6 C 147/2021-70 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobním návrhem doručeným [název soudu] dne [datum] se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 1 723 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže zachyceno v návrhu na č. l. 2-3, kdy předmětem žaloby je pohledávka žalobce za žalovanou z titulu nároku na uhrazení nákladů spojených s kontrolou a následným odesláním pneumatik žalované. 2. Svůj žalobní návrh pak žalobce odůvodnil tím, že si u žalované objednal 4 ks pneumatik na vozidlo Mercedes-Benz. Pneumatiky mu byly dodány, avšak jejich kontrolou zjistil vady a požadoval vrácení kupní ceny s tím, že pneumatiky zašle zpět. Reklamace byla uznána a pneumatiky zaslány zpět na adresu žalované. Žalobci byla následně jím uhrazená kupní cena za pneumatiky žalovanou vrácena. Náklady spojené s kontrolou (400 Kč) a následným odesláním pneumatik žalované (1 323 Kč) v celkové výši 1 723 Kč však přes výzvu žalobce ze dne 27. 5. 2021 nebyly žalovanou uhrazeny. Žalovaný tedy po žalované požaduje úhradu uvedených nákladů v částce 1 723 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne 4. 6. 2021, tj. ode dne následujícího po dni uplynutí 7 denní lhůty k úhradě dlužné částky. 3. [název soudu] byl dne [datum] ve věci vydán platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná v zákonné lhůtě odpor, kdy mj. uvedla, že byla oslovena osobou odlišnou od žalobce, které žalovaná učinila nabídku, jež byla akceptována. Žalobce tedy nevstoupil s žalovanou do žádného jednání, jehož obsahem by bylo dojednávání podmínek kupní smlouvy, je tedy otázkou, zda žalobce je osobou aktivně legitimovanou k podání žaloby. Ohledně dodávky objednaných pneumatik pak žalovaná uvedla, že tyto řádně a včas dodala a popírá, že by byly jakkoliv vadné. Dle žalované došlo ke zrušení kupní smlouvy s tím, že akceptovala, že žalobce již nemá o dodané pneumatiky zájem a vrátila mu kupní cenu, kdy současně popírá, že by kdy uznala reklamaci za oprávněnou, naopak jasně deklarovala, že žádné vady neuznává. Žalovaná závěrem namítla, že nemá žádnou smluvní ani zákonnou povinnost platit žalobci jím uplatněné nároky, kdy v případě využití služeb autoservisu žalobcem se jedná pouze o jeho náklad a v případě zaplacení poštovného za odeslání pneumatik zpět se opět jedná pouze o náklad žalobce, který se rozhodl, že o řádně dodané zboží nemá zájem. 4. K odporu žalované se následně vyjádřil žalobce s tím, že k uzavření kupní smlouvy došlo objednáním a dodáním pneumatik žalobci, k ukončení smlouvy pak převzetím pneumatik žalovanou a vrácením kupní ceny žalobci. Úhradu pneumatik a ostatních nákladů prováděl žalobce. V případě osoby nejprve komunikující s žalovanou se jedná o osobu blízkou, žijící s žalobcem ve společné domácnosti. K vadám pneumatik pak žalobce uvedl, že se jednalo o ulomené víčko, ohnutý disk a značné rozvážení pneumatik, což jej vedlo k jejich vrácení žalované. 5. Na jednání nařízeného u soudu pak došlo k provedení účastnické výpovědi jak žalobce, tak i jednatele žalované, kdy žalobce mj. uvedl, že před dodáním pneumatik s žalovanou (jejím jednatelem) nejednal, jednala s ním přítelkyně, což následně stvrdil i jednatel žalované. Po následné výzvě soudu dle § 119a odst. 2 o. s. ř. pak žalobce zopakoval, že osobou nejprve komunikující se žalovanou byla jeho přítelkyně - [anonymizováno] [jméno] [příjmení], dále už s žalovanou komunikoval sám žalobce, jehož je předmětné vozidlo i účet v bance, ze kterého byla hrazena kupní cena. U následného jednání u soudu se účastnici souhlasně vyjádřili, že objednávku předmětného zboží (4 ks pneumatik) u žalované učinila přítelkyně žalobce (pozn. [anonymizováno] [jméno] [příjmení]), a to telefonicky u jednatele žalované. 6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. soud zjistil následující skutkový stav. 7. Soud vzal v souladu s provedenými důkazy za prokázané, že žalovaná na základě objednávky přítelkyně žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] dodala koncem roku 2020 na jí uvedenou adresu 4 ks zemních pneumatik, které žalobce následně vrátil žalované, žalovaná mu poté vrátila jím zaplacenou kupní cenu. 8. Po provedeném dokazování soud a zjištění skutkového stavu soud věc posoudil po právní stránce následovně. 9. Vzhledem ke skutečnosti, že uvedená kupní smlouva byla uzavřena po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku, použije se úprava stanovená v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“). 10. Podle § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 11. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům. 12. V řízení bylo prokázáno, že na základě objednávky přítelkyně žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] učiněné koncem roku 2020 telefonicky u žalované dodala žalovaná na jí uvedenou adresu 4 ks zimních pneumatik, které žalobce následně vrátil žalované, žalovaná mu poté vrátila jím zaplacenou kupní cenu. 13. Jako stěžejní otázku pak soud vyhodnotil otázku aktivní věcné legitimace žalobce, kterou vznesla žalovaná v odporu k žalobnímu návrhu. 14. V průběhu řízení bylo soudem zjištěno, že objednávku na koupi předmětného zboží, tj. 4 ks zimních pneumatik, učinila přítelkyně žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Uvedená objednávka přitom byla učiněna telefonicky u jednatele žalované [jméno] [příjmení] na základě jeho nabídky. Z uvedeného je zcela zřejmé, že k uzavření kupní smlouvy došlo mezi žalovanou a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], tedy osobou odlišnou od žalobce. Soud danou skutečnost vyhodnotil tak, že žalobce není aktivně věcně legitimovaná k podání předmětné žaloby na úhradu na zaplacení částky ve výši 1 723 Kč s příslušenstvím. 15. Věcnou legitimací se v občanském soudním řízení rozumí oprávnění účastníků vyplývající z hmotného práva. Věcnou legitimaci má ten z účastníků řízení, který je nositelem hmotného práva, o něž v řízení jde, jinak řečeno, kterému svědčí stav z hmotného práva (právo nebo povinnost), o něž v řízení jde; nedostatek věcné legitimace je pak důvodem k zamítnutí žaloby, nikoli k zastavení řízení. Nedostatek aktivní věcné legitimace žalobce nelze pokládat za nedostatek podmínek řízení ve smyslu ustanovení § 104 o. s. ř. (k tomu viz kupř. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. 29 NSČR 4/2016). 16. Žalobce v průběhu řízení netvrdil a ani nedoložil, že by on sám učinil u žalované objednávku, na základě které žalovaná dodala předmětné pneumatiky. Na základě uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žalobce neuzavřel s žalovanou příslušnou kupní smlouvu na dodávku předmětných pneumatik (tuto uzavřela osoba odlišná od žalobce, konkr. [anonymizováno] [jméno] [příjmení]), v důsledku čehož nesvědčí žalobci aktivní věcná legitimace k podání zmíněné žaloby, žalobu proto zamítl (výrok ad I. tohoto rozsudku). 17. Výrok o tom, že žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení, má oporu v § 142 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Úspěšné žalované soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z odměny advokáta dle § 7 bodu 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 1 000 Kč a za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odpor, 2 úkony - účast na jednání dne 1. 11. 2021 a 1 úkon - účast na jednání dne 24. 3. 2022) 5 x částka 1 000 Kč, 5 x RP po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jízdného v celkové výši 692 Kč (při průměrné spotřebě 7,4 l/100km, ceně PHM dle vyhlášky a celkem 108 ujetých km), náhrady za ztrátu času za celkem 4 půlhodiny á 100 Kč, tj. 400 Kč, a dále DPH v příslušné výši, tedy celkem 9 186 Kč (výrok ad II. tohoto rozsudku). 18. Výrok o tom, že žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 19. Výrok o tom, že žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.