109 C 131/2023-113 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobkyni částku 265 538,69 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 21 972,03 Kč, úrok 8,05 % ročně z částky 263 380,69 Kč od 14. 12. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 12 770,76 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 265 538,69 Kč od 14. 12. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že účastníci uzavřeli dne 14. 2. 2019 smlouvu o úvěru, kdy žalovaná byla oprávněna čerpat peněžní prostředky až do výše 340 000 Kč, které následně vyčerpala. Žalovaná se zavázala platit úvěr v měsíčních splátkách po 4 975 Kč. Úvěr měl být hrazen po dobu 96 měsíců. Žalobkyně se domáhá jistiny úvěru ve výši 263 380,69 Kč, poplatku 2 158 Kč. Poplatky sestávají z poplatku za každou výzvu ve výši 500 Kč ze dne 10. 1., 2. 2. a 7. 3. 2022 a poplatku za pojištění ve výši 329 Kč 2x ze dne 21. 12. 2021, 22. 1. 2022. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 14. 2. 2019 soud zjistil, že účastníci uzavřeli úvěrovou smlouvu, žalované bylo poskytnuto 340 000 Kč s tím, že vyčerpaný a nesplacený úvěr, popř. jeho část bude úročena sazbou 8,9 % ročně, přepočtená orientační úroková sazba při vrácení částky celkem ve výši 39 800 Kč, kdy dle smlouvy činí 6,48 %, roční procentní sazba nákladu na spotřebitelský úvěr činí 9,28 %, celková částka, kterou je potřeba zaplatit činí 477 340,65 Kč. Žalovaná se zavázala splácet úrok a jistinu v 96 měsíčních splátkách po 4 975 Kč s tím, že poslední splátka bude činit 4 679,65 Kč. 4. Z výpisu z účtu žalované vedeného u žalobkyně za období od 14. 2. 2019 do 28. 2. 2019 soud zjistil, že došlo k čerpání úvěru ve výši 340 000 Kč dne 14. 2. 2019. 5. [jméno] věc soud posoudil dle ustanovení § 2395 o. z., žalobě vyhověl, avšak jen z části. Žalobkyně v řízení tvrdila, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, toto prokázala listinou ze dne 14. 2. 2019 - smlouvou o úvěru, na základě této smlouvy bylo žalované poskytnuto 340 000 Kč. Jelikož se však jedná o spotřebitelský vztah, je povinností žalobkyně řádně tvrdit a prokázat, jakým konkrétním způsobem byla ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. zkoumána solventnost žalované a k jakým závěrům žalobkyně došla. Žalobkyně předložila výpis z účtu žalované za období od 1. 2. 2019 do 28. 2. 2019, ze kterého vyplývá, že počáteční zůstatek na účtu činil 500 kč a na tento účet kromě jiného bylo zasláno 340 000 Kč ze strany žalobkyně. Z tohoto však nevyplývá, jaká je příjmová a výdajová stránka žalované a zda bude mít žalovaná dostatek finančních prostředků, aby svůj závazek z budoucí smlouvy o úvěru splácela. Žalobkyně se k jednání nedostavila a znemožnila tak, aby byla ze strany soudu poučena dle ustanovení § 118a ods.t 1 a 3 o.s.ř. o nesplnění povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní ohledně zkoumání solventnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru. Z tohoto důvodu je smlouva o úvěru neplatná dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Soud nárok žalobkyně posoudil jako nárok z titulu vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z. Žalované bylo poskytnuto 340 000 Kč, dle tvrzení žalobkyně žalovaná z titulu úvěrové smlouvy uhradila 163 354,40 Kč. Soud tak zavázal žalovanou k vydání rozdílu těchto částek a to částky 106 645,60 Kč. Pokud jde o splatnost závazku, tato byla posouzena dle ustanovení § 1959 písm. e) o. z. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 24. 5. 2022 vyplynulo, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu žalobkyní a dle obálky a dodejky výzva k úhradě byla uložena na poště 26. 5. 2022, 31. 5. 2022 je žalovaná povinna plnit, dnem následujícím se dostává do prodlení. Výše úroků z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené odůvodnění byla žaloba ve zbytku zamítnuta. 6. Pokud jde o náklady řízení o těchto soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. a procesně úspěšnější žalobkyni bylo na nákladech řízení přiznáno 15 559 Kč. Celé náklady řízení by činily 45 760,40 Kč, tyto sestávají z částky 28 140 Kč za tři úkony odměny advokáta, když jeden úkon dle ustanovení § 7, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí 9 380 Kč (převzetí věci, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy). K těmto úkonům byly přiznány 3 režijní paušály á 300 Kč, částka 6 098,40 Kč jako 21 % DPH, když zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně a 10 622 Kč na zaplaceném soudním poplatku. Žalobkyně měla ve věci 68 % úspěch, 33 % neúspěch, při odečtení neúspěchu od úspěchu má tak nárok na 34 % z celkových nákladů řízení.