117 C 283/2023-57 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] a doplněnou dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 4 135 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tvrzením, že je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. K osobnímu automobilu [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], které je evidováno v registru vozidel jako provozované, nebylo v době od [datum] do [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti. Od vlastníka předmětného vozidla evidovaného v evidenci vozidel se žalobkyně dozvěděla, že na základě kupní smlouvy ze dne [datum] bylo vlastnické právo k předmětnému vozidlu převedeno na žalovaného. [příjmení] předmětného automobilu v daném období byl tedy žalovaný, ten je tak povinen zaplatit žalobkyni za dobu 59 dnů, kdy vozidlo nebylo pojištěno, příspěvek ve výši 3 835 Kč a poplatek za mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč. Splatnost nároku na zaplacení příspěvku žalobkyně dovozuje z písemné výzvy, která byla zaslána žalovanému. Příspěvek se tak stal splatným dne [datum]. Žalovaný předžalobní upomínku zaslanou mu dne [datum] nereagoval. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den [datum], se nedostavil, svou neúčast neomluvil, o odročení jednání nepožádal. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené zástupkyně žalobkyně, přičemž vycházel přitom z obsahu spisu a provedených listinných důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy předloženými žalobkyní a rovněž vyžádanými soudem a zjistil následující skutkový stav: Dne [datum] vyhotovila žalobkyně výzvu k úhradě zákonného příspěvku nepojištěného vozidla [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, v níž vyzvala žalovaného k zaplacení částky ve výši 3 835 Kč na příspěvku a částky 300 Kč jako nákladů spojených s jeho uplatněním ve lhůtě do šedesáti dnů od doručení výzvy s odůvodněním, že k označenému vozidlu, jehož je žalovaný vlastníkem nebo provozovatelem, nebylo v době od [datum] do [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy povinné ručení. Výzva byla odeslána dne [datum]. Následně byl žalovaný vyzván k úhradě upomínkou ze dne [datum] a předžalobní výzvou zástupkyně žalobkyně ze dne [datum]. Ze sdělení Magistrátu města Havířova, odboru vnitra a živnostenského úřadu, ze dne [datum] soud zjistil, že jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla v době od [datum] do [datum] byla evidována společnost [právnická osoba], [IČO], přičemž po celou dobu je vozidlo vedeno jako provozované. Žalobkyně předložila soudu kupní smlouvu ze dne [datum], kterou [právnická osoba], s.r.o., [IČO], převádí vlastnické právo k předmětnému vozidlu na žalovaného. 4. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná. Žalobkyně svůj nárok odůvodnila tvrzením, že ve smyslu ust. § 1, § 3 a § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jí vznikl nárok na uhrazení příspěvku, když žalovaný jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla nesplnil v období od [datum] do [datum] svou zákonnou povinnost pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ač bylo vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel. V řízení však nebylo prokázáno, že žalovaný v rozhodném období byl vlastníkem či provozovatelem vozidla. Z žalobkyní předložené kupní smlouvy tato skutečnost nevyplývá, když dle této kupní smlouvy vlastnické právo k předmětnému vozidlu převádí na žalovaného osoba odlišná od osoby evidované jako vlastník i provozovatel vozidla v registru vozidel. V řízení nebylo prokázáno oprávnění společnosti označení v dané kupní smlouvě jako prodávající, převést vlastnické právo k předmětnému vozidlu na žalovaného. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Jelikož v řízení nebylo prokázáno, že žalovaný byl v předmětném období vlastníkem či provozovatelem předmětného vozidla, soud žalobu v celém rozsahu zamítl. 5. O povinnosti k úhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. negativním výrokem, neboť procesně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.