108 C 270/2023-67 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 20 852 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 31. 3. 2022 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], jednající v České republice prostřednictvím [právnická osoba], [anonymizována dvě slova], (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“), smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku, na jejímž základě věřitel umožnil žalovanému čerpat prostřednictvím kreditní karty s úvěrovým rámcem 20 000 Kč finanční prostředky až do výše maximálního limitu 500 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet formou pravidelných měsíčních splátek v minimální výši 5 % z čerpané částky, resp. minimálně 500 Kč. Žalovaný vyčerpal finanční prostředky v celkové výši 20 000 Kč. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost žalovaného na základě údajů poskytnutých žalovaným, ověřením jejich správnosti v interních i externích databázích a v registru SOLUS. Na úhradu svých závazků z uzavřené smlouvy nezaplatil žalovaný ničeho. Dne 31. 3. 2022 vyčerpal částku 12 796 Kč na nákup zboží, dne 5. 5. 2022 částku 6 604,02 Kč převodem na svůj bankovní účet, celkem vyčerpal 19 400,02 Kč. Částka 599,98 Kč představuje poplatek účtovaný za nesplácení části úvěru čerpaného dne 31. 3. 2022. Z tohoto důvodu poskytovatel úvěru prohlásil úvěr za splatný ke dni 30. 11. 2022. Dne 12. 12. 2022 poskytovatel úvěru postoupil smlouvou o postoupení pohledávek žalovanou pohledávku žalobkyni. Žalobkyně se domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 153,01 Kč, smluvní pokuty ve výši 379 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč a zákonného úroku z prodlení. 2. Dne 31. 3. 2022 uzavřeli [anonymizována dvě slova] jako [anonymizováno] a žalovaný jako klient rámcovou smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb, jak má soud z obsahu smlouvy za prokázáno. Dne 31. 3. 2022 uzavřeli [anonymizována dvě slova] jako poskytovatel úvěru a žalovaný jako klient smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč a žalovaný se vyčerpané prostředky zavázal splácet splátkami v minimální měsíční výši 5 % z vyčerpané částky, resp. 500 Kč. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaný je svobodný, žije v nájemním bytě, nemá vyživovací povinnost je zaměstnaný, dosahuje příjmu ve výši 15 208 Kč a náklady jeho domácnosti činí celkem 9 000 Kč. Téhož dne je datována příloha smlouvy - potvrzení o specifickém čerpání úvěru na zaplacení ceny zboží v celkové výši 12 796 Kč a závazek tuto částku zaplatit formou 11 měsíčních splátek po 1 381 Kč Tyto skutečnosti má sodu za prokázány z vyhotovení smlouvy a její přílohy. Z listiny označené jako údaje pro posouzení žádosti o úvěr má soud za prokázáno, že kromě identifikačních údajů žalovaného je zde uvedeno, že je svobodný, bez vyživovacích povinností, bydlí v nájemním bytě, má čistý měsíční příjem 23 008 Kč a celkové náklady 10 000 Kč. Listina není datována ani žalovaným podepsána. Na čl. 31 spisu je žurnalizována listina obsahující kromě čísla úvěrové smlouvy a jména a příjmení žalovaného také v tabulce zaznamenaná data zaúčtování, data transakcí, popis transakcí, výši debetu či kreditu a celkové saldo. Jedná se o interní listinu [anonymizována dvě slova] Tyto skutečnosti má soud z listiny za prokázány. Dne 12. 12. 2022 uzavřeli [anonymizována dvě slova] jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, mezi nimiž je také pohledávka za žalovaným, jak má soud za prokázáno z vyhotovení smlouvy a oznámení o postoupení pohledávek. 3. Kromě výše uvedeného provedl soud dále důkaz informacemi o úvěru, odstoupením od smlouvy o úvěru, předžalobní výzvou a poštovními podacími archy. Z těchto listin s ohledem na níže uvedený právní závěr neučinil soud žádná právně relevantní skutková zjištění. 4. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalovanému možnost čerpat finanční prostředky formou kreditní karty s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky vrátit formou sjednaných měsíčních splátek. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § 1810 a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá soud za prokázáno, že předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Soudu byla předložena úvěrová smlouva, v níž jsou uvedeny pouze údaje tvrzené žalovaným, včetně nereálně nízké celkové výdaje dospělého člověka bydlícího v nájemním bytě ve výši 9 000 Kč měsíčně. Soudu nebyly předloženy žádné důkazy svědčící o tom, že předchůdce žalobce vyvinul alespoň minimální snahu tyto údaje uváděné žalovaným ověřit. Ve spise se dokonce objevuje další listina obsahující údaje o žalovaném, v níž je uvedeno, že žalovaný dosahuje příjmu o 8 000 Kč vyššího než ve smlouvě, aniž by bylo patrno, kdy byla tato listina vyhotovena, jakým způsobem předchůdce žalobkyně tento údaj získal, neboť listina není datována, ani žalovaným podepsána. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě dalšího dokazování o této rozhodné skutečnosti, přičemž toto poučení je soudem poskytováno pouze a jedině při ústním jednání. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce splnil svou zákonnou povinnost vynaložení odborné péče při posuzování schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet a v důsledku toho je smlouva o úvěru neplatná ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Při závěru o neplatnosti smlouvy se soud dále zabýval otázkou, zda lze žalobě (alespoň částečně) vyhovět z jiného právního důvodu, jakým je např. bezdůvodné obohacení žalovaného, bude-li prokázáno, že předchůdce žalobkyně žalovanému nějaké finanční prostředky poskytl. Ani tuto skutečnost však žalobkyně v řízení neprokázala. Soudu byla předložena pouze interní listina [anonymizována dvě slova], z níž nelze mít za prokázáno, že tato společnost žalovanému nějaké finanční prostředky skutečně poskytla. Také o tomto důkazním nedostatku by se žalobkyni dostalo poučení, pokud by se dostavila k nařízenému ústnímu jednání, což se však nestalo. S ohledem na výše uvedené, kdy žalobkyně neprokázala skutečnost, že její předchůdce vynaložil odbornou péči při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, ani skutečnost, že její právní předchůdce plnil žalovanému bez právního důvodu, byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. 5. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšné žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.