108 C 3/2023-15 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému výživného manželky ve výši 1 000 Kč měsíčně počínaje dnem 11. 1. 2023. Žalobu odůvodnila tvrzením, že účastníci jsou manželé, žalobkyně je na rodičovské dovolené a má omezený příjem. Žalovaný pracuje v zahraničí a žalobkyně předpokládá, že dosahuje příjmu ve výši asi 30 000 Kč. Žalobkyně pečuje o tři děti účastníků. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu s odůvodněním, že v srpnu 2022 navázala žalobkyně na rodinné dovolené v [anonymizováno] známost s [anonymizováno], v lednu podala žalobu na výživné manželky a návrh na rozvod a v únoru, poté, co dostala od tety peníze, utekla za tím mužem do [anonymizováno], děti účastníků ponechala zde a již se nevrátila. 3. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 14. 4. 2023, č. j. [číslo jednací] má soud za prokázáno, že jí m byly nezletilé děti účastníků narozené v letech [rok], [rok] a [rok] svěřeny do péče žalovaného a žalobkyně byla zavázána pro děti platit výživné. Opatrovnický soud vzal za prokázáno, že žalobkyně dne 4.2.2023 nezletilé děti účastníků předala na hlídání své matce a již si je nevyzvedla. Od 5. 2. 2023 jsou děti ve faktické péči žalovaného. Žalobkyně odjela do [anonymizováno], kde je zaměstnána, od svého odjezdu děti nijak nekontaktovala, na jejich výživu ničím nepřispěla. Od února 2023 pobírá žalovaný rodičovský příspěvek, přídavky na děti. Od 1. 1. 2023 byl žalovaný v evidenci uchazečů o zaměstnání a pobíral podporu v nezaměstnanosti ve výši 15 905 Kč měsíčně. 4. Z výpovědi žalovaného má soud za prokázáno, že v létě 2022 byli účastníci na dovolené v [anonymizováno], žalobkyně se tam seznámila s řidičem, který je vezl z delfinária, navázala s ním nějaký kontakt. V říjnu 2022 žalobkyně žalovaného vyhodila z domu s tím, že k němu už nic necítí, že s ním nechce už být. Odjel do [země], kde pracoval, v prosinci 2022 se vrátil. Pár dní bylo vše v pořádku, žalovaný se snažil vztah urovnat, ale poté, co s ním žalobkyně utratila všechny peníze, tak ho zase vyhodila. Odjel k bratranci do [obec], a potom si půjčil od známé peníze, aby si mohl pronajmout byt v [obec] a být blíž k dětem. Měl také začít pracovat ve svém předchozím zaměstnání. Žalobkyně dostala od své tety 100 000 Kč a 4. února 2023 utekla do [anonymizováno] za tím mužem. Řekla žalovanému, že tam začíná pracovat a že se už nevrátí. Žalovanému byly svěřeny všechny tři děti a momentálně je na rodičovské dovolené s nejmladším synem, kterému je 1,5 roku. 5. Ve smyslu § 697 odst. 1 občanského zákoníku manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který jim oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Ve smyslu § 2 odst. 3 občanského zákoníku použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně jako manželka žalovaného má v případě, že její hmotná a kulturní úroveň je nižší než úroveň žalovaného, právo na výživné manželky ve smyslu výše uvedeného ustanovení § 697 občanského zákoníku. Použití tohoto zákonného ustanovení však nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Za situace, kdy žalobkyně sama žádala, aby žalovaný opustil domácnost, a následně ponechala nezletilé děti v péči své matky a odjela do [anonymizováno] za jiným mužem, lze jen těžko dospět k závěru, že přiznání výživného manželky by v takovém případě bylo v souladu s dobrými mravy. Z těchto důvodů soud žalobu v celém rozsahu zamítl, neboť chování žalobkyně k žalovanému je v rozporu s dobrými mravy. 6. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.