5 C 286/2021-38 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 3. 6. 2021 domáhala na žalované zaplacení 4 984 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 984 Kč od 16. 9. 2020 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela se žalovanou dne 28. 5. 2018 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] na základě které vznikl žalobkyni závazek dodávat žalované elektřinu ve sjednaném rozsahu a za sjednanou cenu a žalované vznik závazek takto poskytnutou elektřinu řádně a včas žalobkyni uhradit. Za období od 6. 12. 2019 do 21. 8. 2020 dodala žalobkyně žalované elektřinu za cenu 4 984 Kč, kterou vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne 1. 9. 2020, splatnou dne 15. 9. 2020, kterou žalovaná neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná nemá datovou schránku, ani si nezvolila zvláštní doručovací adresu, a proto soud považuje za doručovací adresu dle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) místo jejího trvalého bydliště, tj. adresu uvedenou v záhlaví rozsudku. Žaloba byla žalované doručena na její doručovací adresu dne 18. 10. 2021 uložením dle § 49 odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o. s. ř. Z § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Současně byla žalovaná vyzvána, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se nevyjádřila, žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, a proto soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o. s. ř. 3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy obsaženými ve spise, zejména výpisem z obchodního rejstříku, Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny, mimořádnou fakturou za elektřinou a předžalobní výzvou, a zjistil následující skutkový stav: 4. Žalobkyně a žalovaná podepsaly dne 28. 5. 2018 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala dodávat žalované do odběrného místa [ulice a číslo], [obec] elektřinu a zajistit na vlastní jméno, na vlastní účet a v potřebném rozsahu dopravu elektřiny a související služby a žalovaná se zavázala odebírat elektřinu a zaplatit za dodávku elektřiny dohodnutou cenu a regulovanou cenu za dopravu elektřiny a související služby dle aktuálně platného cenového rozhodnutí ERÚ. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 36 měsíců od data zahájení dodávky elektřiny s možností automatického prodloužení. Žalobkyně dodala do sjednaného odběrného místu v období od 6. 12. 2019 do 21. 8. 2020 elektřinu v množství 1,113 MWh a následně vyúčtovala cenu elektřiny a souvisejících služeb v celkové výši 7 384 Kč, od které odečetla uhrazené zálohy ve výši 2 400 Kč, a vyzvala žalovanou k úhradě nedoplatku ceny elektřiny ve výši 4 984 Kč do 15. 9. 2020. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nijak nezpochybnila, že žalovaná na fakturu ničeho neuhradila. 5. Zjištěný skutkový stav soud hodnotil po právní stránce následujícím způsobem: 6. Mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o dodávce elektřiny dle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), která má charakter smlouvy kupní dle § 2079 a násl. občanského zákoníku. Na základě této smlouvy dodávala žalobkyně žalované elektřinu do sjednaného odběrného místa, za což se žalovaná zavázala hradit cenu dle platných ceníků a rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Žalovaná však neuhradila cenu za dodanou elektřinu za shora uvedená období v celkové výši 4 984 Kč. Nárok žalobkyně na úhradu kupní ceny za dodanou elektřinu je v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 energetického zákona i v souladu s ustanovením § 2079 občanského zákoníku, a proto soud žalobě vyhověl. 7. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Žalovaná se dostala do prodlení, pokud neuhradila cenu za dodanou elektřinu ve lhůtě splatnosti stanovené ve fakturách, a proto ode dne následujícího po splatnosti faktur přiznal soud žalobkyni právo na zákonný úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně odeslala na poslední známou adresu žalované předžalobní výzvu k plnění, a proto má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za právní zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle 14b odst. 1 písm. a) bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, a to za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a podání žaloby, 3x 100 Kč režijní paušál dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky, a 21% DPH ve výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Soud má za to, že při stanovení výše nákladů řízení je třeba postupovat dle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o formulářovou žalobu podávanou žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmět řízení nepřesahuje částku 50 000 Kč. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce protistrany vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. 9. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř.