5 C 4/2022-41 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 5. 11. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení 6 451 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku. Tento svůj návrh odůvodnila žalobkyně (dříve [právnická osoba]) tím, že se žalovaným uzavřela dne 3. 6. 2020 smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které zajišťovala žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu, a to až do 2. 8. 2020, kdy byla smlouva ukončena. V souladu s čl. 4 Zvláštních podmínek měl žalovaný povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobkyni pronajatá technická zařízení, a to [anonymizována dvě slova] sériové číslo [anonymizováno] a přístupovou kartu [číslo] (dále jen technická zařízení), která žalovaný od žalobkyně převzal, což potvrdil svým podpisem na formuláři o provedení ze dne 3. 6. 2020. Žalovaný v rozporu se smlouvou technická zařízení žalobkyni nevrátil, čímž mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za nevrácení [anonymizováno] a ve výši 1 500 Kč za nevrácení přístupové karty. Smluvní pokuta byla sjednána přímo ve smlouvě. Současně žalobkyně eviduje přeplatek ze shora uvedené smlouvy ve výši 49 Kč, který byl odečten od požadované smluvní pokuty. Žalobkyně vyzvala žalovaného dne 28. 6. 2021 k vrácení pronajatých technických zařízení a k úhradě smluvní pokuty ve lhůtě do 13. 7. 2021, žalovaný však smluvní pokutu neuhradil (ani nevrátil technická zařízení). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedl. Soud považuje žalobu za doručenou uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o. s. ř., a to ke dni 31. 1. 2022. Současně byl žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil, žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, a proto soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o. s. ř. 3. Provedeným dokazování soud zjistil následující skutkový stav: 4. Žalobkyně a žalovaný podepsali dne 3. 6. 2020 smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, na jejímž podkladě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby televizního vysílání prostřednictvím internetu a žalovaný se zavázal platit za tyto služby úhradu dle smluvních podmínek a ceníku žalobkyně. Za účelem poskytování uvedených služeb byla žalovanému předána technická zařízení: set-top-box sériové číslo [anonymizováno] a přístupová karta [číslo] které se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni do deseti dnů od ukončení předmětné smlouvy. Pro případ nesplnění této povinnosti byla přímo ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč za nevracené každého set-top-boxu a 1 500 Kč za nevrácení karty. Smlouva byla ukončena ke dni 2. 8. 2020, žalovaný tak byl povinen do 12. 8. 2020 vrátit obě shora uvedená technická zařízení, což však neučinil. Proto žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 10. 9. 2020 k úhradě smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč (za set-top-box) a 1 500 Kč (za přístupovou kartu). Po odečtení přeplatku ve výši 49 Kč činí smluvní pokuta celkem 6 451 Kč. 5. Výše popsaný skutkový stav proto soud právně hodnotil takto: 6. Mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací dle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), na základě které mimo jiné přenechala žalobkyně žalovanému do pronájmu shora specifikovaná technická zařízení a žalovaný se zavázal tato zařízení vrátit do 10 dnů od ukončení smluv. Smlouva byla ukončena ke dni 2. 8. 2020. Přímo ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč pro případ nevrácení set-top-boxu a ve výši 1 500 Kč pro případ nevrácení karty, a to v souladu s ustanovením § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.). Soud dospěl k závěru, že uplatněný nárok žalobkyně na smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč (za set-top-box) a 1 500 Kč za kartu (po odečtení přeplatku 49 Kč tedy smluvní pokuty ve výši 6 451 Kč) je na podkladě smluvních ujednání i uvedených ustanovení občanského zákoníku oprávněný, a proto jej soud žalobkyni přiznal. 7. Z ustanovení § 1970 o. z. pak vyplývá nárok žalobkyně na uplatněné úroky z prodlení. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou smluvní pokuty, pokud ji neuhradil ani na základě předžalobní upomínky do 13. 7. 2021. Ode dne následujícího proto soud přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná a která odeslala žalovanému na poslední známou adresu předžalobní výzvu, nárok na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), neboť se jedná o formulářovou žalobu podávanou žalobkyně opakovaně ve skutkově i právně shodných věcech (dříve žalobkyně podávala tyto žaloby pod označením [právnická osoba]), přičemž předmět řízení nepřevyšuje 50 000 Kč. Žalobkyni tak náleží odměna ve výši 3 x 200 Kč dle § 14b odst. 1 a. t. za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzvu k plnění, náhrada hotových výdajů ve výši 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 9. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni výše uvedenou částku s příslušenstvím a uhradit mu náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku, má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. 10. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta vychází z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.