16 C 70/2022-129 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem doručeným soudu dne 25. 4. 2022 domáhal se manžel rozvodu manželství, které bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce]. V žalobě uvedl, že ještě před uzavřením manželství se dne [datum] narodila, nyní již zletilá, dcera [jméno] a po uzavření manželství dne [datum] nezletilý syn [jméno]. Manžel konstatoval, že péče o děti byla upravena rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Rovněž bylo stanoveno výživné na děti, a to rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Doposud však mezi manžely nedošlo k dohodě stran vypořádání jejich společného jmění. Manželé bydlí společně na adrese [obec a číslo] v okrese [obec]. Manžel návrh odůvodnil tím, že v průběhu manželství se vztahy mezi manžely zásadně zhoršily, manžel čelí trestnímu stíhání iniciovanému manželkou a nelze tak pochybovat o tom, že manželství je trvale a definitivně rozvráceno. 2. Manželka se k žalobě vyjádřila tak, že sice soužití manželů je hluboce trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, nicméně že s rozvodem manželství nesouhlasí. Konstatovala, že rozvrat manželství byl zapříčiněn ze strany manžela. V rámci svého vyjádření popsala jeho agresivní chování a připomněla především trestní řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Závěrem manželka uvedla, že by jí rozvodem byla způsobena závažná újma v podobě existenční nouze, a proto navrhla zamítnutí manželova návrhu. Na odmítavém postoji k rozvodu manželství pak setrvala i v rámci nařízeného jednání. 3. Na její vyjádření reagoval manžel tak, že předmětem tohoto řízení není otázka toho, zda manžel spáchal ve vztahu k manželce trestný čin, nýbrž právě otázka rozvodu manželství. Připomněl, že i manželka ve svém vyjádření uznala, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. K tvrzené možnosti vzniku závažné újmy v podobě existenční nouze manžel konstatoval, že pokud by tento případ nastal, může manželka využít jiných právních prostředků než setrvání v manželství, zejména výživného. Konečně uvedl, že i v případě hrozící vážné újmy je třeba, aby byly splněny i další podmínky – ve prospěch zachování manželství musí svědčit mimořádné okolnosti a k ukončení soužití manželů by muselo dojít v době kratší tří let. Taktomu ovšem, dle přesvědčení manžela, v popsaném případě není, když mu žádná mimořádná okolnost známa není a manželé spolu nežijí již minimálně čtyři roky, jelikož od března/dubna [rok] nesdílejí rodinnou domácnost, byť se nacházejí v jednom domě. 4. Z oddacího listu soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce]. Z rodných listů dětí [jméno] a [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jejich rodiči jsou právě účastníci tohoto řízení. 5. Z obžaloby ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] vzal soud za prokázané, že tato byla podána na manžela pro jednání, v němž byl spatřován jednak zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) trestního zákoníku, jednak přečin ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. d) odst. 3 písm. b) trestního zákoníku. 6. Z připojeného trestního spisu [spisová značka] vzal soud za prokázané především to, že v rámci proběhlého trestního řízení byla k situaci v rodině vyslechnuta řada svědků. Soud vycházel především z protokolů o výpovědích manželky [celé jméno manželky], dcery [jméno] [celé jméno manželky], její sestry [jméno] [příjmení], sestry manželky [jméno] [příjmení], sestry manžela [jméno] [příjmení] a neteře manžela [jméno] [příjmení] [anonymizováno]. Vyslechnut byl i samotný manžel, který měl v rámci uvedeného trestního řízení postavení obžalovaného. Výslechy ostatních svědků pak pro rozhodnutí v této věci, tedy pro vykreslení situace v domácnosti manželů, nepřinesly významná zjištění, a proto je soud nehodnotil. 7. Z protokolu o výslechu manželky [celé jméno manželky] soud zjistil, že její soužití s manželem bylo již od roku [rok] problematické nicméně stále v normě. Poté, co se v roce [rok] přestěhovali do jejich vlastního domu, začala narůstat četnost konfliktů, manžel ji často někde natlačil až měla modřiny, případně na ní křičel, a to i před dětmi. Od února [rok] začala celá situace gradovat – fyzické útoky i slovní výpady byly častější a intenzivnější, po útocích manžel často vyhrožoval sebevraždou. Manželka připustila, že i ona manžela při hádce uhodila. Konstatovala, že je na manželovi existenčně závislá, nemá vlastní příjmy a léčí se s [anonymizována dvě slova]. 8. Obdobná zjištění učinil soud i z protokolu o výpovědi dcery [jméno] [celé jméno manželky]. Ta uvedla, že již okolo 5. roku jejího života si vybavuje, že situace doma nebyla v pořádku, a že poprvé její otec vztáhl na matku ruku, když byla ve třetí třídě. Útoky se v průběhu doby stupňovaly, nejprve k nim docházelo 1x ročně, posléze 2x ročně. Útok většinou spočíval v pevném držení či škrcení, slovních vulgarismech, přičemž někdy směřoval i přímo proti této svědkyni. Svědkyně uvedla, že její matka byla při konfliktech pasivnější, pouštěla manžela ke slovu a nejsprostší nadávku, kterou od ní slyšela bylo, že je manžel„ blbeček“. Situace doma se podepsala na psychickém stavu svědkyně, okolo února [rok] vážně uvažovala o sebevraždě, sebepoškozovala se. 9. Z protokolu o výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je starší sestrou [jméno] [celé jméno manželky], s matkou již nebydlí a dojíždí na návštěvu jednou za 14 dní či měsíc. Svědkyně uvedla, že u matky viděla podlitiny na rukou či modřinu na nose, kdy se jí matka následně svěřila, že jí zranění způsobil její manžel. [jméno] svědkyně byla i s jejím synem přítomná incidentu, kdy manžel vykřikoval na svého syna, že je debil, sestra [jméno] se ho chtěla zastat, a tak napadl i ji. Svědkyně následně chtěla volat policii, což celou situaci uklidnilo. Svědkyně dále uvedla, že manželka bývala v konfliktech spíše umírněnější, netrvala za každou cenu na své pravdě. 10. Obdobná zjištění soud učinil i z protokolu o výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], která je sestrou manželky. K této svědkyni pravidelně jezdily děti [jméno] a [jméno] na prázdniny a při té příležitosti byla přítomna toho, že se k nim jejich otec nechoval hezky. Dceru ignoroval, syna nazýval flákačem či zmetkem. Asi v roce [rok] se jí sestra začala svěřovat, že se k ní manžel při hádkách chová násilně, uchopí ji za ruce či krk, až z toho mívá modřiny a rovněž ji napadá slovně. 11. Z uvedených výpovědí vzal soud za prokázané, že situace v rodině rozhodně není a nebyla ideální, docházelo zde k potyčkám mezi manželi, které často zabíhaly až do fyzických útoků či byly spojeny s častováním vulgárními výrazy ze strany manžela vůči manželce. Těmto konfliktům přitom byly přítomné i děti. Situace se začala vyhrocovat minimálně od února [rok]. 12. Tyto závěry jsou podpořeny i zjištěními učiněnými na podkladě znaleckých posudků opatřených v průběhu trestního řízení. Soud vyšel primárně z ústavních posudků zpracovaných [anonymizována dvě slova] nemocnicí v [obec] k posouzení duševního stavu manžela, manželky i dcery [jméno]. Ze znaleckého posudku [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec] ze dne [datum], zapsaného ve znaleckém deníku pod [číslo] soud zjistil, že u manžela jsou dány rysy narcistní, emočně nezralé, sebestředné osobnosti, nikoli pak duševní choroby, která by jakýmkoli způsobem ovlivňovala jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti. Znalci uzavřeli, že jeho obecná věrohodnost není narušena, nicméně je přítomen významný sklon k disimulaci či výraznému nenáhledu problematických aspektů vlastního prožívání a chování, jakož i sklon a schopnost prezentovat se v sociálně žádoucím světle. Na těchto závěrech znalci setrvali i při svém výslechu u hlavního líčení. Na podkladě znaleckého posudku [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec] ze dne [datum], zapsaného ve znaleckém deníku pod [číslo] soud dospěl k závěru, že u manželky byly znalecky zjištěny rysy emoční nestability a závislosti, přičemž její obecná věrohodnost nebyla narušena. Konečně u dcery [jméno] byla zjištěna komplexní posttraumatická stresová porucha, která vzniká vlivem opakovaných traumatických událostí způsobených citově blízkou osobou. Ani její obecná věrohodnost nebyla narušena. I na těchto závěrech znalci setrvali při svém výslechu u hlavního líčení. 13. Naproti tomu soud v tomto směru nevycházel z protokolů o výslechu svědkyň [jméno] [příjmení] (sestra manžela) a [jméno] [příjmení] [anonymizováno] (neteř manžela). Ty uvedly, že si žádných konfliktů mezi manželi ani jinak zhoršené situace v rodině nevšimly. Obě svědkyně konstatovaly, že se běžně s rodinou vídaly a vše se jim zdálo v pořádku s výjimkou případu, kdy k nim domů přišla [jméno] s bratrem požádat o pomoc při hádce jejich rodičů. Vztahy se podle těchto svědkyň zhoršily až o prázdninách [rok]. Jako dominantnější ve vztahu vnímaly manželku, která měla o všem rozhodovat, v roce [rok] pak manželovi začala dělat naschvály. Přes tato vyjádř