7 C 219/2021-50 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že žalobkyně je držitelem licence na distribuci elektřiny, zajišťuje spolehlivé provozování a rozvoj distribuční soustavy na území vymezené licencí, umožňuje distribuci elektřiny na základě uzavřených smluv, řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavou ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy. Při opakovaných kontrolních činnostech žalobkyně v odběrném místě [ulice a číslo], [obec], zjistila žalobkyně dne 26. 8. 2020 neoprávněné připojení. Žalobkyně ve smyslu ust. § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. provedla vyúčtování náhrady škody žalované na částku a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Ke dni podání žaloby však žalovaná dlužnou částku nezaplatila. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, žaloba, vz. 77 bylo žalované doručeno do vlastních rukou na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. fikcí na adresu dle CEO. Dále bylo žalované doručováno na adresu odběrného místa [ulice a číslo], [obec], kde byla žalovaná trvale hlášena v období od [datum] do [datum]. Jiná adresa žalované se soudu nepodařila zjistit. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 22. 2. 2022, ke kterému byly žalobkyně i žalovaná řádně předvolány. Žalobkyně se z jednání řádně omluvila. Žalované bylo předvolání doručeno do vlastních rukou fikcí na adresu dle CEO, a to dnem 11. 2. 2022. K jednání se bez omluvy nedostavila. Za tohoto stavu soud proto při splnění podmínek dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a žalované. <i>4. Podle ust. § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen energetický zákon) Neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je</i> <i>a) odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny,</i> <i>b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění,</i> <i>c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán,</i> <i>d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,</i> <i>e) odběr měřený měřicím zařízením,</i> <i>1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily,</i> <i>2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy,</i> <i>3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení,</i> <i>f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy,</i> <i>g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování. Podle odst. 2 neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.</i> <i>5. Podle ust. § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb. o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny (dále jen vyhlášky) při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. Podle odst. 2 v případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8.</i> <i>6. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému zjištění a právnímu závěru: Soud má za prokázané, že žalobkyně je držitelem licence na distribuci elektřiny, zajišťuje spolehlivé provozování a rozvoj distribuční soustavy na území vymezené licencí, umožňuje distribuci elektřiny na základě uzavřených smluv, řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavou ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy. Při opakovaných kontrolních činnostech žalobkyně v odběrném místě [ulice a číslo], [obec], zjistila žalobkyně dne 26. 8. 2020 neoprávněné připojení (č. l. 8). Užívání nemovité věci na shora uvedeném odběrném místě žalobkyně ověřovala u vlastníků nemovité věci, kterými jsou manželé [jméno] a [jméno] [příjmení], jak bylo zjištěno nahlédnutím od katastru nemovitostí (č. l. 25). Tito vlastníci žalobkyni sdělili, že v období od [datum] do [datum] nemovitou věc užívala žalovaná společně se svými rodinnými příslušníky, jak bylo zjištěno z rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum], č. j. [příjmení] [číslo] [spisová značka], sp. zn. [číslo] č. l. 31. Žalobkyně ve smyslu ust. § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. provedla vyúčtování náhrady škody žalované na částku 71 453 Kč (vyúčtování č. l. 7-11) a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky (výzvy č. l. 4-6 včetně faktury). Ke dni podání žaloby, rozhodnutí ve věci samé však žalovaná dlužnou částku nezaplatila, na výzvy nereagovala. 8. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná, nárok žalobce na zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení je v souladu se shora citovanými ustanoveními. Výrok ad I tohoto rozhodnutí. 9. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky MS ČR č. 254/2015 Sb., když žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, proto má právo na náhradu nákladů řízení. Její náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 573 Kč a za dva úkony nezastoupeného účastníka á 300 Kč za předžalobní výzvu a podání žaloby. Celkem náklady řízení ve výši 4 173 Kč. Výrok I. tohoto rozhodnutí. 10. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody na straně žalované ke stanovení delší lhůty, či povolení splátek.