16 C 101/2023-47 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 6. 4. 2023 se žalobkyně domáhal po žalovaném zaplacení shora uvedených částek s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení ve výši 400 Kč. 2. Ve své žalobě žalobkyně tvrdila, že je poskytovatelem služeb elektronických komunikací, poskytuje pomocí pevných linek a mobilních linek služby [anonymizována čtyři slova] informační služby, [anonymizována dvě slova], pojištění zařízení, [anonymizována dvě slova] a současně provozuje i vlastní síť elektronických komunikací, prostřednictvím níž umožňuje účastníkům prostřednictvím jejich mobilní telekomunikační služby platit za produkty a služby třetích stran. Současně žalobkyně poskytuje i možnost zakoupení zařízení na splátky. Pro užívání služby internet je nutné mít k dispozici koncové zařízení. Pro užívání služby digitální TV pak navíc i zařízení Set-top-box. 3. Předmětem žalobního návrhu je neuhrazená cena za splátky zařízení, za odebrané zařízení [anonymizována dvě slova] na doma. Žalobkyně jako prodávající a žalovaný jako kupující dne 24. 11. 2019 uzavřeli kupní smlouvu č. [anonymizováno] [číslo], jejímž předmětem byla koupě chytré televize [anonymizována dvě slova] za sjednanou kupní cenu 13 392 Kč. Kupní cenu se žalovaný zavázal uhradit ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 279 Kč s tím, že při sjednání žalovaný uhradil depozitní částku 5 000 Kč a zařízení převzal. V době poskytnutí služeb byl žalovaný účastníkem telekomunikační služby [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] na základě smlouvy o poskytování služeb ze dne 15. 1. 2020. K žalovanému se dostavil technik spolupracující s žalobkyní a služby aktivoval, o čemž byl sepsán protokol ze dne 10. 2. 2020. Nedílnou součástí smlouvy byl ceník a Všeobecné podmínky. Žalovaný sjednali, že za službu a zařízení bude žalovaný řádně platit, a to na základě faktur vystavených žalobkyní. Žalobkyně vystavila žalovanému faktury za období od 23. 3. 2021 do 22. 6. 2021, a to Faktura [číslo] se splatností 17. 5. 2021 v částce 437 Kč, Faktura [číslo] se splatností 14. 6. 2021 v částce 437 Kč, Faktura [číslo] se splatností 15. 7.2021 v částce 437 Kč. Faktura [číslo] za období od 23. 6.2021 do 22. 7. 2021, se splatností 16. 8. 2021, na částku 405,50 Kč, Faktura [číslo] za období od 23. 7. 2021 do 22. 8. 2021, se splatností 14. 9. 2021, na částku 378 Kč. Z důvodu neplacení měsíčních splátek mu byly poskytované služby zrušeny a zbývající splátky mu byly doúčtovány fakturou [číslo] za období od 23. 8. 2021 do 22. 9. 2021, se splatností 15. 10. 2021 na částku 5 404 Kč. 4. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil za poskytnuté služby, realizované v období od 23. 3. 2021 byla mu dne 19. 7. 2021 zaslána výpověď služeb (Zrušení poskytování služeb) a upomínka k úhradě všech dlužných částek, tedy jak za služby elektronických komunikací, tak za ostatní služby. Následně byl žalovaný k úhradě písmeně vyzván Pokusem o smír/Upomínkou ze dne 4. 10. 2021. Žalovaný na výzvy nikterak nereagoval. Celková dlužná částka požadovaná žalobkyní za uvedené faktury činí 7 498,50 Kč. 5. Jelikož žalovaný na výzvy žalobkyně nereagoval, obrátila se žalobkyně na soud, kdy požaduje zákonné úroky z prodlení ode dne následujícího po splatnosti poslední faktury, která byla žalovanému vystavena. 6. Okresní soud v Kroměříži dne 14. 4. 2023 vydal ve věci elektronický platební rozkaz č.j. EPR 91251/2023-5, který byl usnesením ze dne 31. 5. 2023 zrušen v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). Usnesením ze dne 26. 6. 2023 byl žalovaný vyzván k vyjádření k žalobě. 7. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř. za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště. Z ust. § 46b písm. a) o.s.ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). 8. Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnosti vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedl. Soud považuje žalobu za doručenou uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o. s. ř., a to ke dni 11. 3. 2021. Současně se žalobou byla žalovanému doručena výzva, aby se ve lhůtě 10 dnů vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě, a proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a o.s.ř., vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spisu. 9. Soud zjistil následující skutkový stav. 10. Žalobkyně a žalovaný podepsali dne 24. 11. 2019 kupní smlouvu, jejímž předmětem byla chytrá televize [anonymizováno], a to za kupní cenu 13 392 Kč, kdy žalovaný při podpisu uhradil depozitní částku 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal kupní cenu uhradit ve 48 pravidelných splátkách po 279 Kč měsíčně. Objednané zboží bylo žalovanému doručeno a služba aktivována, o čemž byl sepsán předávací protokol. Žalobkyně žalovanému vystavovala faktury specifikované shora, na které však žalovaný bezdůvodně nehradil. V důsledku neplacení měsíčních splátek žalovaným byly žalovanému poskytované služby zrušeny a zbývající splátky mu byla doúčtovány fakturou [číslo] za období od 23. 8. 2021 do 22. 9. 2021 se splatností 15. 10. 2021. Jelikož žalovaný nezaplatil za poskytnuté služby realizované od 23. 3. 2021, byla mu dne 19. 7. 2021 zaslána výpověď služeb a byl vyzván upomínkou ze dne 4. 10. 2021 k zaplacení všech dlužných částek ve výši 7 498,50 Kč. 11. Stran provedených úhrad ze strany žalovaného soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nezpochybnil. 12. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. 13. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 24. 11. 2019 kupní smlouvou na chytrou televizi [anonymizováno], kdy žalovaný byl v době poskytnutí služeb účastníkem komunikační služby [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], na základě smlouvy o poskytování služeb ze dne 15. 1. 2020. Žalobkyně a žalovaný tedy uzavřeli kupní smlouvu dle § 2079 a § 2158 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), na základě které se žalobkyně zavázala dodat žalovanému sjednané koncové zařízení za kupní cenu, kterou se žalovaný zavázal uhradit ve 48 měsíčních splátkách. Žalovaný nehradil řádně zaslaná vyúčtování – faktury (viz shora), a proto žalobkyně dopisem ze dne 19. 7. 2021 oznámila zrušení poskytování služeb (č.l. 29 spisu) a vyzvala žalovaného k uhrazení všech dlužných částek. Žalovaný tak neučinil, a to ani přes výzvu žalobkyně ze dne 4. 10. 2021 (č.l. 28), žalobkyně smlouvu předčasně vypověděla, má tudíž nárok na doplacení kupní ceny za zařízení, a to včetně vyúčtovaných poskytovaných služeb. 14. Soud přiznal žalobkyni nárok na zaplacení dlužných částek z titulu nezaplacených splátek kupní ceny zařízení dle smlouvy. Nárok žalobkyně na úhradu nákladů spojený s uplatněním pohledávky má oporu v § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za 2 úkony (předžalobní upomínka a podání návrhu) po 100 Kč. 15. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšnému žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek. 16. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni výše uvedenou částku s příslušenstvím a uhradit mu náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku. 17. Odůvodnění tohoto rozsudku bylo provedeno dle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.