117 C 309/2019-54 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 63 935,83 Kč s příslušenstvím. Podanou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že se jedná o nezaplacené závazky žalovaného ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]. Z důvodu vedeného insolvenčního řízení ve věci žalovaného jako dlužníka u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn [insolvenční spisová značka], bylo řízení počínaje dnem [datum], kdy soud rozhodl o úpadku dlužníka, v souladu s ust. § 140a zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, přerušeno. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum] č.j. [insolvenční spisová značka] vzal soud na vědomí splnění oddlužení žalovaným, a to splněním splátkového kalendáře a soud osvobodil žalovaného od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny s tím, že osvobození se vztahuje i na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač měli a rovněž na ručitelé a jiné osoby, které měly vůči dlužníkům pro tyto pohledávky právo postihu. Svým podáním doručeným zdejšímu soudu dne [datum] vzala žalobkyně žalobu v celém rozsahu zpět. Dle ust. § 96 odst. 1 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to z části nebo zcela. Dle odst. 2 věta prvá téhož ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Dle odst. 3 věta prvá téhož ustanovení, jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Dle odst. 4 téhož ustanovení neplatí ustanovení odstavce 3, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod manželství, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není. V daném případě vzala žalobkyně svou žalobu zcela zpět dříve před prvním jednáním ve věci, dle výše citovaných ustanovení o. s. ř. soud proto řízení zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalovaného. Podle § 146 odst. 1, písm. b) o. s. ř. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení bylo zastaveno. Podle § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 146 odst. 2 o. s. ř., když sice žaloba byla podána důvodně a řízení bylo zastaveno pro chování žalovaného, náklady nalézacího řízení však představují příslušenství pohledávky, která byla nebo měla být přihlášena do insolvenčního řízení žalovaného, a i na toto příslušenství se tedy vztahuje osvobození žalovaného od placení pohledávek dle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona. Žalobkyně navíc náhradu nákladů řízení nepožadovala. Podle ustanovení § 10 odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, vrátí soud z účtu zaplacený soudní poplatek snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, v případě, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Žalobkyně po podání návrhu uhradila soudní poplatek ve výši 1 868 Kč. Soud tedy vrátil žalobkyni zaplacený soudní poplatek snížený o 1 000 Kč, tj. ve výši 868 Kč.