5 C 261/2022-35 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Kroměříži dne 24. 6. 2022 domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 6 300 Kč s příslušenstvím. V návrhu žalobkyně uvedla, že dne 4. 2. 2021 uzavřela s žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] na základě které žalobkyni vznikl závazek dodávat žalovanému elektřinu ve sjednaném rozsahu za sjednanou cenu a žalovanému vznikl závazek takto poskytnutou elektřinu řádně a včas žalobkyni uhradit. V souladu s těmito závazky dodala žalobkyně žalovanému elektřinu. Fakturou [číslo] ze dne 12. 10. 2021, splatnou dne 26. 10. 2021, vyúčtovala žalobkyně žalovanému elektřinu za cenu 6 300 Kč, dodanou v období od 17. 2. 2021 do 30. 9. 2021. Žalovaný na tuto pohledávku ničeho neuhradil, a to ani poté, co mu byla dne 13. 6. 2022 zaslána předžalobní výzva. 2. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil. Žalovaný nemá zřízenou datovou schránku, nesdělil soudu doručovací adresu, a ani z informačního systému evidence obyvatel nevyplývá žádná adresa, na kterou by mu měly být doručovány písemnosti, a proto soud postupoval v souladu s ustanovením § 46b písm. a) o. s. ř. Žalovanému tak doručil žalobu spolu s usnesením obsahujícím výzvu, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na adresu jeho trvalého pobytu. Vzhledem k tomu, že žalovaný nebyl na uvedené adrese zastižen, doručující orgán zásilku dne 9. 11. 2022 uložil a zanechal výzvu, aby si adresát zásilku vyzvedl na poště. Žalovaný tak nicméně neučinil, uplatní se tedy v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 49 odst. 4 o. s. ř. tzv. fikce doručení. Přitom není rozhodné, zda se žalovaný s obsahem zásilky skutečně seznámil. Soud tedy považuje jak žalobu, tak usnesení, jímž byl vyzván k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za doručené dnem 21. 11. 2022. Ve zmiňovaném usnesení byla žalovanému stanovena lhůta 7 dnů od doručení s upozorněním, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat jeho souhlas. Daná lhůta uběhla, aniž by se žalovaný k dané výzvě jakkoli vyjádřil, a proto soud předpokládá jeho souhlas s rozhodnutím bez nařízeného jednání. Žalobkyně vyslovila souhlas s tímto postupem již v žalobě, a proto soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž nařídil jednání. 3. Z provedeného dokazování vyplývá následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaný podepsali dne 4. 2. 2021 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa [ulice a číslo], [obec] elektřinu a zajistit na vlastní jméno, na vlastní účet a v potřebném rozsahu dopravu elektřiny a související služby a žalovaný se zavázal odebírat elektřinu a zaplatit za dodávku elektřiny dohodnutou cenu a regulovanou cenu za dopravu elektřiny a související služby dle aktuálně platného cenového rozhodnutí ERÚ. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou na 36 měsíců od data zahájení dodávky. Fakturou ze dne 12. 10. 2021 vyúčtovala žalobkyně žalovanému elektřinu spotřebovanou v období od 17. 2. 2021 do 30. 9. 2021 a další sjednané služby na celkovou částku 6 300 Kč splatnou 26. 10. 2021. 4. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nezpochybnil, že žalovaný dlužnou částku neuhradil. 5. Zjištěný skutková stav soud hodnotil po právní stránce následujícím způsobem: Mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o dodávce elektřiny dle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Tato smlouva má charakter smlouvy kupní dle § 2079 a násl. občanského zákoníku. Na základě této smlouvy dodávala žalobkyně žalovanému elektřinu do sjednaného odběrného místa, za což se žalovaný zavázal hradit cenu dle platných ceníků a rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Žalovaný však neuhradil cenu za dodanou elektřinu za shora uvedené období ve výši 6 300 Kč. Nárok žalobkyně na úhradu kupní ceny za dodanou elektřinu je v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 energetického zákona iv souladu s ustanovením § 2079 občanského zákoníku, a proto soud žalobě vyhověl. 6. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Žalovaný se dostal do prodlení, pokud neuhradil cenu za dodanou elektřinu ve lhůtě splatnosti stanovené ve faktuře, a proto ode dne následujícího po splatnosti faktury přiznal soud žalobkyni právo na zákonný úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně odeslala na poslední známou adresu žalované předžalobní výzvu k plnění, a proto má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za právní zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, a to za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a podání žaloby, 3 x 100 Kč režijní paušál dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky, odměna za a 21% DPH ve výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Soud má za to, že při stanovení výše nákladů řízení je třeba postupovat dle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o formulářovou žalobu podávanou žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmět řízení nepřesahuje částku 50 000 Kč. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce protistrany vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. 8. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř.