7 C 126/2022-37 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 15 200 Kč s příslušenstvím. Žalobce tvrdil, že žalovaný odcizil ve [obec] v době od 16:00 hod dne 14. 5. 2021 do 5:00 hod a dne 15. 5. 2021 poté, co z hotelového pokoje sebral klíče, [značka automobilu] [registrační značka] červené barvy, se kterým následně odjel na Slovensko, vozidlo poškodil a poté prodal v [obec] občanům romské národnosti. Odcizením automobilu způsobil žalovaný žalobci škodu odpovídající hodnotě automobilu, a to nejméně 15 200 Kč. Za tento skutek byl žalovaný uznán vinným a potrestán [anonymizována dvě slova] Okresního soudu ve [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Žalobce uplatnil v trestním řízení nárok na náhradu škody, s nárokem byl odkázán na řízení ve věcech občanskoprávní řízení. Výrok o vině obsahuje přímo informaci o způsobení škody na majetku žalobce ve výši 15 200 Kč. 2. Žalovaný písemně uznal žalobu co do důvodu i výše, a to na základě písemného podání ze dne 22. 9. 2022 a požádal o splátky ve výši 500 Kč. Žalobce souhlasil se splátkami ve výši 1 000 Kč měsíčně pro zaplacení jistiny a příslušenství. Pro náklady řízení souhlasil právní zástupce žalobce s 30 denní lhůtou ode dne právní moci rozhodnutí soudu. <i>3. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „obč. z.”), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.</i> 4. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalovaný písemně uznal svůj dluh vzniklý z titulu náhrada škody v částce 15 200 Kč. Tím vznikla vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání trval. Žalovaný tuto domněnku nevyvrátil. V době uznání dluh promlčen nebyl. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 5. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 obč. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. Jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání dle ust. § 153a odst. 4 o. s. ř. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 920 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 200 Kč sestávající z částky 1 740 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. 8. Lhůta k plnění je v souladu s ust. § 160 o. s. ř., když soud povolil žalovanému splátka. Se splátkami žalobce vyslovil souhlas. Výši splátky soud stanovil v rozmezí návrhu žalovaného a žalobce. Výrok I. tohoto rozhodnutí. V případě hrazení nákladů řízení k rukám právní zástupce soud stanovil v souladu s vyjádřením právního zástupce žalobce. Výrok II. tohoto rozhodnutí.