113 C 326/2023 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že s žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 16 000 Kč, a to v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně celkem 27 776 Kč, představující jistinu a souhrnný poplatek ve výši 11 776 Kč, a to v pravidelných týdenních splátkách. Při řádném splácení nastala celková splatnost závazku [datum]. Žalovaný na svou půjčku uhradil pouze 3 100 Kč. Pohledávka byla ke dni [datum] postoupena [právnická osoba] s.á.r.l. a následně ke dni [datum] na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění výzvou ze dne [datum]. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatil. 2. Žalovaný k žalobě nechtěl nic uvést. 3. Protože je žalobkyně společností založenou podle cizího práva se sídlem mimo území ČR, musel se soud nejdříve zabývat otázkou mezinárodní příslušnosti (pravomoci) soudu. Mezinárodní pravomoc českého soudu soud dovodil z čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), dle kterého může smluvní partner podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudu členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je společností registrovanou na Maltě a žalovaný má trvalý pobyt na území České republiky a poslední známé bydliště v obvodu Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově, je příslušný k projednání věci zdejší soud. Soud při určení rozhodného práva vycházel z čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), dle kterého smlouva uzavřená fyzickou osobou za účelem, který se netýká její profesionální nebo podnikatelské činnosti, s jinou osobou, která jedná v rámci výkonu své profesionální nebo podnikatelské činnosti, se řídí právem země, v níž má spotřebitel obvyklé bydliště. Soud tedy bude v tomto řízení aplikovat český právní řád, neboť žalovaný má své obvyklé bydliště v České republice. 4. Ve věci bylo nařízeno jednání na [datum] a soud ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] bylo zjištěno, že byla sepsána mezi věřitelem společností [právnická osoba] a žalovaným jako dlužníkem, obě strany smlouvu vlastnoručně podepsaly. Věřitel se zavázal dlužníkovi poskytnout půjčku v částce 16 000 Kč, a to v hotovosti. Žalovaný se zavázal věřiteli vrátit částku 27 776 Kč tvořenou jistinou a souhrnným poplatkem ve výši 11 776 Kč. Splatnost byla stanovena v 55 týdenních splátkách po 512 Kč. První splátka byla splatná sedmým dnem od uzavření smlouvy. Smluvní strany si dohodly, že v případě splatnosti v rozsahu 55 splátek činí RPSN 215,73 % Smlouva byla sepsána na předtištěném formuláři, do něhož byly vepsány generálie žalovaného, údaje o výši dluhu a způsobu úhrady, podpisy stran a datum uzavření. Jiné změny ve formuláři provedeny nebyly. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba] s.á.r.l. jako postupník koupila od postupitele pohledávky. 7. Z přílohy [číslo] k nespecifikované smlouvě o postoupení pohledávek se podává, že byl postoupen dluh žalovaného ze smlouvy [číslo] v částce 24 676 Kč. 8. V oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], odeslané žalovanému dne [datum], postupitel oznámil žalovanému postoupení pohledávky [právnická osoba] s.á.r.l. 9. V oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], odeslané žalovanému dne [datum], postupitel ([právnická osoba] s.á.r.l.) oznámil žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. 10. Výzvou k plnění ze dne [datum], odeslané žalovanému dne [datum], byl žalovaný vyzván k úhradě částky 24 676 Kč, a to do [datum]. 11. Soud se nejdříve zabýval otázkou aktivní věcné legitimizace žalobkyně, tedy tím, zda bylo prokázáno, že pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla postoupena žalobkyni. 12. Podle ustanovení § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Podle ustanovení § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 14. Bylo tedy na žalobkyni, aby v průběhu řízení svou aktivní věcnou legitimaci ve smyslu § 1879 a § 1882 odst. 1 o. z. prokázala předložením příslušné smlouvy o postoupení pohledávky, včetně přílohy. 15. Žalobkyně jako důkaz k prokázání své aktivní věcné legitimace označila a předložila smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společnostmi [právnická osoba] a [anonymizováno] s.á.r.l. a přílohu [číslo] k nespecifikované smlouvě o postoupení pohledávek. Ze smlouvy o postoupení však lze učinit pouze závěr, že se [právnická osoba] s.á.r.l. stala věřitelem balíku pohledávek, které měly být následně postoupeny na žalobkyni, a které měly být specifikovány v příloze smlouvy, která nebyla předložena k důkazu. Pokud byla do spisu založena příloha [číslo] Smlouvy o postoupení pohledávek, pak z té nelze učinit závěr, že je přílohou právě této konkrétní smlouvy, neboť její označení je pouze obecné bez odkazu na konkrétní smlouvu o postoupení pohledávek. Žalobkyně dále předložila dvě oznámení o postoupení pohledávky s doklady o odeslání, avšak tyto byly odeslány na adresu odlišnou od adresy uvedené ve smlouvě o půjčce. 16. Bylo tedy na žalobkyni, aby v průběhu řízení svou aktivní věcnou legitimaci ve smyslu § 1882 odst. 1 o. z. prokázala buď předložením příslušné smlouvy o postoupení pohledávky, včetně přílohy, či předložením dokladů o vyrozumění žalovaného postupitelem o postoupení pohledávky. Přitom je nutno, aby tento notifikační úkon (kterým je dlužník vyrozuměn o postoupení pohledávky) učinil vždy postupitel, tj. osoba věřitele v době postoupení pohledávky, jak zcela zřejmě vyplývá z § 1882 odst. 1 o. z., a je rovněž současně nutno prokázat i jeho doručení dlužníkovi. Bez splnění těchto dvou okolností není možno považovat podmínky vyrozumění o postoupení pohledávky stanovené § 1882 odst. 1 o. z. za splněné. 17. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě doplnit skutková tvrzení a označit důkazy k prokázání své aktivní legitimace ve sporu. 18. S ohledem na uvedené soud žalobu z důvodu nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyně v celém rozsahu zamítl. 19. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl ve věci plně procesně úspěšný, prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly.