5 C 258/2020-32 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že převedla na účet žalované č. [bankovní účet] dne [datum] částku [částka] bez právního důvodu. Žalobkyně byla uvedena v omyl [jméno] [příjmení], který jí tvrdil, že vlastní stavební firmu a že finanční prostředky mu mají být zaslány na jeho vlastní podnikatelský účet, přičemž ve skutečnosti se jednalo o účet žalované. Mezi žalobkyní a synem žalované neexistovala žádná dohoda popisovaná žalobkyní. Dne [datum] byla na adresu žalované zaslána písemná výzva k zaplacení převedené částky ve výši [částka], žalovaná však peněžní prostředky nevrátila. 2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s odůvodněním, že žalobkyně nepřevedla částku [částka] bez právního důvodu, ale jednalo se o cenu za rekonstrukční práce, které provedl syn žalované [jméno] [příjmení], který také s účtem žalované disponoval. Žalobkyně zaplatila částku [částka] na účet žalované, který jí jako platební místo určil pan [jméno] [příjmení]. Žalovaná se neobohatila, neboť se nejednalo o plnění pro ni, ale pro jejího syna. 3. Soud má za prokázané následující skutečnosti: 4. Žalobkyně odeslala ze svého účtu dne [datum] na účet žalované u [právnická osoba] číslo [bankovní účet] částku [částka] s poznámkou, že se jedná o zálohu na provedení zednických prací. Tato skutečnost vyplývá z výpisu z účtu na č.l. 9 spisu a z trestního spisu Policie ČR, Krajské ředitelství policie Zlínského kraje, Územní odbor OOK [obec], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [číslo]. Tato skutečnost není ani mezi účastníky sporná. 5. Žalobkyně odeslala částku [částka] na účet žalované z toho důvodu, že se ústně dohodla s [jméno] [příjmení] (synem žalované), že tento provede pro žalobkyni stavební práce na rodinném domě [adresa] v obci [anonymizováno] – [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] požadoval zálohu na provedení díla ve výši [částka], kterou chtěl uhradit v hotovosti, což však žalobkyně odmítla, proto jí [jméno] [příjmení] sdělil telefonicky číslo účtu [bankovní účet], na který měla žalobkyně zálohu uhradit, což také žalobkyně učinila. Tato skutečnost vyplývá ze shora citovaného trestního spisu, zejména z trestního oznámení učiněného žalobkyní a z úředního záznamu na č.l. 15 trestního spisu, z usnesení na č.l. 160 trestního spisu a z usnesení na čl. 163 trestního spisu, dále rovněž ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] a ze svědecké výpovědi [příjmení] [příjmení]. 6. Jak vyplývá z obsahu trestního spisu (zejména úředního záznamu na č.l. 15 a 123 trestního spisu, z výpisu z účtu na č.l. 59 spisu), jakož i z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], s peněžními prostředky na účtu žalované [bankovní účet] disponoval [jméno] [příjmení], který následujícího dne [datum] peněžní prostředky z účtu žalované vybral, a to kartou žalované. Je nerozhodné, zda se tak stalo se souhlasem žalované, nebo bez jejího souhlasu (zneužitím karty žalované). 7. Soud nepřisvědčil námitce žalobkyně, že by neměl přihlížet k výpovědi svědka [jméno] [příjmení], neboť jeho výpověď byla odlišná od výpovědi učiněné před orgány činnými v trestním řízení. Soud má za to, že naopak k výpovědi svědka je třeba přihlédnout a zhodnotit ji jak jednotlivě, tak s ohledem na ostatní provedené důkazy. Z této svědecké výpovědi zcela jednoznačně vyplývá, že existoval smluvní vztah mezi žalobkyní (za kterou mnohdy jednal její přítel [příjmení] [příjmení]) a [jméno] [příjmení], kdy žalobkyně a [jméno] [příjmení] se ústně dohodli, že [jméno] [příjmení] provede (ať už osobně nebo prostřednictvím subdodavatelů) pro žalobkyni dílo spočívající ve stavebních pracích na rodinném domě [adresa] v [anonymizováno] – [anonymizováno], za což požadoval zálohu ve výši [částka]. Shodně svědek uvedl i v trestním řízení (viz„ Já jsem tedy v průběhu července uzavřel ústní dohodu spočívající v tom, že zajistím materiál na rekonstrukci domu a zajistím dělníky, kteří rekonstrukci provedou. Já jsem měl fungovat jako stavební dozor za provizi. Zajistil jsem položkový rozpočet a dohodli jsme se na záloze ve výši [částka] Požadoval jsem zálohu ve výši [částka] v hotovosti, poněvadž nemám zřízen bankovní účet, nicméně zadavatel s tímto nesouhlasil, a byl ochoten přeposlat zálohu převodem na bankovní účet. Já jsem pro tento účel použil bankovní účet své matky vedený u Fio Banky.“). Výpověď svědka je rozporná pouze v té části, ve které v rámci trestního řízení tvrdil, že kartu vzal matce bez jejího vědomí, naopak v rámci tohoto řízení uvedl, že matku o zapůjčení karty požádal. Tato část výpovědi však nemá na posouzení věci žádný vliv. Ostatně i svědek [příjmení] [příjmení] výslovně uvedl, že se s [jméno] [příjmení] dohodli, že provede ty práce, chtěl zálohu, řekl mu, že mu ji pošlou pouze na účet, on sdělil číslo účtu a tvrdil, že je to jeho podnikatelský účet. Peníze odeslala žalobkyně. [příjmení] [jméno] [příjmení] tak koresponduje s ostatními provedenými důkazy. 8. Z trestního spisu (zejména z úředního záznamu na č.l. 123 trestního spisu) i z výpovědi svědka [příjmení] zcela jednoznačně vyplývá, že svědek [příjmení] vybral peníze z účtu žalované hned následujícího dne poté, co peníze byly na účet žalované připsány, a použil je buď pro svou potřebu, nebo na nákup stavebního materiálu. To ostatně nezpochybňuje ani žalobkyně. Rovněž svědek [příjmení] [příjmení] uvedl, že se chtěl s panem [příjmení] domluvit, říkal mu, ať si odečte cenu za materiál, který platil, a zbytek mu vrátí… Svědek dokonce uvedl:„ Vím, že za naše peníze si pan [příjmení] užíval dovolenou v [obec]“ 9. Soud zamítl návrh žalobkyně na výslech účastníků řízení, když tento důkaz považoval za nadbytečný, neboť skutkový stav byl zjištěn shora provedenými listinnými důkazy a výpověďmi svědků. Navíc žalovaná se svým výslechem nesouhlasila. 10. Ostatní listinné důkazy neměly pro věc význam, a proto je soud nehodnotil. 11. Z provedeného dokazování vyplývá následující skutkový stav: 12. Žalobkyně si ústně objednala u [jméno] [příjmení] provedení stavebních prací na rodinném domě [adresa] v [anonymizováno] – [anonymizováno], přičemž se dohodla s [jméno] [příjmení] na zaplacení zálohy ve výši [částka]. Tuto částku odeslala žalobkyně ze svého bankovního účtu na účet žalované č. [bankovní účet], který jí jako platební místo určil [jméno] [příjmení]. Peněžní prostředky z účtu č. [bankovní účet] vybral následujícího dne [datum] [jméno] [příjmení]. <i>13. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>14. Podle § 2995 o.z. vedlo-li plnění k obohacení třetí osoby, vydá je ochuzenému, jen pokud byl ochuzený k plnění přiveden lstí, donucen hrozbou či zneužitím závislosti nebo pokud nebyl svéprávný.</i> 15. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto. 16. Mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] vznikl smluvní závazkový vztah, kdy žalobkyně požadovala po [jméno] [příjmení] provedení určitých stavebních prací, přičemž žalobkyně a [jméno] [příjmení] se dohodli, že žalobkyně zaplatí zálohu na tyto práce ve výši [částka]. [příjmení] [jméno] [příjmení] následně dílo neprovedl, měla a mohla žalobkyně požadovat vrácení zálohy po [jméno] [příjmení] jako smluvní straně závazkového vztahu, nikoliv po žalované, na jejíž účet byly peněžní prostředky připsány. Žalobkyně totiž neplnila bez právního důvodu, ale na základě platného právního důvodu (závazkového vztahu mezi ní a [jméno] [příjmení]). Nebyly tedy splněny podmínky stanovené v § 2991 o.z. pro vznik bezdůvodného obohacení. 17. Jak vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 679/2003, poukázal-li dlužník dlužnou peněžitou částku na účet třetí osoby na základě pokynu věřitele, došlo tím k zániku závazku dlužníka vůči věřiteli splněním dluhu, nikoli ke vzniku bezdůvodného obohacení třetí osoby na úkor dlužníka. I v tomto sporu bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila zálohu [částka] na pokyn druhé smluvní strany (tedy [jméno] [příjmení]) na bankovní účet žalované. Na straně žalované tak nemohlo vzniknout bezdůvodné obohacení (to mohlo vzniknout pouze na straně [jméno] [příjmení] jako druhé straně smluvního závazkového vztahu). 18. Jak vyplývá ze shora citovaného ustanovení § 2995 o.z., vedlo-li plnění (na závazek) k obohacení třetí osoby (tj. osoby, která stranou takového závazku není), pak třetí osoba není povinna k vydání bezdůvodného obohacení vůči ochuzenému (tj. tomu, kdo plnil). To neplatí, pokud byl ochuzený (tj. ten, kdo plnil) k plnění přiveden lstí, donucen hrozbou či zneužitím závislosti nebo pokud nebyl svéprávný. Použití ustanovení § 2995 o.z. by bylo možné pouze tehdy, pokud by žalobkyně byla přivedena k plnění lstí