12 C 179/2022-68 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 10. 8. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky 1 700 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 700 000 Kč od 16. 9. 2022 do zaplacení, a dále náhrady nákladů řízení. Tvrdila, že po rozvodu žalovaného s jeho dřívější manželkou [jméno] [celé jméno žalobkyně] uzavřeli žalobkyně a žalovaný dne 22. 2. 2014 manželství, které bylo rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne 28. 6. 2021 rozvedeno. Na základě dohody o vypořádání SJM ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] sepsané notářem JUDr. [jméno] [příjmení] byl žalovaný povinen zaplatit [jméno] [celé jméno žalobkyně] 1 700 000 Kč. Za tímto účelem byla dne 16. 4. 2013 uzavřena svěřenská smlouva, na základě které byl žalovaný povinen složit 1 700 000 Kč do úschovy notáře do 19. 4. 2013. Tuto částku zaplatila za žalovaného žalobkyně dne 17. 4. 2013. Tím vzniklo žalovanému bezdůvodné obohacení na úkor žalobkyně. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení bezdůvodného obohacení předžalobní výzvou dne 13. 8. 2021 se splatností do 15. 9. 2021. 2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný učinil nesporným uzavření dohody o zúžení a vypořádání SJM s [jméno] [celé jméno žalobkyně] dne 16. 4. 2013. Na základě této dohody se stal výlučným vlastníkem pozemku p. č. 1973 a pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je rodinný dům [adresa] v obci a k. ú. [obec], vše zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Holešov (dále jen„ Nemovité věci“). Dále žalovaný učinil nesporným, že za něho žalobkyně dne 17. 4. 2013 uhradila 1 700 000 Kč jakožto vypořádací podíl [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Právě proto se s žalobkyní dohodli, že na ní bude převeden podíl na Nemovitých věcech. Sňatek s žalobkyní uzavřeli 22. 2. 2014 a dne 18. 5. 2015 v notářské kanceláři JUDr. [příjmení] uzavřeli smlouvu o rozšíření SJM [číslo jednací] o Nemovité věci. Tím došlo k vypořádání žalované částky. 3. Žalobkyně v replice k vyjádření žalovaného uvedla, že tvrzení žalovaného nejsou pravdivá. Poukázala na notářský zápis sepsaný dne 27. 7. 2015 notářem JUDr. [příjmení], jehož předmětem byla smlouva o zúžení a vypořádání SJM, na základě které došlo ke zúžení SJM o obchodní podíl [právnická osoba] s.r.o., jež je tedy ve výlučném vlastnictví žalovaného. Tato smlouva a smlouva o rozšíření SJM měly souvislost, neboť účastníci se dohodly, že namísto obchodního podílu žalovaný vloží do SJM Nemovité věci. K tomuto došlo také z toho důvodu, že účastníci měli děti a žalovaný chtěl, aby rodina byla zabezpečená pro případ, že se s ním cokoli stane. Není pravdou, že by rozšířením SJM mělo dojít k úhradě závazku z bezdůvodného obohacení ve výši 1 700 000 Kč, z notářského zápisu o rozšíření SJM nic takového nevyplývá. Žalovaným tvrzený záměr by šlo učinit kupní smlouvou se započtením pohledávek nebo darováním s prominutím dluhu, a to již před uzavřením manželství, pokud by bylo vůlí stran vypořádání bezdůvodného obohacení. Ostatně bezdůvodné obohacení a rozšíření SJM nemají ani časovou souvislost. 4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, výslechem svědka a účastnickými výpověďmi žalobkyně a žalovaného, z čehož učinil následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu: 5. Mezi účastníky je nesporné, že dne 22. 2. 2014 uzavřeli manželství, které bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], což je také prokázáno tímto rozsudkem. Mezi účastníky je dále nesporné, že žalobkyně zaplatila za žalovaného dne 17. 4. 2013 částku 1 700 000 Kč na účet svěřenského správce JUDr. [jméno] [příjmení], a to v souvislosti se závazkem žalovaného ze smlouvy o zúžení a vypořádání SJM žalovaného s [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Toto je ostatně prokázáno výpisem z účtu žalobkyně a svěřenskou smlouvou ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka]. Dále je nesporné, že smlouvou v podobě notářského zápisu o rozšíření SJM ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] účastníci rozšířili SJM o Nemovité věci, což je rovněž prokázáno touto smlouvou. 6. Smlouvou v podobě notářského zápisu o zúžení a vypořádání zúženého SJM ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] účastníci zúžili a vypořádali SJM o obchodní podíl [právnická osoba], který nabyl do výlučného vlastnictví žalovaný. Výpisem z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že tato společnost vznikla 27. 7. 2015 a jejím jediným společníkem i jednatelem je žalovaný. 7. Výpisem z katastru nemovitostí bylo ověřeno, že účastníci mají Nemovité věci v SJM. Výpisy z CEO byly zjištěny základní osobní údaje o účastnících. 8. Kolaudačním rozhodnutím ze dne 2. 5. 2013 bylo povoleno užívání rodinného domu na pozemku p. č. 1973 a [číslo]. 9. Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou ze dne 13. 8. 2021 mimo jiné k dobrovolnému splnění dluhu, a to do 15. 9. 2021. Z podacího lístku bylo prokázáno, že výzva byla odeslána žalovanému 13. 8. 2021. Na předžalobní výzvu žalovaný reagoval emailem ze dne 26. 8. 2021, ve kterém stvrdil doručení výzvy. 10. Z hlavní knihy [právnická osoba] ke dni 31. 12. 2015 bylo zjištěno, že půjčka podnikatele činila 265 000 Kč. Z daňového přiznání [právnická osoba] za rok 2015 bylo zjištěno, že výsledek hospodaření činil - 59 378 Kč. 11. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že si svědek již nepamatuje, že by pro účastníky sepisoval dohodu o rozšíření SJM, nepamatuje si rovněž ani důvod sepisu této dohody a ani okolnosti vypořádání SJM žalovaného s [jméno] [celé jméno žalobkyně]. 12. Žalovaný ve své účastnické výpovědi uvedl, že důvodem sepisu dohody o rozšíření SJM byla úhrada 1 700 000 Kč ze strany žalobkyně na vypořádání jeho SJM s bývalou manželkou. Proto chtěl, aby žalobkyně měla polovinu Nemovité věci pro případ, že se s ním něco stane. Dohoda byla uzavřena až s odstupem času od uzavření manželství nejspíše kvůli jeho pracovní vytíženosti. Důvod rozšíření SJM nebyl do dohody vložen proto, že neočekával, že to dopadne tak, jak to dopadlo. Měl za to, že když žalobkyně vyplatila polovinu domu, tak ji polovina náleží. Dohodu o zúžení SJM uzavřeli proto, že se na ní podílel téměř výhradně on; rovněž tím chtěl ochránit rodinu. Žalobkyně se finančně podílela na vybavení nemovitosti a dalších věcech. Předmětem vypořádání s [jméno] [celé jméno žalobkyně] byly pouze Nemovité věci, částka 1 700 000 Kč odpovídala jejich ½. 13. Žalovaná ve své účastnické výpovědi uvedla, že ji nebylo nic známo o tom, že by rozšíření SJM mělo být v návaznosti na zaplacenou částku 1 700 000 Kč. K rozšíření SJM došlo z důvodu jeho zúžení o obchodní podíl a také proto, že hradila všechny výdaje. Částku 1 700 000 Kč zaplatila, aby mohli klidně žít, ne proto, aby na ni byla přepsána půlka domu. 14. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citované zákonné ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 16. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně za žalovaného zaplatila částku 1 700 000 Kč, jakožto vypořádání SJM jeho bývalé manželce [jméno] [celé jméno žalobkyně], čímž žalobkyni vznikl v souladu se shora citovaným zákonným ustanovením § 2291 o. z. nárok na vydání bezdůvodného obohacení, neboť za žalovaného plnila, co žalovaný měl po právu plnit sám. Žalovaný jakkoli nerozporoval úhradu částky 1 700 000 Kč, avšak tvrdil, že nárok na vrácení bezdůvodného obohacení již zanikl, neboť tento byl vyrovnán rozšířením SJM účastníků o Nemovité věci. Uvedené tvrzení žalovaného nevyplývá ze smlouvy o rozšíření SJM a ani z žádného jiného v řízení provedeného důkazu. Lze jen stěží uvěřit, že by tvrzená skutečnost nebyla zakomponována do obsahu předmětné smlouvy o rozšíření SJM, pokud by zánik nároku žalobkyně na vrácení bezdůvodného obohacení byl záměrem obou smluvních stran. Jediným důkazem, o který se v tomto ohledu tvrzení žalovaného opírá, je tak pouze jeho vlastní účastnická výpověď, která je však zcela protichůdná s účastnickou výpovědí žalobkyně (jde tedy o tvrzení proti tvrzení). Jestliže žalovaný tvrdí, že důvodem vedoucím účastníky k rozšíření SJM o Nemovité věci bylo vypořádání bezdůvodného obohacení žalovaného za žalobkyní v částce 1 700 000 Kč, pak stejně tak žalobkyně naproti tomu tvrdí, že důvodem rozšíření SJM byla kompenzace za následné zúžení SJM o obchodní podíl [právnická osoba] s.r.o., jakož i kompenzace za investice žalobkyně do vybavení domácnosti a v neposlední řadě také záměr žalovaného zajistit rodinu. Nicméně nebyl-li důvod, který účastníky vedl k rozšíření SJM, vymezen obsahem smlouvy, kterou k rozšíření SJM došlo, lze při absenci jiných relevantních důkazů jen stěží přisvědčit pra