16 C 80/2023-24 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 31. 1. 2023 domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedených částek a úhrady nákladů řízení. 2. Žalobkyně tvrdila, že žalobce je na základě zákona č. 111/1994 a č. 266/1994 Sb. provozovatelem veřejné drážní a silniční dopravy a provádí smluvní přepravu veřejnosti na základě smluvních podmínek vydaných žalobcem. Žalovaný byl přepravován bez platné jízdenky, neboť se neprokázal platným jízdním dokladem, příp. jiným způsobem porušil přepravní podmínky žalobce, což bylo zjištěno kontrolní osobou pověřenou žalobcem, který o tomto sepsal zápis o přepravní kontrole [číslo] ([číslo]). Podle článku 4, bodu 10 a násl. smluvních přepravních podmínek (dále SPP) za přepravu bez platné jízdenky, příp. jiné porušení SPP činí částka přirážky 1 500 Kč za jednotlivý případ. 3. Okresní soud v Kroměříži dne 9. 2. 2023 vydal ve věci elektronický platební rozkaz č.j. EPR 25818/2023-6, který byl usnesením ze dne 19. 4. 2023 zrušen v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). Usnesením ze dne 26. 5. 2023 byl žalovaný vyzván k vyjádření k žalobě. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště uvedené v záhlaví rozhodnutí. Z ustanovení § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). 5. Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedl. Soud považuje žalobu i usnesení za doručené uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o. s. ř. Současně byla žalovanému zaslána i výzva, aby se ve stanovené 10 denní lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. 6. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud rozhodl dle § 115a o. s. ř., aniž nařizoval jednání a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise. 7. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 8. Žalovaný byl v níže uvedených případech přepravován linkou přepravce [číslo] dne 3. 4. 2022 v 06:45 hodin, a to bez platného jízdného dokladu, což bylo zjištěno revizorem na uvedených zastávkách. Žalovanému bylo uloženo uhradit 1 500 Kč. Událost se stala na zastávce [obec] [anonymizováno]. Zápis o provedené kontrole je založen na č.l. 12 spisu a žalovaný dle nich porušil SPP (č.l. 11). Žalovaný byl k nápravě vyzván výzvou ze dne 15. 11. 2022 (č.l. 12v-13). 9. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. 10. Žalobkyně jako dopravce zajišťuje dopravní obslužnost ve městě a přilehlých obcích má vůči žalovanému za každou jízdu nárok na zaplacení přirážky za přepravu bez platné jízdenky a porušení SPP, a to dle ustanovení § 18a odst. 2 písm. c), odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a dle ustanovení § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. a smluvními přepravními podmínkami. Mezi žalobkyní jako provozovatelem hromadné přepravy osob a žalovaným vznikl smluvní vztah na základě smlouvy o přepravě osob tím, že žalovaný vstoupil do vozidla provozovaného žalobkyní. Z přepravní smlouvy vznikla žalovanému povinnost zaplatit přepravci přirážku k jízdnému ve výši stanovené ve smluvních přepravních podmínkách, neboť žalovaný se neprokázal označeným dokladem a svým chováním porušoval SPP. Ze smluvních přepravních podmínek vyplývá, že přirážka k jízdnému činí 1 500 Kč, což je v souladu s ustanovením § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., popř. s ustanovením § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. Soud tedy žalobě v celém rozsahu vyhověl. 11. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Soud stanovil výši odměny advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění. 12. Náklady řízení spočívají v odměně advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění) po 200 Kč, podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v náhradě hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony po 100 Kč, to vše navýšeno podle § 137 odst. 1, 2 o. s. ř. o 21 % daň z přidané hodnoty. K těmto nákladům je potřeba připočíst náhradu na zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem náklady řízení činí 1 489 Kč. 13. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím a uhradit mu náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku. 14. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení k rukám advokáta vychází z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi. 15. Odůvodnění tohoto rozsudku bylo provedeno dle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.