130 C 83/2023-73 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 11 650 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že s žalovanou uzavřela dne 20. 8. 2018 smlouvu o úvěru [číslo], na základě které bylo žalované otevřeno povolené přečerpání k účtu č. [bankovní účet] až do úvěrového limitu ve výši 10 000 Kč. Úvěr byl veden na účtu č. [bankovní účet]. Dovolené přečerpání bylo schváleno dle statistického modelu bez doložení příjmů na základě údajů deklarovaných žalovanou v žádosti o úvěr. Úrok byl sjednán ve výši 18,9 % ročně. Žalovaná byla povinna zajistit na účtu k poslednímu pracovnímu dni kalendářního měsíce dostatek disponibilních prostředků k automatické úhradě. V případě překročení úvěrového limitu byla částka, o kterou byl limit překročen, splatná ihned. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, žalobkyně jej proto ke dni 30. 6. 2022 zesplatnila. Žalovaná částka se skládala z jistiny ve výši 10 000 Kč a poplatků ve výši 1 650 Kč. Dále žalobkyně požadovala příslušenství s podobě úroků a úroků z prodlení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání dne 13. 6. 2023 se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně svou neúčast omluvila a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal v nepřítomnosti účastníků řízení, jak mu to umožňuje ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Ze smlouvy o produktových balíčcích pro děti, studenty a dospělé, smlouvy o [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] a všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne 2. 4. 2015 smlouva o produktových balíčcích pro děti, studenty a dospělé, na jejímž základě žalobkyně zřídila a vedla pro žalovanou účet č. [bankovní účet]. K vedení stejného účtu se žalobkyně zavázala i na základě smlouvy o [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 11. 8. 2017, kterou byla smlouva ze dne 2. 4. 2015 nahrazena. 4. Ze smlouvy o úvěru formou povoleného přečerpání účtu [číslo] ze dne 20. 8. 2018 a obchodních podmínek pro povolené přečerpání účtu soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky do výše úvěrového limitu 10 000 Kč za úrok ve výši 18,9 % ročně. Úrok z vyčerpané částky povoleného přečerpání byla žalovaná povinna uhradit vždy ke konci kalendářního měsíce tak, že na svém účtu měla mít dostatek peněz k automatické úhradě měsíčních splátek úroků, úroků z prodlení a smluvní pokuty. 5. Z CBC informací soud zjistil, že před uzavřením smlouvy o úvěru v srpnu 2018 žalobkyně prověřovala splátkové kontrakty a hypotéky žalované, kreditní karty, úvěrové karty a stavební spoření a nesplátkové kontrakty a debety na běžném účtu. Zjistila přitom, že žalovaná má dva splátkové kontrakty s nesplacenou jistinou ve výši celkem 96 204 Kč a měsíčními splátkami v celkové výši 2 847 Kč. Šlo o dva osobní úvěry, první byl poskytnut dne 9. 3. 2018 se splatností v 36 měsíčních splátkách do 15. 3. 2021, druhý dne 27. 6. 2018 se splatností do 16. 6. 2021. 6. Z Dat o žádosti soud zjistil, že žalobkyně schválila žádost o povolené přečerpání účtu žalované bez nutnosti doložení příjmů, a to o 10 000 Kč. Vycházela přitom z toho, že žalovaná je svobodná, bezdětná, žijící sama v nájemním bytě, se základním vzděláním, je zaměstnána na dobu neurčitou u [příjmení] – kabelové a elektrické systémy, spol. s r.o. jako manuálně pracující s čistým měsíčním příjmem ve výši 15 000 Kč a měsíčně splácí u žalobkyně úvěrové splátky ve výši 2 847 Kč, celkem (i mimo žalobkyni) je zatížena splátkami ve výši 3 400 Kč měsíčně. 7. Z historie úvěru – soupisu pohybů na účtu [číslo] za dobu od 20. 8. 2018 do 28. 3. 2023 soud zjistil, že úvěrový účet [číslo] byl otevřen dne 20. 8. 2018 s úvěrovým limitem 10 000 Kč. V průběhu roku 2018 žalovaná vyčerpala z účtu 13 460,16 Kč, a splatila celkem 24 391,04 Kč, v roce 2019 žalovaná vyčerpala celkem 47 546,30 Kč a splatila 106 646,88 Kč, v roce 2020 žalovaná vyčerpala celkem 152 255,74 Kč a splatila 286 555,77 Kč, v roce 2021 žalovaná vyčerpala 186 679,83 Kč a splatila 372 361,95 Kč. V roce 2022 a 2023 žalovaná nevyčerpala ani nesplatila ničeho. 8. Z výpovědi smlouvy o úvěru soud zjistil, že žalovaná dne 19. 11. 2021 podala u žalobkyně výpověď smlouvy o kontokorentu [číslo] uzavřené dne 20. 8. 2018 s tím, že si je vědoma, že výpověď je účinná pouze v případě, že k 5. pracovnímu dni následujícímu po dni doručení výpovědi bance bude uhrazena aktuálně čerpaná částka včetně příslušenství, poplatků a smluvních pokut a následně již úvěr nebude čerpán. 9. Z 1. a 2. výzvy k zaplacení dluhu soud zjistil, že žalovaná dlužila žalobkyni ke dni 16. 1. 2022 částku ve výši 663,06 Kč, ke dni 6. 2. 2022 částku ve výši 1 328,12 Kč. 10. Z výzvy ze dne 10. 3. 2022 s dodejkou, z výzvy ze dne 15. 3. 2022 s dodejkou, z výzvy ze dne 7. 4. 2022 s dokladem o odeslání, z oznámení o nedodržení podmínek kontokorentu ze dne 9. 6. 2022 s dodejkou a z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 2. 7. 2022 s dodejkou soud zjistil, že žalovaná ani přes výzvy neplnila platební závazky ze smlouvy a žalobkyně proto ke dni 30. 6. 2022 prohlásila všechny pohledávky z poskytnutého úvěru za splatné s tím, že ke dni zesplatnění činil dluh celkem 12 868,28 Kč. 11. Z předžalobní výzvy vyhotovené dne 30. 11. 2022 a podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovanou k zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru [číslo] před podáním žaloby. 12. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 20. 8. 2014 uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve formě povoleného přečerpání prostředků na běžném účtu do výše 10 000 Kč. V daném případě šlo o spotřebitelský úvěr dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud proto musel smlouvu současně posoudit v intencích ust. § 86 a ust. § 87 téhož zákona. Dle ust. § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva dle ust. § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. Že žalobkyně nesplnila podmínky zodpovědného úvěrování, vyplývá již ze žalobních tvrzení a dále bylo prokázáno předloženými důkazy, z nichž je zřejmé, že žalobkyně neověřovala tvrzený příjem žalované a nezabývala se ani výdajovou stránkou jejích majetkových poměrů. Nadto žalobkyně při neověřeném příjmu ve výši 15 000 Kč měsíčně úvěr poskytla přesto, že věděla o tom, že žalovaná již je zatížena úvěrovými splátkami ve výši 3 400 Kč. Soud proto smlouvu o úvěru vyhodnotil jako neplatnou dle ust. § 87 odst. 1 věta prvá citovaného zákona. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy žalovaná vyčerpala částku celkem ve výši 399 942,03 Kč a ze stejného titulu uhradila žalobkyni částku ve výši 789 955,64 Kč byla žaloba zamítnuta. 13. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované v tomto řízení dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.