130 C 166/2023-79 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 45 814,39 Kč s příslušenstvím, po částečném zpětvzetí žaloby, o němž soud rozhodl samostatným usnesením ze dne 22. 8. 2023, pak částky 44 314,36 Kč. 2. Žalobkyně odůvodnila žalobu tak, že na ni byla postoupena pohledávka [právnická osoba] ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 26. 8. 2021. Na základě smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému částku ve výši 22 000 Kč. Žalovaný se oproti tomu zavázal vrátit úvěr navýšený o částku ve výši 18 894 Kč představující úrok ve výši 2 118 Kč, odměnu za poskytnutí úvěru ve výši 10 780 Kč, za administrativní činnost ve výši 2 036 Kč a za možnost splátek v hotovosti v místě bydliště ve výši 3 960 Kč. Celkovou částku ve výši 40 894 Kč se žalovaný zavázal zaplatit původní věřitelce ve 14měsíčních splátkách po 2 921 Kč do 26. 10. 2022. Původní věřitelka zkoumala před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet. Vycházela přitom z informací získaných od žalovaného, které byly zaznamenány do žádosti o úvěr spolu s doklady, podle nichž byly sdělené údaje ověřeny. Dále nahlédla do veřejných registrů. Žalovaný uhradil pouze jednu splátku ve výši 2 951 Kč. Žalovaná částka se skládala z jistiny ve výši 20 548,08 Kč, úroku ve výši 1 821,33 Kč, odměny za poskytnutí úvěru ve výši 9 977,93 Kč, za administrativní činnost ve výši 1 898 Kč, za možnost splátek v hotovosti v místě bydliště ve výši 3 393,59 Kč a smluvní pokuty ve výši 6 675,43 Kč. 3. Žalovaný učinil nesporným, že s původní věřitelkou uzavřel tvrzenou smlouvu, že na jejím základě mu byla vyplacena částka ve výši 22 000 Kč a že původní věřitelce z téhož důvodu vrátil pouze 2 951 Kč. Tehdy již splácel úvěr ve výši 750 000 Kč. Poté přišel o práci a dluhy přestal splácet. V současné době je ve výkonu trestu odnětí svobody s předpokládaným propuštěním na svobodu v lednu 2025. V současné době nepracuje, po skončení tohoto řízení by měl být zaměstnán s příjmem ve výši 8 000 Kč měsíčně, z něhož bude hradit dluhy. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena mezi původní věřitelkou [právnická osoba] a žalovaným dne 26. 8. 2021. Ve smlouvě se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 22 000 Kč, která byla vyplacena žalovanému při podpisu smlouvy. Poskytnutou jistinu ve výši 22 000 Kč, úrok ve výši 2 128 Kč, odměnu za poskytnutí úvěru ve výši 10 780 Kč, za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 036 Kč a za inkaso plateb v hotovosti v místě bydliště ve výši 3 960 Kč se žalovaný zavázal vrátit původní věřitelce ve 14 měsíčních splátkách po 2 921 Kč. 5. Z žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaný uvedl, že žije v nájemním bytě, je svobodný, má vyživovací povinnost k jednomu dítěti, má příjem ze zaměstnání ve výši 22 246 Kč měsíčně. Měsíční výdaje na bydlení uvedl ve výši 4 000 Kč, náklady na dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši 7 000 Kč, měsíční splátky stávajících půjček uvedl ve výši 500 Kč při celkovém dluh vůči [právnická osoba] ve výši 20 000 Kč. K ověření finanční situace žalovaného byly předloženy pracovní smlouva a výplatní pásky. V poznámce je uvedeno, že pracovní smlouva je uzavřena na neurčito. 6. Z tabulky umoření dluhu soud zjistil, že žalovaný uhradil původní věřitelce dne 27. 8. 2021 částku ve výši 2 951 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek se seznamem postupovaných pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že na základě smlouvy, která byla uzavřena dne 21. 11. 2022 mezi [právnická osoba] a žalobkyní, byla pohledávka za žalovaným ze smlouvy [číslo] postoupena na žalobkyni. 8. Z předžalobní výzvy s podacím archem soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k plnění před podáním žaloby. Výzva byla odeslána dne 29. 3. 2023 na adresu [adresa]. 9. Z lustrace osob ve výkonu trestu odnětí svobody soud zjistil, že žalovaný je vězněn od 4. 12. 2022. 10. Z rozsudků vydaných v řízeních vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. [číslo jednací], jejichž obsah soud učinil předmětem dokazování v souladu se svojí povinností zkoumat z úřední moci, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr, soud zjistil, že žalovaný uzavřel s [právnická osoba] dne 8. 4. 2021 smlouvu o úvěru ve výši 656 705 Kč, dne 31. 5. 2021 smlouvu o úvěru ve výši 120 000 Kč a dne 2. 7. 2021 smlouvu o revolvingovém úvěru do výše 20 000 Kč. Následně uzavřel dne 8. 7. 2021 smlouvu o revolvingovém úvěru ve výši 5 000 Kč s OPR – [právnická osoba], dne 9. 7. 2021 smlouvu o úvěru ve výši 28 000 Kč s [právnická osoba], dne 11. 8. 2021 smlouvu o úvěru ve výši 3 000 Kč s [právnická osoba], dne 20. 8. 2021 smlouvu o úvěru ve výši 5 000 Kč s věřitelkou [právnická osoba] a dne 31. 8. 2021 smlouvu o úvěru ve výši 8 000 Kč se [právnická osoba] Ve věci péče o nezletilou dceru žalovaného, která byla svěřena do péče matky, byla žalovanému rozsudkem ze dne 11. 11. 2021 uložena povinnost platit od 1. 9. 2021 na výživu nezletilé dcery 3 000 Kč měsíčně, přičemž soud vycházel ze zjištění, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti [právnická osoba] od 4. 3. 2020 do 31. 7. 2021. Pracovní poměr byl ukončen dohodou. Následně znovu začal pracovat u téhož zaměstnavatele na dobu určitou od 23. 8. 2021 do 30. 9. 2021. Pracovní poměr byl ukončen ve zkušební době dne 30. 8. 2021. V řízení vedeném u zdejšího soudu po sp. zn. [spisová značka] (odvolací řízení vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka]) byl žalovaný odsouzen pro přečiny krádeže, neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku a zanedbání povinné výživy. 11. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má za prokázáno, že na žalobkyni byla v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku postoupena pohledávka ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovaným dne 26. 8. 2021. Na jejím základě původní věřitelka vyplatila žalovanému téhož dne v hotovosti částku ve výši 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původní věřitelce poskytnuté peníze se sjednanými úroky a poplatky. Po právní stránce soud smlouvu posoudil jako smlouvu o zápůjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku. Současně soud aplikoval ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť šlo současně o spotřebitelský úvěr dle ust. § 2 odst. 1 téhož zákona. Dle ust. § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva dle ust. § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. Žalobkyně předložila k prokázání tvrzení, že původní věřitelka řádně zkoumala a vyhodnotila schopnost žalovaného zápůjčku splácet, pouze žádost o úvěr. Z té je zřejmé, že původní věřitelka nepřistoupila ke zkoumání žádosti žalovaného odpovědně, když se spokojila s údaji uvedenými žalovaným, ty pečlivě neověřila (pokud jde například o trvání pracovního poměru) či neověřila vůbec (pokud jde o pravidelné výdaje a existující závazky). Naopak bylo v řízení prokázáno, že dluhové zatížení žalovaného v době, kdy o zápůjčku žádal, bylo mnohonásobně vyšší, než jak uvedl v žádosti o úvěr, a to převážně z důvodu úvěrů poskytnutých [právnická osoba] Původní věřitelce přitom nemělo nic bránit v tom, aby výši takového dluhu ověřila, např. nahlédnutím do databází [příjmení], NRKI či BRKI, neboť s ohledem na předmět jejího podnikání soud předpokládá, že disponuje přístupem do těchto registrů. Soud proto smlouvu o zápůjčce vyhodnotil jako neplatnou. Současně však bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy původní věřitelka poskytla žalovanému částku v celkové výši 22 000 Kč, z nichž žalovaný vrátil pouze 2 591 Kč. Žalovaný je tak v souladu s ust. § 87 odst. 1 věta třetí téhož zákona povinen vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu, v tomto případě rozdíl v celkové výši 19 049 Kč. Tento nárok považuje soud za splatný dne 26. 8. 2023, a to na základě doručení žaloby žalovanému, když dřívější výzva byla odeslána na adresu bydliště žalovaného v době, když již byl ve výkonu trestu odnětí svobody a jejím doručení se nedozvěděl. Od 27. 8. 2023 tak náleží žalobkyni v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku úrok z prodlení. Ve zbytku byla žaloba ze shora uvedených důvodů zamítnuta. 12. O lhůtě splatnosti soud rozhodl v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. a žalovanému uložil dluh zaplatit do 3 měsíců od právní moci rozsudku. Důvodem je skutečnost, že žalovaný je ve výkonu trestu odnětí svobody a v současné době nemá žádný příjem. Plánový výstup z výkonu trestu je stanoven, jak uvedl žalovaný, na leden 2025. Žalovaný je tedy nyní bez