16 C 15/2022-24 — Okresní soud v Kroměříži

1. Řízení ve věci bylo zahájeno dne 19. 10. 2021 návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky a úhrady nákladů řízení. 2. Žalobkyně tvrdila, že žalobce je na základě zákona č. 111/1994 a č. 266/1994 Sb. provozovatelem veřejné drážní a silní dopravy a provádí smluvní přepravu veřejnosti na základě smluvních podmínek vydaných žalobcem. Žalovaný byl přepravován dne 2. 11. 2020 ve 12:20 bez platné jízdenky, neboť se neprokázal platným jízdním dokladem, příp. jiným způsobem porušil přepravní podmínky žalobce, což bylo zjištěno kontrolní osobu pověřenou žalobcem, který o tomto sepsal zápis o přepravní kontrole [číslo] ([číslo]). Podle článku 4, bodu 10 a násl. smluvních přepravních podmínek (dále SPP) za přepravu bez platné jízdenky, příp. jiné porušení SPP činí částka přirážky 1 000 Kč za jednotlivý případ. 3. Okresní soud v Kroměříži dne 9. 11. 2021 vydal ve věci elektronický platební rozkaz č.j. EPR 244622/2021-5, který byl usnesením ze dne 22. 12. 2021 zrušen v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). Usnesením ze dne 27. 1. 2022, č.j. 16 C 15/2022-17 byl žalovaný vyzván k vyjádření k žalobě. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř. za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště uvedené v záhlaví rozhodnutí. Z ustanovení § 46b písm. a) o.s.ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). 5. Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedl. Soud považuje žalobu i usnesení za doručené uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o.s.ř. Současně byla žalovanému zaslána i výzva, aby se ve stanovené 10 denní lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. 6. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud rozhodl dle § 115a o. s. ř., aniž nařizoval jednání a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise, kterými byly všeobecná ustanovení, zápis o provedené přepravní kontrole, výzva k plnění s poštovním podacím archem. 7. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 8. Žalovaný byl dne 2. 11. 2020 ve 12:30 hodin přepravován linkou [číslo] přepravce, a to bez platného jízdného dokladu, což bylo zjištěno na zastávce [příjmení] [jméno] revizorem a byl o tom sepsán záznam (č.l. 12). Žalovanému bylo uloženo uhradit po 1 000 Kč (viz všeobecná ustanovení dopravce na č.l. 11). Žalovaný byl k nápravě vyzván výzvou ze dne 28. 5. 2021 (č.l. 12-13). 9. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. 10. Žalobkyně jako dopravce zajišťuje dopravní obslužnost ve městě a přilehlých obcích má vůči žalovanému za každou jízdu nárok na zaplacení přirážky za přepravu bez platné jízdenky a porušení SPP, a to dle ustanovení § 18a odst. 2 písm. c), odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a dle ustanovení § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. a smluvními přepravními podmínkami. Mezi žalobkyní jako provozovatelem hromadné přepravy osob a žalovaným vznikl smluvní vztah na základě smlouvy o přepravě osob tím, že žalovaný vstoupil do vozidla provozovaného žalobkyní. Z přepravní smlouvy vznikla žalovanému povinnost zaplatit přepravci přirážku k jízdnému ve výši stanovené ve smluvních přepravních podmínkách, neboť žalovaný se neprokázal označeným dokladem a dále svým chováním porušoval SPP. Ze smluvních přepravních podmínek vyplývá, že přirážka k jízdnému činí 1 000 Kč, což je v souladu s ustanovením § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., popř. s ustanovením § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. Soud tedy žalobě v celém rozsahu vyhověl. 11. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Soud stanovil výši odměny advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění. 12. Náklady řízení spočívají v odměně advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění) po 200 Kč, podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v náhradě hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony po 100 Kč, to vše navýšeno podle § 137 odst. 1, 2 o. s. ř. o 21 % daň z přidané hodnoty. K těmto nákladům je potřeba připočíst náhradu na zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem náklady řízení činí 1 489 Kč. 13. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím a uhradit mu náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku. 14. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení k rukám advokáta vychází z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi 15. Odůvodnění tohoto rozsudku bylo provedeno dle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.