5 C 197/2022-30 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 22. 8. 2022 domáhala na žalované zaplacení částky 110 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 110 000 Kč od 1. 8. 2022 do zaplacení s odůvodněním, že mezi ní a žalovanou byly uzavřeny tři smlouvy o zápůjčce, na základě kterých poskytla žalované finanční prostředky. Na základě smlouvy ze dne 10. 11. 2021 poskytla žalované částku 300 000 Kč, na základě smlouvy ze dne 11. 11. 2021 částku 300 000 Kč a na základě smlouvy ze dne 23. 3. 2022 částku 150 000 Kč. Splatnost poslední zápůjčky byla sjednána na den 30. 4. 2022. Na v pořadí třetí zápůjčku uhradila žalovaná částku 40 000 Kč. Předmětem tohoto řízení je dluh žalované ze třetí smlouvy o zápůjčce ve výši 110 000 Kč. Dne 27. 5. 2022 žalovaná svůj dluh co do částky 110 000 Kč uznala a zavázala se jej zaplatit do 31. 7. 2022, což však neučinila. 2. Žalovaná se ve svém emailovém podání ze dne 14. 9. 2022 vyjádřila tak, že dluh vůči žalobkyni uznává, ale nemá možnost jej uhradit jednorázově, žádá o splátky po 5 000 Kč měsíčně. 3. Žalovaná se z jednání nařízeného na den 28. 11. 2022 omluvila ze zdravotních důvodů, nepožádala však o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř. 4. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované mimo jiné dne 23. 11. 2021 finanční prostředky ve výši 150 000 Kč a žalovaná se zavázala finanční prostředky vrátit nejpozději do 30. 4. 2022, což vyplývá ze smlouvy o zápůjčce (č.l. 8 spisu), z potvrzení o provedené transakci (č.l. 27 spisu). 5. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nijak nezpochybnila, že žalovaná uhradila pouze 40 000 Kč. Žalovaná navíc svůj dluh co do důvodu a výše (zůstatek 110 000 Kč) písemně uznala dne 27. 5. 2022 a zavázala se jej uhradit společně s dalšími dluhy ze smluv o půjčkách do 31. 7. 2022. 6. Ostatní listinné důkazy soud nehodnotil, neboť neměly význam pro právní posouzení předmětu řízení. 7. Ze shora uvedeného vyplývá následující skutkový stav: 8. Žalobkyně přenechala žalované finanční prostředky ve výši 150 000 Kč a žalovaná se zavázala finanční prostředky v této výši žalobkyni vrátit do 30. 4. 2022. Žalovaná uhradila pouze částku 40 000 Kč. <i>9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 11. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil takto: Mezi účastníky byla platně sjednána smlouva o zápůjčce dle § 2390 o. z., na základě které přenechala žalobkyně jako zapůjčitel žalované jako vydlužiteli zastupitelnou věc (peněžní prostředky ve výši 150 000 Kč) a žalovaná se zavázala peněžní prostředky ve výši 150 000 Kč vrátit žalobkyni do 30. 4. 2022. Žalovaná uhradila jen 40 000 Kč, a proto nárok žalobkyně na vrácení zbývající dlužné jistiny ve výši 110 000 Kč je v souladu s ustanovením § 2390 o. z., a soud proto žalobě vyhověl. 12. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. Nárok je dán přímo zákonem, úroky z prodlení nemusí být ve smlouvě sjednány. Vzhledem k tomu, že splatnost zápůjčky byla sjednána na den 30. 4. 2022, ocitla se žalovaná v prodlení s úhradou dluhu dne 1. 5. 2022 (tedy dnem následujícím po splatnosti zápůjčky), od tohoto data tak náleží žalobci zákonné úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 11,75 % ročně. Žalobkyně se domáhá úroku z prodlení až od 1. 8. 2022, soud je jejím návrhem vázán, nicméně výše úroků z prodlení musí být posuzována k datu 1. 5. 2022, nikoliv k datu 1. 8. 2022, a proto soud žalobu částečně zamítl o úroky z prodlení ve výši 3,25 % ročně. 13. Žalobkyně byla ve sporu převážně úspěšná (neúspěch se týkal jen nepatrné části příslušenství) a současně zaslala žalované předžalobní výzvu k plnění, má proto právo na náhradu nákladů řízení v celém rozsahu dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 500 Kč a náklady na právní zastoupení advokátem spočívajícím v odměně advokáta vypočtené dle § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 advokátního tarifu na částku 5 500 Kč, a to za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, účast u jednání) po 5 500 Kč, a ve výši 2 250 Kč za jednoduchou výzvu k plnění, v náhradě hotových výdajů ve výši 4 x 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. K nákladům na právní zastoupení advokátem náleží rovněž cestovné k jednání soudu z [obec] do [obec] [značka automobilu], [registrační značka], při celkové vzdálenosti 130 km, průměrné spotřebě 7,2 l na 100 km, vyhláškové ceně benzinu 44,50 Kč za litr a paušální sazbě 4,70 Kč za kilometr ve výši 1 028 Kč, náhrada za ztrátu času stráveného cestou z [obec] do [obec] a zpět za 4 půlhodiny po 100 Kč dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu. K nákladům na právní zastoupení byla připočtena 21 % DPH ve výši 4 594 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobce vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. 14. Žalovaná nijak nedoložila svou žádost o splátky (např. dokladem o svých osobních a výdělkových poměrech), k jednání se nedostavila, soud tudíž nemohl posoudit sociální poměry žalované, a proto stanovil lhůtu k plnění dle § l60 odst. 1 věta první po středník o. s. ř.