130 C 97/2023-89 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky ve v celkové výši 278 211,11 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že s žalovanou uzavřela dne 24. 4. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 240 000 Kč za úrok ve výši 25,79 % ročně, který se žalovaná zavázala splatit v 90měsíčních splátkách ve výši 6 008 Kč. Žalovaná úvěr čerpala 15. 5. 2019, první splátka byla splatná 18. 6. 2019. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet. Žalovaná na úvěr uhradila pouze 198 564 Kč. Z důvodu prodlení žalované se splácením, žalobkyně úvěr ke dni 17. 10. 2022 zesplatnila. Žalovaná částka ve výši 194 311,92 Kč se skládá z jistiny ve výši 192 711,92 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. Dále žalobkyně požadovala úrok kapitalizovaný ke dni 18. 1. 2023 do částky 23 471,62 Kč a úrok ve výši 15 % ročně z jistiny ve výši 192 711,62 Kč od 19. 1. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení za dobu od 1. 11. 2022 do 18. 1. 2023 ve výši 6 294,01 Kč a ve výši 15 % ročně z částky 194 311,92 Kč od 19. 1. 2023 do zaplacení. Dále žalobkyně tvrdila, že s žalovanou uzavřela dne 12. 2. 2020 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo]. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně prověřila schopnost žalované úvěr splácet. Na základě smlouvy byla žalovaná oprávněna čerpat prostřednictvím kreditní karty peníze z úvěrového rámce ve výši 82 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 2,14 % ze sjednaného úvěrového rámce. Celkem žalovaná vyčerpala 96 702 Kč a uhradila 43 894 Kč. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, žalobkyně jej proto zesplatnila ke dni 17. 10. 2022. Žalovaná částka ve výši 83 899,19 Kč se skládá z jistiny ve výši 81 999,19 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. Dále žalobkyně požadovala úrok kapitalizovaný ke dni 18. 1. 2023 do částky 10 418,11 Kč a úrok ve výši 15 % ročně z jistiny ve výši 81 999,19 Kč od 19. 1. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení za dobu od 1. 11. 2022 do 18. 1. 2023 ve výši 2 711,93 Kč a ve výši 15 % ročně z částky 83 899,19 Kč od 19. 1. 2023 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání dne 17. 5. 2023 a dne 13. 6. 2023 se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně omluvila svou neúčast u druhého jednání a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti. 3. Z úvěrové smlouvy [číslo] soud zjistil, že tato byla uzavřena dne 24. 4. 2019 mezi žalobkyní a žalovanou za účelem úhrady dluhů žalobkyně, jenž byly uvedeny v příloze 1 smlouvy, tj. dluhů vůči žalobkyni vyplývajících z úvěrových smluv [číslo] ze dne 5. 5. 2017, [číslo] ze dne 6. 10. 2017, [číslo] ze dne 3. 11. 2017, [číslo] ze dne 3. 8. 2018, [číslo] ze dne 19. 10. 2018, [číslo] ze dne 19. 10. 2018. Úvěr byl poskytnut za úrok ve výši 25,79 %, celková částka splatná žalovanou v 90 měsíčních splátkách po 6 008 Kč činila 540 720 Kč. Žalovaná smlouvu uzavírala ve věku 57 let a ve smlouvě bylo uvedeno, že je svobodná, vyživuje 4 děti, bydlí ve státním bytě, má základní vzdělání, je zaměstnána u Úřadu práce a její čistý měsíční příjem činí 24 890 Kč. 4. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta k úvěru [číslo] soud zjistil vedle údajů uvedených ve smlouvě stran osobních a majetkových poměrů žalované, že žalovaná splácí jiným společnostem 13 900 Kč. 5. Z opisu výpisu proplacení smlouvy a výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že spojením půjček žalovaná dne 15. 5. 2019 čerpala úvěr ve výši 240 000 Kč z úvěrové smlouvy [číslo] že na tento úvěr uhradila do května 2022 celkem 198 564 Kč. 6. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 17. 10. 2022 a poštovního podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celého dluhu ze smlouvy [číslo] který vyčíslila do částky 205 417,14 Kč, a stanovila k tomu lhůtu do 14 dnů od sepsání výzvy, tj. do 31. 10. 2022. Výzva byla odeslána žalované dne 17. 10. 2022. 7. Z úvěrové smlouvy [číslo] soud zjistil, že tato byla uzavřena dne 12. 2. 2020 mezi žalobkyní a žalovanou a na jejím základě byl žalované poskytnut bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 55 000 Kč za úrok 19,88 % ročně, který se žalovaná zavázala splácet v minimálních měsíčních splátkách ve výši 1 177 Kč, tj. 2,14 % z úvěrového rámce. Žalovaná smlouvu uzavírala ve věku 58 let a ve smlouvě bylo uvedeno, že je svobodná, vyživuje 4 děti, bydlí ve státním bytě, má základní vzdělání, je důchodkyně a její čistý měsíční příjem činí 48 000 Kč. Dodatkem ze dne 7. 5. 2021 byl úvěrový rámec navýšen na 82 000 Kč a splátka na 1 755 Kč. 8. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta k úvěru [číslo] soud zjistil vedle údajů uvedených ve smlouvě stran osobních a majetkových poměrů žalované, že žalovaná splácí jiným společnostem 26 000 Kč. 9. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaná vyčerpala na základě úvěrové smlouvy [číslo] celkem 96 702 Kč a že na tento úvěr uhradila do května 2022 celkem 43 894 Kč. 10. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 17. 10. 2022 a poštovního podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celého dluhu ze smlouvy [číslo] který vyčíslila do částky 90 202,49 Kč, a stanovila k tomu lhůtu do 14 dnů od sepsání výzvy, tj. do 31. 10. 2022. Výzva byla odeslána žalované dne 17. 10. 2022. 11. Z předžalobní výzvy vyhotovené dne 3. 11. 2022 a podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovanou k zaplacení dluhů ze smlouvy [číslo] [číslo] v celkové výši 299 023,75 Kč. 12. Z úvěrových zpráv, které nejsou datovány, soud zjistil, že žalovaná měla v letech 2016 až 2019 sjednánu řadu spotřebitelských úvěrů. 13. Z platebních rozpisů Úřadu práce ČR soud zjistil, že žalovaná pobírala v době od 1. 1. 2019 do 30. 4. 2019 v souvislosti s péčí o [příjmení] [příjmení], [jméno] [jméno] [celé jméno žalované], [anonymizováno] [celé jméno žalované] a [jméno] [celé jméno žalované] měsíčně příspěvky na dítě ve výši po 910 Kč, příspěvky na úhradu potřeb dítěte ve výši po 6 105 Kč a 6 985 Kč a pěstounskou odměnu ve výši 36 000 Kč. Dále pobírala příspěvek na bydlení ve výši 10 981 Kč a byl jí jednorázově vyplacen příspěvek na pořízení motorového vozidla ve výši 16 086 Kč. 14. Z oznámení ČSSZ soud zjistil, že od ledna 2019 byl žalované vyplácen invalidní důchod ve výši 2 805 Kč. 15. Z úvěrových podmínek, rámcové pojistné smlouvy a z listiny označené posouzení úvěruschopnosti klienta soud nečinil žádný závěr o skutkovém stavu. 16. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byly dne 24. 4. 2019 a dne 12. 2. 2020 uzavřeny smlouvy o úvěru dle ust. § 2395 občanského zákoníku. Na základě smlouvy ze dne 24. 4. 2019 byl žalované poskytnut úvěr ve výši 240 000 Kč za účelem konsolidace 6 úvěrových smluv uzavřených mezi žalobkyní a žalovanou v letech 2017 až 2019. Úvěr byl vyčerpán dne 15. 5. 2019. Na základě smlouvy uzavřené dne 12. 2. 2020 žalobkyně poskytla žalované úvěr ve formě úvěrového rámce ve výši 82 000 Kč Žalovaná vyčerpala z úvěrového rámce celkem 96 702 Kč. V rozporu se sjednanými podmínkami žalovaná poskytnuté úvěry žalobkyni řádně nesplácela. Na úvěr ve výši 240 000 Kč uhradila pouze 198 564 Kč, na částku ve výši 96 702 Kč vyčerpanou z úvěrového rámce uhradila pouze 43 894 Kč. V daném případě šlo o spotřebitelské úvěry dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud proto musel smlouvy současně posoudit v intencích ust. § 86 a ust. § 87 téhož zákona. Dle ust. § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva dle ust. § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. Tvrzení žalované o tom, že před uzavřením smluv řádně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet, bylo v řízení provedenými důkazy vyvráceno. Dosavadní množství nesplacených úvěrů, jakož i skutečnost, že žalovaná žila výhradně z dobrodiní státu (invalidní důchod, odměna pěstouna, příspěvek na bydlení, dávky vyplácené ve prospěch dětí), přičemž pečuje o čtyři nezletilé děti, sama o sobě měla vést žalobkyni k pochybnostem o bonitě žalované, a to tím spíše, že výdajovou stránkou majetkových poměrů žalované se žalobkyně v rozporu s pravidly odpovědného úvěrování vůbec nezabývala (vyjma úvěrového zatížení). Soud proto obě smlouvy o úvěru vyhodnotil jako neplatné dle ust. § 87 odst. 1 věta prvá citovaného zákona. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy ze dne 24. 4. 2019 žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 240 000 Kč, přičemž žalovaná uhradila žalobkyni ze stejného titulu částku ve výši 198 564 Kč, je žalovaná povinna v souladu s ust. § 87 odst. 1 věta třetí citovaného zákona vrátit žalobkyni rozdíl ve výši 41 436 Kč. Na základě neplatné smlouvy ze dne 12. 2. 2020 vyčerp