5 C 181/2022-71 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 23. 6. 2022 domáhala na žalované zaplacení částky 3 856,92 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 775,43 Kč od 12. 2. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 081,49 Kč od 31. 7. 2020 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 13. 10. 2017 se společností [právnická osoba], a zaplacením kupní ceny za postupované pohledávky ke dni 27. 5. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 2. 6. 2022 [právnická osoba] uzavřela se žalovanou dne 10. 1. 2019 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, jejímž obsahem byl závazek dodavatele dodávat žalované elektřinu v napěťové hladině NN (nízké napětí) v množství vymezeném hodnotou jističe před elektroměrem a zajistit dopravu elektřiny a souvisejících služeb do odběrného místa. [právnická osoba] dodávala žalované energie a související služby do odběrného místa [ulice a číslo], [obec]. Následně došlo k vyúčtování služeb za fakturační období od 25. 1. 2019 do 23. 1. 2020, kdy při spotřebě celkem 0,985 MWh ve výši 6 455,43 Kč, po odečtení uhrazených záloh 4 680 Kč, činí nedoplatek 1 775,43 Kč. Dluh se stal splatným na základě vyúčtování dne 11. 2. 2020 [právnická osoba] dodávala žalované do stejného odběrného místa elektřinu a poskytovala související služby rovněž v období od 24. 1. 2020 do 4. 7. 2020, kdy při spotřebě celkem 0,284 MWh byla vyúčtována cena ve výši 2 081,49 Kč. Dluh se stal splatným na základě vyúčtování dne 30. 7. 2020. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. za doručovací adresu místo jejího trvalého bydliště, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozhodnutí. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalované na shora uvedenou doručovací adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl na poště. Žalovaná si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedla. Soud považuje žalobu za doručenou uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o. s. ř., a to ke dni 5. 9. 2022. Současně byla žalovaná vyzvána, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se nevyjádřila, žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, a proto soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o. s. ř. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutkový stav: 4. [právnická osoba] a žalovaná podepsaly dne 10. 1. 2019 (žalovaná tehdy pod svým původním příjmením [příjmení]) smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí, jejímž předmětem byl závazek obchodníka poskytnout zákazníkovi sdružené služby dodávky elektřiny, tzn. dodávat sjednané množství elektřiny a převzít odpovědnost za odchylku a zajistit distribuci elektřiny do odběrného místa [ulice a číslo], [obec] Smlouva byla uzavřena na dobu 36 měsíců s automatickým prodloužením vždy o 36 měsíců, pokud jedna ze smluvních stran nedoručí druhé smluvní straně nejméně 3 měsíce před uplynutím doby jejího trvání písemné oznámení, že ve smluvním vztahu nechce pokračovat. Žalovaná se zavázala zaplatit za dodanou elektřinu a související služby cenu stanovenou v ceníku dodavatele a rozhodnutích Energetického regulačního úřadu. Dále se žalovaná zavázala hradit zálohy na elektřinu ve výši 600 Kč měsíčně. [právnická osoba] svou povinnost ze smlouvy splnila a dodávala žalované do sjednaného místa elektřinu a poskytovala související služby, když v období od 25. 1. 2019 do 23. 1. 2020 (dále jen 1. období) dodala elektřinu v množství 0,985 MWh a v období od 24. 1. 2020 do 4. 7. 2020 (dále jen 2. období) dodala elektřinu v množství 0,284 MWh. Cenu za elektřinu a související služby za 1. období vyúčtovala společnost [právnická osoba] fakturou znějící na částku 1 775,43 Kč (celková cena 6 455,43 Kč méně uhrazené zálohy 4 680 Kč) se splatností 11. 2. 2020 Cenu za elektřinu a související služby za 2. období vyúčtovala společnost [právnická osoba] fakturou znějící na částku 2 081,49 Kč (zálohy hrazeny nebyly) se splatností 30. 7. 2020. Žalovaná předmětné faktury neuhradila. Pohledávka za žalovanou, která je předmětem tohoto řízení, byla postoupena na žalobkyni. 5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: 6. Soud posoudil právní vztah mezi účastníky dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ občanský zákoník“) a dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) a dospěl k závěru, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o dodávce elektřiny dle § 50 odst. 2 energetického zákona Smlouva má charakter smlouvy kupní dle § 2079 a násl. občanského zákoníku. Na základě této smlouvy dodávala společnost [právnická osoba] žalované do shora uvedeného odběrného místa ve shora uvedeném období elektřinu ze sítě nízkého napětí a poskytovala související služby, za což se žalovaná zavázala hradit cenu dle platných ceníků a rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Žalovaná neuhradila cenu za elektřinu za shora uvedená období v celkové výši 3 856,92 Kč. Nárok žalobkyně, na níž byla pohledávka postoupena, na úhradu ceny za elektřinu je v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 energetického zákona, a je tedy důvodný. 7. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Žalovaná se dostala do prodlení, když neuhradila cenu za elektřinu ve lhůtě splatnosti stanovené ve fakturách. Ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur tak byly žalobkyni přiznány úroky z prodlení ve výši stanované v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. 9. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně odeslala na poslední známou adresu žalované předžalobní výzvu k plnění, a proto má právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za právní zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, a to za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a podání žaloby, dále 3 x 100 Kč režijní paušál dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky a 21% DPH ve výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Při stanovení odměny za právní zastoupení advokátem soud vycházel z ustanovení § 14b citované vyhlášky, neboť se jedná o formulářovou žalobu podávanou žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce protistrany vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.