12 C 238/2022-48 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 6. 10. 2022 domáhala na žalovaném vydání měřícího zařízení typu [anonymizována dvě slova], výrobního čísla [číslo], které je umístěno v chodbě v nemovitosti na adrese [adresa žalovaného]. Žalobkyně tvrdila, že je provozovatelem distribuční soustavy, který je v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb. a na základě smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy uzavřené mezi ním a obchodníkem s plynem povinen zajišťovat pro obchodníka s plynem služby distribuční soustavy do odběrných míst dle smluv uzavřených mezi obchodníkem s plynem a zákazníkem. Plyn dodávaný obchodníkem s plynem zákazníkovi na základě řádně uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu je ve vlastnictví obchodníka s plynem, který jej zakoupil od výrobce plynu či jiného obchodníka s plynem pro odběratele na základě této smlouvy. Dojde-li k ukončení smluvního vztahu mezi obchodníkem s plynem a zákazníkem, pak pokud odběr plynu na odběrném místě dále pokračuje, jedná se dle § 74 odst. 1 písm. a) energetického zákona o neoprávněnou distribuci plynu. Při tomto neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu nedochází k odběru plynu ve vlastnictví obchodníka s plynem, neboť se jedná o odběr bez uzavřené smlouvy. Neoprávněným odběrem plynu vzniká škoda provozovateli distribuční soustavy (žalobkyni). Ukončit dodávku plynu do odběrného místa a tím předcházet vzniku škody lze jen demontáží plynoměru a zaslepením potrubí. V chodbě nemovitosti na adrese [adresa žalovaného], a to za účelem měření spotřeby plynu dodávaného do odběrného místa. Žalovaný je vlastníkem nemovitosti na adrese odběrného místa. Pro výše uvedené odběrné místo došlo k ukončení služeb distribuční soustavy podle smlouvy o sdružených dodávkách plynu dnem 17. 4. 2022. Žalobkyně se snažila provést demontáž předmětného měřícího zařízení, avšak žalovaný neumožnil na adrese odběrného místa provést tuto demontáž, ačkoli byl žalobkyní vyzván k jeho zpřístupnění, a žalobkyně přes veškeré úsilí spočívající v opakovaných návštěvách odběrného místa ve vyznačených termínech nemohla zařízení demontovat. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za doručovací adresu místo jeho trvalého pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně i žalovaný byli vyzváni, aby se vyjádřili, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu nereagovali. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaného i žalobkyně předpokládal, že nemají žádné námitky. 4. Z protokolu o výměně na č. l. 8 spisu soud zjistil, že v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], a to v chodbě nemovitosti, byl osazen plynoměr s výrobním [číslo]. 5. Ze žádosti o ukončení distribuce plynu (č. l. 9 spisu) bylo zjištěno, že společnost innogy [právnická osoba] požádala žalobkyni o ukončení distribuce plynu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], a to k datu 17. 4. 2022. Vzhledem k tomu, že ukončení distribuce plynu nebylo možno provést z důvodu nepřístupnosti měřidla, nastal v souladu s ustanovením § 119 vyhlášky č. 349/2015 Sb., o pravidlech trhu s plynem a Řádem provozovatele distribuční soustavy, ke dni 17. 4. 2022 účinek ukončení/přerušení dodávky plynu a stav odebraného plynu byl k tomuto datu stanoven výpočtem předpokládané výše spotřeby dle § 5 odst. 4 vyhlášky č. 108/2011 Sb. 6. Z listin na č. l. 4 až 7 spisu vyplývá, že žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k ukončení dodávky plynu do shora uvedeného odběrného místa a žalovaný byl upozorněn, že na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný byl vyzván k umožnění demontáže měřidla s určením konkrétních dnů, kdy k demontáži dojde. K demontáži měřidla však nedošlo. 7. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že žalovaný je vlastníkem odběrného místa. 8. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána 13. 7. 2022. 9. Z provedeného dokazování vyplývá následující skutkový stav. Žalobkyně je právnickou osobou, která zajišťuje distribuci plynu. Žalobkyně osadila do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný je vlastníkem předmětné nemovitosti. Žalobkyně jakožto distributor plynu je vlastníkem tohoto měřícího zařízení a jeho osazením do odběrného místa zajistila distribuci plynu od obchodníka s plynem pro odběratele. Vzhledem k tomu, že došlo k ukončení smluvního vztahu mezi obchodníkem s plynem a odběratelem, vyzvala žalobkyně jako vlastník plynoměru žalovaného jako vlastníka nemovitosti (odběrného místa) k umožnění demontáže plynoměru. Žalovaný však demontáž plynoměru dosud neumožnil. 10. Podle § 71 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) v platném znění, odběr plynu je měřen měřicím zařízením. Podle odstavce 6 věty první téhož ustanovení zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Podle odst. 8 téhož ustanovení ten, kdo je povinen vybavit odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením, zajišťuje instalaci měřicího zařízení na svůj náklad a na svůj náklad jej udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření. 11. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 12. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Z ustanovení § 71 odst. 8 energetického zákona vyplývá, že žalobkyně jakožto provozovatel distribuční soustavy je vlastníkem měřícího zařízení, jehož instalaci do odběrného místa zajišťuje na svůj náklad. Dle § 71 odst. 6 energetického zákona jsou zákazníci povinni umožnit provozovateli distribuční soustavy kdykoliv přístup k měřícímu zařízení mimo jiné za účelem jeho odebrání. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že žalobkyně je vlastníkem měřícího zařízení popsaného ve výroku rozsudku, který byl osazen do odběrného místa, jehož vlastníkem je žalovaný. Žalovanému byla před zahájením řízení dána několikrát příležitost, aby umožnil žalobkyni demontáž plynoměru. Žalovaný však demontáž plynoměru neumožnil. Nárok žalobkyně na vydání měřícího zařízení je v souladu s ustanovením § 71 energetického zákona, jakož i s ustanovením § 1040 odst. 1 o. z., a proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. 13. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně odeslala na adresu žalovaného předžalobní výzvu k plnění, má proto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady na právní zastoupení, které spočívají v odměně za právní zastoupení za 3 úkony právní služby po 1 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) podle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 advokátního tarifu a v náhradě hotových výdajů za 3 úkony po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu. K nákladům řízení byla připočtena i 21 % DPH ve výši 1 134 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty.