130 C 379/2023-57 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 23 254 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na ni byly postoupeny pohledávky [právnická osoba] ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 12. 3. 2021 a ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 22. 7. 2021. Na základě smlouvy ze dne 12. 3. 2021 poskytla původní věřitelka žalovanému 14 000 Kč. Žalovaný se oproti tomu zavázal vrátit úvěr navýšený o 11 560 Kč, představující úroky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 2 800 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 800 Kč, za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 600 Kč a za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 360 Kč, v 60 týdenních splátkách po 426 Kč do 6. 5. 2022. Na základě smlouvy ze dne 22. 7. 2021 poskytla původní věřitelka žalovanému 14 000 Kč. Žalovaný se oproti tomu zavázal vrátit úvěr navýšený o 11 560 Kč, představující úroky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 2 800 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 800 Kč, za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 600 Kč a za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 360 Kč, v 60 týdenních splátkách po 426 Kč do 15. 9. 2022 Původní věřitelka zkoumala před uzavřením smluv schopnost žalovaného úvěry splácet. Vycházela přitom z informací získaných od žalovaného, které byly zaznamenány do zákaznických karet spolu s doklady, podle nichž byly sdělené údaje ověřeny. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. V případě smlouvy ze dne 12. 3. 2021 uhradil pouze 19 000 Kč, v případě smlouvy uzavřené dne 22. 7. 2021 uhradil pouze 11 800 Kč. Pohledávky byly postoupeny na žalobkyni smlouvou ze dne 1. 6. 2023. Žalovaná částka se skládala z jistiny a úhrad za služby dle smlouvy ze dne 12. 3. 2021 ve výši 8 094 Kč, z jistiny a úhrad za služby dle smlouvy ze dne 22. 7. 2021 ve výši 15 160 Kč, z úroků a úroků z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání dne 5. 2. 2024 se bez včasné omluvy nedostavil. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena mezi původní věřitelkou [právnická osoba] a žalovaným dne 12. 3. 2021. Ve smlouvě se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 14 000 Kč, která byla vyplacena žalovanému při podpisu smlouvy. Poskytnutou jistinu ve výši 14 000 Kč, úrok ve výši 2 800 Kč, administrativní poplatek ve výši 2 800 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 600 Kč a poplatek za pojištění ve výši 360 Kč se žalovaný zavázal vrátit původní věřitelce v 60 týdenních splátkách po 426 Kč. 4. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaný uvedl dne 12. 3. 2021, že žije sám, v nájemním bytě, nemá vyživovací povinnost a je zaměstnán u [anonymizována dvě slova] na dobu určitou do 31. 8. 2021 s čistým měsíčním příjmem ve výši 15 991 Kč. Jde o jediný příjem žalovaného, který byl ověřen z pracovní smlouvy a výplatní pásky. Měsíční výdaje jsou uvedeny ve výši 5 430 Kč na bydlení, ve výši 3 500 Kč na ostatní výdaje a ve výši 1 000 Kč na splátky úvěrů. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena mezi původní věřitelkou [právnická osoba] a žalovaným dne 21. 7. 2021. Ve smlouvě se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 14 000 Kč, která byla vyplacena žalovanému při podpisu smlouvy. Poskytnutou jistinu ve výši 14 000 Kč, úrok ve výši 2 800 Kč, administrativní poplatek ve výši 2 800 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 600 Kč a poplatek za pojištění ve výši 360 Kč se žalovaný zavázal vrátit původní věřitelce v 60 týdenních splátkách po 426 Kč. 6. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaný uvedl dne 21. 7. 2021, že žije sám, v nájemním bytě, nemá vyživovací povinnost a je zaměstnán u [příjmení] [jméno] na dobu určitou do 31. 10. 2021 s čistým měsíčním příjmem ve výši 13 500 Kč. Jde o jediný příjem žalovaného. Měsíční výdaje jsou uvedeny ve výši 2 000 Kč na bydlení, ve výši 4 000 Kč na ostatní výdaje a ve výši 2 000 Kč na splátky úvěrů. Uvedené údaje nebyly ověřeny z žádných dokumentů. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek se seznamem postupovaných pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek s podacím lístkem soud zjistil, že na základě smlouvy, která byla uzavřena dne 1. 6. 2023 mezi [právnická osoba] a žalobkyní, byly pohledávky za žalovaným ze smlouvy [číslo] [číslo] postoupeny na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění v oznámení o postoupení pohledávek, které bylo odesláno dne 23. 6. 2023 a v němž byl žalovaný vyzván, aby dluh ve výši 31 520 Kč zaplatil do 10 dnů od doručení výzvy. 8. Z předžalobní výzvy s podacím archem soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k plnění před podáním žaloby. Výzva byla odeslána dne 2. 10. 2023. 9. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má za prokázáno, že na žalobkyni byly v souladu s § 1879 občanského zákoníku postoupeny pohledávky ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovaným dne 12. 3. 2021 a ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi týmiž smluvními stranami dne 21. 7. 2021. Na základě těchto smluv původní věřitelka vyplatila žalovanému v hotovosti dne 12. 3. 2021 částku 14 000 Kč a dne 22. 7. 2021 rovněž částku 14 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původní věřitelce poskytnuté peníze se sjednanými úroky a poplatky. Po právní stránce soud smlouvy posoudil jako smlouvy o zápůjčce dle § 2390 občanského zákoníku. Současně soud aplikoval § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť šlo současně o spotřebitelské úvěry dle § 2 odst. 1 téhož zákona. Dle § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva dle § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. Žalobkyně předložila k prokázání tvrzení, že původní věřitelka řádně zkoumala a vyhodnotila schopnost žalovaného zápůjčky splácet, pouze zákaznické karty. Z těch je zřejmé, že jediným měsíčním příjmem žalovaného byla mzda nejprve ve výši 15 991 Kč z pracovního poměru uzavřeného na dobu určitou do 31. 8. 2021, přičemž splatnost první zápůjčky měla nastat 6. 5. 2022. Následně v červenci 2021 byla jediným příjmem žalovaného mzda z pracovního poměru u jiného zaměstnavatele uzavřeného na dobu určitou do 31. 10. 2021, přičemž splatnost druhé zápůjčky měla nastat 15. 9. 2022. V tomto případě pak nebyl uvedený příjem ani ověřen. Nicméně jeho výše sama o sobě minimálně vzbuzuje pochybnost o solventnosti žalovaného. Výdaje v zákaznických kartách také nebyly ověřeny. Za situace, kdy bylo prokázáno, že původní věřitelka poskytla žalovanému zápůjčky splatné o několik měsíců později, než byla doba, na kterou měl zajištěn na základě pracovní smlouvy příjem, a navíc byl zatížen dalšími splátkami, soud vyhodnotil obě smlouvy o zápůjčce jako neplatné, neboť původní věřitelka jednala v rozporu s pravidlem zodpovědného úvěrování. Současně však bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy ze dne 21. 7. 2021 původní věřitelka poskytla žalovanému 14 000 Kč, z nichž žalovaný, jak tvrdila žalobkyně, vrátil pouze 11 800 Kč. Žalovaný je tak v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí téhož zákona povinen vrátit rozdíl mezi vyplacenou částkou 14 000 Kč a uhrazenou částkou 11 800 Kč ve výši 2 200 Kč. Tento nárok považuje soud za splatný dne 8. 7. 2023, a to na základě oznámení o postoupení pohledávky odeslaného dne 23. 6. 2023. Za předpokladu doručení do tří pracovních dnů má soud oznámení za doručené dne 28. 6. 2023, desetidenní lhůta splatnosti tak uplynula 8. 7. 2023 a od dne následujícího náleží žalobkyni v souladu s § 1970 občanského zákoníku úrok z prodlení. V případě smlouvy ze dne 12. 3. 2021 žalovaný přeplatil vyplacenou částku 14 000 Kč o 5 000 Kč, když z téhož titulu uhradil 19 000 Kč. 10. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl v řízení úspěšnější než žalobkyně, dle obsahu spisu žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.