130 C 49/2022-36 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení televizních poplatků v celkové výši 1 224,67 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaného zařadila do evidence poplatníků televizního poplatku, neboť jako odběratel elektřiny na písemnou výzvu žalobkyně neoznámil čestným prohlášením opak. Žalovanému tak vznikla povinnost platit televizní poplatky. Žalovaný nezaplatil televizní poplatky ve výši 135 Kč za měsíce březen až prosinec 2020 ani přes výzvu žalobkyně. Na televizní poplatek splatný v březnu 2020 byla částečně započtena dřívější úhrada žalovaného, dluh na tomto poplatku tak činil 9,67 Kč. Žalobkyně požadovala rovněž úrok z prodlení ze splatných tv poplatků, a to v kapitalizované podobě, vypočteného do 27. 10. 2021 ve výši 128,02 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl v souladu s ust. § 115a o. s. ř., aniž nařizoval jednání, na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. Soud má za prokázáno, že dodavatel elektřiny informoval v dubnu 2018 žalobkyni o tom, že žalovaný odebírá v místě svého bydliště na adrese [ulice a číslo] v [obec] – [část obce] elektřinu. Žalobkyně výzvou sepsanou dne 23. 10. 2018 učinila dotaz na žalovaného, zda má televizi a vyzvala jej k přihlášení do evidence poplatníků. Výzvou ze dne 29. 5. 2019 žalobkyně sdělila žalovanému, že ačkoli na adrese svého bydliště odebírá elektřinu, není evidován jako plátce televizních poplatků. Vyzvala ho proto, aby ve lhůtě třiceti dnů se buď přihlásil jako poplatník do evidence žalobkyně, nebo zaslal čestné prohlášení o tom, že poplatek platí, nebo že televizi nemá. Výzva obsahovala poučení o tom, jakým způsobem se lze přihlásit, stejně tak bylo připojeno čestné prohlášení. Současně byl žalovaný poučen, že nebude-li na výzvu reagovat, zařadí jej žalobkyně do evidence poplatníků a jemu tak vznikne povinnost platit televizní poplatek. Přípisem ze dne 28. 8. 2019 žalobkyně sdělila žalovanému, že jej zařadila do evidence poplatníků, neboť nereagoval na její předchozí výzvu s tím, že první poplatek ve výši 135 Kč je splatný 15. 9. 2019. Žalovaný se tak považuje v souladu s ust. § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon“) za poplatníka televizního poplatku s povinností platit televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně (ust. § 5 odst. 1 ve spojení s ust. § 7 odst. 2 zákona a ust. § 6 zákona). Televizní poplatek je splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce, přičemž žalovaný byl žalobkyní vyzván, aby televizní poplatek začal platit od 15. 9. 2019. Žalovaný nezaplatil tv poplatky splatné od února 2020. K úhradě dlužných poplatků za měsíce únor až prosinec 2020 v celkové výši 1 484,67 Kč byl žalovaný vyzván prostřednictvím služby [jméno] provozované Českou poštou, s. p., a to výzvou ze dne 8. 3. 2021, která mu byla doručena dne 11. 3. 2021. Znovu byl žalovaný vyzván výzvou ze dne 18. 5. 2021, která se prokazatelně dostala do sféry jeho dispozice dne 24. 5. 2021. Žalobkyně se proto právem domáhá zaplacení dlužných tv poplatků ve výši 1 224,67 Kč soudní cestou (ust. § 10 zákona). V souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku je rovněž požadavek žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Úroky z prodlení žalobkyně vypočetla ke dni sepisu žaloby do částky 128,02 Kč. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch, náklady řízení ve výši 1 126 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], které se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta dle advokátního tarifu za dva úkony právní služby ve výši 400 Kč a náhrady hotových výdajů ve výši 200 Kč, spolu s náhradou DPH ve výši 126 Kč.