108 C 249/2023-43 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 31 192,78 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovanou dne 21. 6. 2017 smlouvu o úvěru [číslo] [rok] [číslo], na základě které, byl žalované poskytnut hotovostní úvěr ve výši 27 000 Kč. Žalovaná se je zavázala vrátit spolu s náklady úvěru v celkové výši 19 710 Kč, to vše ve sjednaných 13 měsíčních splátkách ve výši 3 510 Kč. Na úhradu svého závazku ze smlouvy zaplatila žalovaná celkem 29 017,22 Kč. S ohledem na prodlení žalované má žalobkyně právo také na zaplacení sjednané smluvní pokuty v celkové výši 13 500 Kč kapitalizované za období od 22. 12. 2017 do 11. 3. 2022. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované úvěr splácet, neboť řádně ověřila měsíční příjmy i výdaje uváděné v žádosti o poskytnutí úvěru žalovaná doložila příjmy za měsíce březen, duben a květen 2017, oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory a rozsudek zdejšího soudu týkající se výživného. Dále doložila smlouvu o nájmu, evidenční list a platební kalendář pro elektřinu a plyn Poté žalobkyně provedla na základě těchto údajů finanční analýzu a dospěl k závěru, že v domácnosti je dostatek volných prostředků umožňujících splácet úvěr, a to ve výši 5 664 Kč na základě [anonymizováno] žalobkyně posoudila majetkové poměry žalované s ohledem na bytové poměry, věk a zaměstnání. Žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyně proto požaduje také zaplacení sjednaného úroku a úroku z prodlení v zákonné výši. 2. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 21. 6. 2017 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] [rok] [číslo], dle které byly žalované v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 27 000 Kč a žalovaná se zavázala věřiteli tuto částku vrátit spolu se úrokem a dalšími úhradami v celkové výši 19 710 Kč formou 13 měsíčních splátek po 3 510 Kč Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smlouvy. Téhož dne žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 27 000 Kč. V žádosti uvedla, že je zaměstnaná, má vyživovací povinnost ke [anonymizována dvě slova] ve věku [anonymizováno] – [anonymizováno] let, bydlí v nájemním bytě. Její mzda činí 12 826 Kč a pobírá dávky státní sociální podpory. Kromě nájemného a energií, uvedla výdaje na stravování ve výši 2 000 Kč, ostatní výdaje ve výši 1 520 Kč a výdaje na splátky ve výši 3 695 Kč Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení žádosti. Z výplatních pásek žalované za měsíce březen, duben a květen 2017 má soud za prokázáno, že v březnu jí byla vyplacena mzda ve výši 5 738 Kč, v dubnu ve výši, jež není patrná a v květnu ve výši 9 274 Kč. Z rozhodnutí úřadu práce má soud za prokázáno, že od 1. 4. 2017 do 30. 6. 2017 byl žalované přiznán příspěvek na bydlení ve výši 4 706 Kč. Rozsudkem zdejšího soudu jí byly do péče svěřeny dvě nezletilé děti ročník [rok] a [rok] a jejich otci bylo stanoveno výživné v celkové výši [částka] počínaje dnem 1.3.2017, jak má soud za prokázáno z rozsudku zdejšího soudu č. j. [číslo jednací]. V bytě, jež obývá sama spolu s nezletilými dětmi, bylo stanoveno nájemné a zálohy na služby částkou 7 740 Kč měsíčně, jak je patrno z evidenčního listu. Zálohy na plyn a elektřinu byly určeny částkou 1 000 Kč měsíčně, jak má soud za prokázáno z platebního kalendáře [právnická osoba] V rámci finanční analýzy žalované žalobkyně kalkulovala příjem žalované ve výši 22 599 Kč, její měsíční výdaje částkou 15 935 Kč, její minimální měsíční výdaje částkou 7 900 Kč, rezervu na neočekávané výdaje 1 000 Kč. Součtem a odečtem částek dospěla k částce měsíčních volných finančních zdrojů 5 664 Kč. K výši minimálních výdajů přitom žalobkyně dospěla součtem tabulkově stanovených výdajů na dospělého člověka 3 500 Kč a na dítě ve věku [anonymizováno] – [anonymizováno] let ve výši 2 200 Kč. Na úhradu úvěru zaplatila žalovaná celkem částku 2 578 Kč jak má soud za prokázáno z výpisu plateb. 3. Kromě výše uvedeného provedl důkaz dále splátkovým kalendářem, předžalobní výzvou, poštovním archem, dohodou o změně pracovní smlouvy, a [anonymizována dvě slova] žalované. Z těchto důkazů neučinil soud s ohledem na níže uvedený závěr žádná, pro věc relevantní, skutková zjištění. 4. Mezi žalobkyní a žalovanou byla ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované částku 27 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit během 13 měsíců formou sjednaných splátek spolu s další částkou ve výši 19 710 Kč. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § 1810 a následujících občanského zákoníku smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaná jednala jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru“), tj. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalobkyní tvrzený a z důkazů zjištěný způsob, jakým žalobkyně zkoumala a vyhodnotila schopnost žalované úvěr splácet, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Údaje uvedené v žádosti o úvěr nebyly žalovanou doloženy. Doložený příjem je nižší a kalkulované výdaje v podobě částek 3 500 Kč pro dospělého člověka a 2 200 Kč pro [anonymizováno] a [anonymizováno] leté dítě zdaleka neodpovídají reálné výši výdajů. Ani skutečnost, že žalovaná je doplácena dávkou státní sociální podpory, která sama o sobě svědčí o skutečnosti, že žalovaná nedosahuje ani výše příjmů, které by jí umožnily bez dalšího zaplatit nutné výdaje na bydlení, nebyla pro žalobkyni dostatečným signálem k pochybám o schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet. Poskytovatel úvěru tak poskytl žalované úvěr v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a v důsledku toho je smlouva o úvěru neplatná podle § 87 téhož zákona, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o zápůjčce žalované částku 27 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na její straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaná však žalobkyni zaplatila již před podáním žaloby částku 29 017,22 Kč. Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, neboť žalovaná již žalobkyni své bezdůvodné obohacení zaplatila. 5. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně převážně úspěšné žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.