ECLI: ECLI:CZ:OSKM:2021:16.C.181.2021.3 Datum: 2021-10-06 Předmět: zaplacení 5 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 46b z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", ["peněžité plnění"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: zaplacení 5 000 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 202 (99/1963 Sb.), § 142 (99/1963 Sb.).
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 23. 3. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 10. 3. 2021 do zaplacení. Tento svůj návrh odůvodnila žalobkyně (dříve [právnická osoba]) tím, že se žalovaným uzavřela dne 6. 12. 2019 smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které zajišťovala žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu, a to až do 31. 7. 2020, kdy byla smlouva ukončena. Součástí smlouvy byly rovněž všeobecné smluvní podmínky a reklamační řád žalobkyně. V souladu s čl. 8 všeobecných podmínek měl žalovaný povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobkyni pronajaté technické zařízení Set-top-box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno] (dále jen technické zařízení), které žalovaný od žalobkyně převzal, což potvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaný v rozporu se smlouvou technické zařízení žalobkyni nevrátil, čímž mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč, která byla sjednána přímo ve smlouvě. Žalovaný byl k nápravě vyzván výzvou ze dne 23. 2. 2021.
2. Okresní soud v Kroměříži dne 9. 4. 2021 vydal ve věci elektronický platební rozkaz č.j. EPR 69065/2021-5, který byl usnesením ze dne 6. 8. 2021 zrušen v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.).
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10).
4. Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedl. Soud považuje žalobu za doručenou uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o. s. ř. Dále byla žalovanému zaslána zásilka na adresu [adresa žalovaného], kde mu byla vhozena do schránky.
5. Současně byl žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě 10 dnů vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil, žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, a proto soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o. s. ř.
6. Na základě dokazování provedeného listinnými důkazy předloženými žalobkyní (zejména výpisem z obchodního rejstříku, smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací, všeobecnými podmínkami pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, výzvou k úhradě dluhu, předžalobní výzvou s podacím lístkem) zjistil soud následující skutkový stav.
7. Žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne 6. 12. 2019 smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, na jejímž podkladě se žalobkyně zavázala poskytovat žalované služby televizního vysílání prostřednictvím internetu (DIGI TV) a žalovaný se zavázal platit za tyto služby úhradu dle smluvních podmínek a ceníku žalobkyně. Za účelem poskytování uvedených služeb bylo žalované předáno technické zařízení: set-top box/CA Modul, sériové číslo [anonymizováno] (dále jen„ set-top box“), které se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni do deseti dnů od ukončení předmětné smlouvy. Pro případ nesplnění této povinnosti byla přímo ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč Smlouva byla ukončena a žalovaná tak byla povinna do 7 dní od doručení výzvy, což však neučinila.
8. Výše popsaný skutkový stav proto soud právně hodnotil takto:
9. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřeny smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací dle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), na základě kterých mimo jiné přenechala žalobkyně žalovanému do pronájmu shora specifikované technické zařízení a žalovaný se zavázal toto zařízení vrátit do 10 dnů od ukončení smlouvy. Přímo ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč pro případ nevrácení technického zařízení, a to v souladu s ustanovením § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Soud dospěl k závěru, že uplatněný nárok žalobkyně na smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč je na podkladě smluvních ujednání i uvedených ustanovení občanského zákoníku oprávněný, a proto jej soud žalobkyni přiznal.
10. Z ustanovení § 1970 občanského zákoníku pak vyplývá nárok žalobkyně na uplatněné úroky z prodlení. Žalovaný se dostala do prodlení s úhradou smluvní pokuty, pokud ji neuhradila ani na základě předžalobní upomínky do 9. 3. 2021. Ode dne následujícího proto soud přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
11. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně v souladu s ustanovením § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) zaslala žalované tzv. předžalobní upomínku, kterou jej vyzvala k plnění. Proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná a která odeslala žalovanému na poslední známou adresu předžalobní výzvu, nárok na náhradu nákladů řízení, které spočívají v odměně advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění) po 200 Kč, podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v náhradě hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony po 100 Kč, to vše navýšeno podle § 137 odst. 1, 2 o.s.ř. o 21 % daň z přidané hodnoty. K těmto nákladům je potřeba připočíst náhradu na zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem náklady řízení činí 1 489 Kč.
13. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni výše uvedenou částku s příslušenstvím a uhradit jí náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku, má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.
14. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta vychází z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.