108 C 55/2023-89 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 22 662 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne 20. 6. 2015 prostřednictvím internetového bankovnictví Smlouvu o kontokorentním úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), přičemž před uzavřením Smlouvy žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně posoudila především na základě informací získaných od žalovaného. Kontrolou běžného účtu žalovaného byla žalobkyně schopna zjistit výši jeho příjmů a posoudit jeho schopnost úvěr řádně splácet. Žalobkyně dále prověřila žalovaného v bankovních i nebankovních registrech CBCB a přihlédla k existenčním výdajům žalovaného, které stanovila dle ekonomického modelu vycházejícího z dat českého statistického úřadu. Při průměrné měsíční mzdě žalovaného ve výši 23 347,75 Kč, statisticky vypočtených výdajích ve výši 7 585 Kč a dosavadním splátkovým zatížením žalovaného ve výši 9 0302 Kč a novým splátkovým zatížením ve výši 1 667 Kč žalobkyně dospěla k závěru, že platební kapacita žalovaného je dostatečná. Na základě Smlouvy byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr se sjednaným limitem ve výši 20 000 Kč (dále jen„ kontokorentní úvěr“ nebo„ Kontokorent“). Kontokorent byl poskytován k účtu dlužníka č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal hradit úroky z kontokorentního úvěru ve výši 18,90 % p.a. s tím, že výše úrokové sazby se mohla měnit, a to v závislosti na výši referenční úrokové sazby zveřejněné v Oznámení [obec] [anonymizováno] o úrokových sazbách (označené jako„ Běžná sazba“). Žalovaný se též zavázal, že uhradí veškeré náklady a výdaje, které vzniknou v souvislosti se Smlouvou, a to jednak ceny sjednané ve Smlouvě samotné, a dále ceny stanovené v Sazebníku (čl. 4 Smlouvy). Sjednané úroky, náklady a výdaje se započítávaly do sjednané výše Kontokorentu (čl. 3 písm. c) Smlouvy). Žalovaný se dále zavázal nepřekročit limit čerpání kontokorentního úvěru, a zároveň celou výši Kontokorentu splatit nejpozději do 1 roku ode dne, kdy začal úvěr čerpat. Dle uvedeného ustanovení bylo zároveň mezi stranami ujednáno, že pokud byl Kontokorent řádně splacen, byl žalovaný oprávněn Kontokorent opětovně čerpat s tím, že kontokorentní úvěr musí být uhrazen vždy nejpozději do 1 roku od takového opětovného čerpání. V případě porušení podmínek dle čl. 2 nebo čl. 3 písm. a) Smlouvy docházelo k vzniku nepovoleného debetního zůstatku, ze kterého byla žalobkyně od počátku jeho vzniku oprávněna požadovat úrok z prodlení v zákonné výši. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze Smlouvy neplnil. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nepovolený debetní zůstatek ani navzdory upomínání ze strany žalobkyně neuhradil, žalobkyně využila svého práva, ukončila možnost čerpání Kontokorentu a prohlásila celou dlužnou pohledávku z Kontokorentu za splatnou ke dni 1. 4. 2022. Zároveň došlo k převedení pohledávky na úvěrový účet nepovolených debetních zůstatků č. [bankovní účet] O těchto skutečnostech byl žalovaný informován dopisem ze dne 3. 4. 2022. Ke dni nadepsané výzvy tak žalobkyni vznikla pohledávka celkem ve výši 23 346,41 Kč. Tato částka sestává z dlužné jistiny Kontokorentu ve výši 22 662,00 Kč, dlužných obchodních úroků a zákonných úroků z prodlení ve výši 648,41 Kč. Dlužná jistina ve výši 22 662 Kč je tvořena načerpanými a neuhrazeným kontokorentem, naúčtovanými úroky z dlužného kontokorentu a naúčtovanými neuhrazenými poplatky souvisejícími s vedením kontokorentu. Příslušenství jistiny pak dále představuje zákonný úrok z prodlení ve výši 10,75 % p.a. z dlužné jistiny ode dne následujícího po dni zesplatnění, tedy od 2. 4. 2022 do zaplacení a obchodní úrok z úvěru ve výši 11,75 % p.a. z dlužné jistiny ode dne následujícího po dni zesplatnění, tedy od 2. 4. 2022 do zaplacení. Žalovaný po dni zesplatnění Úvěru ničeho neuhradil. Žalobkyně za žalovaným ke dni podání žaloby eviduje a touto žalobou nárokuje pohledávku sestávající z jistiny ve výši 22 662 Kč a příslušenství tvořeného kapitalizovaným obchodním úrokem ke dni 30. 11. 2022 (den posledního naúčtování dané položky v transakční historii) ve výši 1 911,40 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ke dni 30. 11. 2022 (den posledního naúčtování dané položky v transakční historii) ve výši 2 003,28 Kč, obchodním úrokem z úvěru ve výši 11,75 % p.a. z částky 22 662 Kč ode dne 2. 12. 2022 až do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z částky 22 662 Kč ode dne 2. 12. 2022 až do zaplacení. 2. Z listiny označené jako smlouva o kontokorentním úvěru má soud za prokázáno, že žalobkyně je v ní označena jako úvěrující banka a žalovaný jako úvěrovaný klient. Listina obsahuje vymezení smluvních práv a povinností účastníků při poskytnutí kontokorentního úvěru s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč. Listina neobsahuje žádný projev vůle žalovaného. 3. Z listin na čl. 78 až 82 spisu má soud za prokázáno, že částečně obsahuje text shodný jako smlouva o úvěru. V důsledku velkého množství vložených nesouvisejících písmen a znaků je však ve značné míře text nesrozumitelný. 4. Z listiny na čl. 83 spisu má soud za prokázáno, že obsahuje dva řádky textu následujícího obsahu: [anonymizována tři slova] [právnická osoba] [anonymizována tři slova] (na prvním řádku) [číslo] [číslo] [anonymizováno]: Zazadano o kontokorentni uver k uctu [číslo] s limitem 20000,00 CZK. Cislo smlouvy je [číslo]. Autorizacni SMS kod: [číslo] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [číslo] [číslo] [datum] [anonymizováno] (na druhém řádku). Z obsahu listiny není zřejmé, jaký je její původ a co představuje. 5. Blíže neurčeného data vyhotovila žalobkyně oznámení adresované žalovanému, v němž mu sděluje, že mu zasílá smlouvu o kontokorentním úvěru k jeho sporožirovému účtu, jak má soud z tohoto sdělení (čl. 77 spisu) za prokázáno. 6. Soud dále provedl důkaz standardními informacemi o kontokorentním úvěru, podklady pre súdne konanie, předžalobní výzvou, výpisy z účtu žalovaného za období od 1. 11. 2014 do 1. 5. 2015, poštovním podacím archem, ceníkem žalobkyně, obchodními podmínkami, posouzením úvěruschopnosti. Z těchto listin neučinil soud žádná pro věc relevantní skutková zjištění. 7. Žalobkyně opírala svůj žalobní nárok o tvrzení, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na jejímž základě žalobkyně umožnila žalovanému za sjednaných podmínek čerpat kontokorentní úvěr se sjednaným úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč. Tuto základní skutečnost však žalobkyně v řízení neprokázala a to ani přes poučení, kterého se jí dostalo ze strany soudu u jednání ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. Z navržených důkazů nelze mít za prokázáno jakékoliv právní jednání žalovaného směřující k uzavření smlouvy o úvěru konkrétního obsahu. 8. Za absence smluvního základu nároku žalobkyně se soud zabýval otázkou, zda lze žalobě vyhovět z titulu bezesmluvního plnění žalobkyně, které by představovalo bezdůvodné obohacení žalovaného ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Zde soud považuje za nutné konstatovat, že je procesní povinností žalobkyně alespoň tvrdit, v jaké výši žalovaný čerpal bez právního důvodu finanční prostředky a jakou částku z nich žalobkyni zaplatil. O této své povinnosti byla žalobkyně soudem rovněž poučena podle § 118a odst. 1 o. s. ř. Po poučení soudu a poskytnutí lhůty k doplnění tohoto skutkového tvrzení žalobkyně sdělila soudu, že vzhledem k množství plateb žalovaného, jejichž prostřednictvím úvěr průběžně čerpal, si dovoluje soud odkázat na výpisy z osobního účtu žalovaného, v nichž je platba, kterou byl kontokorent čerpán, označena jako„ řádně čerpaný kontokorent“. Soudu zaslala datovou schránkou soubor listin označený jako„ Výpisy z účtu žalovaného za období od 1. 6. 2015“, který obsahuje 239 stran textu. Odkázala přitom na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1089/2000, dle něhož vylíčení rozhodujících skutečností může mít – zprostředkovaně – původ v odkazu na listinu. Soud nesporuje skutečnost, že vylíčení rozhodujících skutečností může mít původ i v odkazu na listinu, kterou zároveň účastník navrhuje k důkazu. Skutkové tvrzení žalobkyně však nelze nahradit odkazem na soubor listin obsahujících 239 stran textu, v nichž má soud dle doporučení žalobkyně hledat položky označené jako„ řádně čerpaný kontokorent“. Takto není ani řádně splněna důkazní povinnost žalobkyně, natož její povinnost skutkových tvrzení. Soud má proto zato, že žalobkyně nesplnila svou povinnost tvrzení ohledně případné výše bezdůvodného obohacení žalované vzniklého čerpáním finančních prostředků bez právního důvodu. Žaloba byla s ohledem na výše uvedené v celém rozsahu zamítnuta. 9. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.