2021 ve věci řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení] schválil dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti tak, že pozůstalá manželka [jméno] [příjmení] nabyla pohledávku zůstavitele z titulu vypořádání společného jmění manželů ve výši 31 768 Kč s tím, že zůstavitelově dceři – žalobkyni b) a zůstavitelově synovi – žalobci a) vyplatí na úplnou úhradu jejich dědického podílu část ve výši po 15 000 Kč. Předmětem dědění nebyl žádný družstevní podíl. Účastníky řízení byli žalobce a), žalobkyně b) a [jméno] [příjmení]. 5. Od 7. 3. 2019 doposud je členem Bytového družstva v [obec], IČ: [číslo], se sídlem [adresa žalovaného], žalovaný společně se svou manželkou [jméno] [příjmení]. S členstvím je spojeno společné právo nájmu bytu [číslo] v domě na ulici [adresa] v [obec] – [část obce]. Dne 16. 6. 2005 byla uzavřena mezi žalovaným a jeho manželkou na straně převádějících a manžely [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako nabyvateli smlouva o převodu členských práv a povinností v předmětném bytovém družstvu včetně práva nájmu předmětného bytu. Smlouvou o převodu družstevního podílu ze dne 21. 2. 2019 uzavřenou mezi týmiž účastníky byl tentýž družstevní podíl převeden na žalovaného a jeho manželku. 6. Z [anonymizováno] zpráv psychiatra MUDr. [jméno] [příjmení] a I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u [anonymizováno]. [jméno] v [obec] vyhotovených na podzim 2017 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] se v té době podrobil [anonymizováno] a neurologickému vyšetření se závěrem rozvíjejícího se [anonymizováno] Alzheimer a vaskulární demence. 7. Mezi advokáty účastníků řízení proběhlo na podzim 2021 písemné jednání o předmětu tohoto sporu. 8. Z výpisu z centrální evidence obyvatel soud zjistil, že [jméno] [příjmení] má od 28. 2. 2019 dosud evidován pobyt na adrese [adresa]. Na této adrese se nachází [příjmení] [jméno]. 9. Dle ust. § 80 o. s. ř. se určení, zda tu právní poměr nebo právo je, lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Po procesní stránce je předpokladem úspěšnosti žaloby na určení jednak to, že účastníci mají věcnou legitimaci, jednak naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Pakliže se žalobci v tomto řízení domáhali určení, že jejich otec a jeho manželka [jméno] [příjmení] (matka žalovaného) měli ve svém společném jmění manželů ke dni úmrtí otce družstevní podíl spojený s právem nájmu bytu, a tento družstevní podíl tak měl být vypořádán v řízení o pozůstalosti, musí se řízení o této žalobě účastnit všichni dědicové (účastníci řízení o pozůstalosti), ať už jako žalobci, nebo jako žalovaní, jinak je dán nedostatek věcné legitimace a žalobě nelze vyhovět. Jinými slovy soud nemohl žalobě vyhovět, neboť pozůstalá manželka [jméno] [příjmení] nebyla účastníkem řízení buď na straně žalobců, nebo na straně žalované. Přitom platí, že pokud jsou mezi dědici spory o aktiva či pasiva pozůstalosti, mohou se svých práv ke spornému majetku domáhat žalobou v době, kdy ještě probíhá řízení o pozůstalosti, tak i po jeho pravomocném skončení (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2007, sp. zn. 21 Cdo 2138/2006). 10. Pokud se jedná účastenství výlučně na straně žalované, pak žalobci poté, co z výsledků dokazování vyplynulo, že žalovaný nabyl družstevní podíl společně se svou manželkou do svého společného jmění manželů, správně navrhli, aby soud připustil přistoupení manželky žalovaného na straně žalované (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2004, sp. zn. 29 Odo 592/2003). S ohledem na skutečnost, že ani tak by nedostatek věcné legitimace nebyl zhojen, soud samostatným usnesením postupem dle ust. § 92 odst. 1 o. s. ř. návrh žalobců zamítl. 11. Žaloba proto byla zamítnuta, aniž by soud hodnotil další provedené důkazy a aniž by se zabýval otázkou platnosti smlouvy o převodu družstevní podílu uzavřené mezi [jméno] [příjmení], jeho manželkou a žalovaným a jeho manželkou. Z téhož důvodu zamítl ostatní důkazní návrhy účastníků. 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobcům a) a b) uložil, aby žalovanému, jenž byl v řízení plně úspěšný, nahradili společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 10 406 Kč Tyto se skládaly (i) z advokátní odměny zástupce žalovaného za tři úkony právní služby po 2 500 Kč dle ust. § 7 bod. 5, ust. § 9 odst. 3 advokátního tarifu, a to za převzetí zastoupení, sepis vyjádření k žalobě, a za účast u jednání dne 13. 4. 2022, (ii) s tím související náhrady hotových výdajů dle ust. § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu ve výši 900 Kč (300 Kč za úkon) a (iii) náhrady za promeškaný čas cestou z [obec] do [obec] v trvání dvou započatých půlhodin ve výši 200 Kč. Práva na náhradu cestovného se žalovaný vzdal. Celková částka nákladů řízení byla navýšena o 21 % DPH ve výši 1 806 Kč, jejímž je zástupce žalovaného plátcem. Pokud žalovaný požadoval odměnu za další úkon, pak soud za další blíže nespecifikovaný úkon advokátní odměnu ani náhradu hotových výdajů nepřiznal, neboť dle obsahu spisu zástupce žalovaného v tomto řízení další úkon, za který by mu dle advokátního tarifu náležela odměna a náhrada hotových výdajů, neučinil. Žalobci proto byli zavázáni zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 10 406 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.