17 C 196/2023-63 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem doručeným soudu dne 29. 5. 2023 domáhala se žalobkyně zaplacení částky 14 624 Kč a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že dne 16. 7. 2020 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému částku 30 000 Kč tak, že částku 27 500 Kč mu převedla na účet, zbytek ve výši 2 500 Kč byl převeden na účet zprostředkovatele jako provize. Z důvodu neplnění smlouvy o úvěru bylo u Okresního soudu v Kroměříži zahájeno řízení, ve kterým byl dne [datum] vydán elektronický platební rozkaz [číslo jednací], který nabyl dne [datum] právní moci. [příjmení] 31 563 Kč dle exekučního titulu byla uhrazena 31. 1. 2023. Žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu vůči žalovanému v souladu se smluvním ujednáním – 0,1 % denně z částky 31 563 Kč od 6. 12. 2020 do 31. 1. 2023. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný. 3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobkyně ani žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřili, resp. žalobkyně s tímto postupem souhlasila v žalobním návrhu, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: 5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalovanému byly poskytnuty základní informace o úvěru, jeho výši, splatnosti, následcích prodlení. 6. Z čestného prohlášení bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že má 2 000 Kč výdaje na bydlení, nesplácí úvěr, platí pojistné 300 Kč a další výdaje má 5 000 Kč, je svobodný, nemá děti a žije s jednou osobou ve společné domácnosti. Příjmy měl 24 000 Kč měsíčně. 7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 16. 7. 2020 mezi žalobkyní a žalovaným. Žalovaný byl označen mimo jiné bankovním účtem č. [bankovní účet]. Žalobkyně se na jejím základě zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč s tím, že provize činí 2 500 Kč a bude hrazena přímo zprostředkovateli. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit ve 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru. Přílohou smlouvy byly úvěrové podmínky. 8. Z potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že na bankovní účet č. [bankovní účet] byla dne 17. 7. 2020 zaslána částka 27 500 Kč, na bankovní účet č. [bankovní účet] částka 2 500 Kč. 9. Z upomínek a odeslaných výzev ze dne 25. 8. 2020, 25. 9. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužných splátek. 10. Z dopisu ze dne 26. 10. 2020 a podacího lístku bylo zjištěno, že tímto bylo žalovanému oznámeno zesplatnění smlouvy [číslo]. 11. Z výpočtu smluvní pokuty a bonity smlouvy bylo zjištěno, že smluvní pokuta byla celkem vyčíslena na částku 14 624,42 Kč při výpočtu 0,1 % denně z dlužné částky tak, jak docházelo k částečným úhradám až do 31. 1. 2023. 12. Z předžalobní výzvy a podacího lístku bylo zjištěno, že touto byl žalovaný dne 24. 4. 2023 vyzván k úhradě smluvní pokuty ve výši 14 624 Kč, byl upozorněn na její možné soudní vymáhání. 13. Z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve věci žalobkyně proti žalovanému vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. EPR [číslo] ze dne 5. 12. 2020, bylo zjištěno, že se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení finanční částky z titulu smlouvy o úvěru [číslo] kdy na smluvní pokutě požadovala 1 497 Kč a 1 262 Kč (vyčíslená do 5. 12. 2020 z jistiny 31 563 Kč). 14. Z elektronického platebního rozkazu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo zjištěno, že žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni mimo jiné 1 497 Kč a 1 262 Kč. 15. Závěr o skutkovém stavu: 16. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 16. 7. 2020 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému dne 17. 7. 2020 částku 27 500 Kč, částku 2 500 Kč zaslala na účet zprostředkovatele. Před uzavřením smlouvy byly žalovanému poskytnuty základní informace o daném úvěru, byla prověřena jeho úvěruschopnost – žil ve společné domácnosti s jednou osobou, neměl děti, jeho příjem byl 24 000 Kč měsíčně, neměl dluhy a jeho výdaje byly 2 000 Kč na bydlení, 300 Kč pojistné a 5 000 Kč další výdaje. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit v pravidelných měsíčních splátkách, nicméně tak neučinil ani po písemných upomínkách ze dne 25. 8. 2020 a 25. 9. 2020, proto došlo k zesplatnění úvěru, o čemž byl žalovaný písemně informován dne 26. 10. 2020. S ohledem na to bylo u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] zahájeno řízení, ve kterém byl dne [datum] vydán platební rozkaz, v rámci kterého bylo mimo jiné žalovanému uloženo, aby žalobkyni uhradil na smluvní pokutě 1 497 Kč a 1 262 Kč, neboť součástí smlouvy o úvěru bylo ujednání o smluvní pokutě, a to i ve výši 0,1 % denně z dlužné částky úvěru. Žalovaný následně jistinu postupně splácel, zcela byla uhrazena 31. 1. 2023. Žalobkyně do tohoto data, v souladu s postupným splácením jistiny, smluvní pokutu vyčíslila na 14 624 Kč, k jejímu uhrazení žalovaného vyzvala předžalobní upomínkou ze dne 24. 4. 2023, v rámci které ho upozornila na její možné soudní vymáhání. 17. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 19. Podle § 3 odst. 2 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru, pro účely tohoto zákona se rozumí celkovou výší spotřebitelského úvěru souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebiteli k dispozici. 20. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 21. Podle § 86 odst. 2 téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 22. Podle § 122 odst. 2 a 3 zákona o spotřebitelském úvěru, uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 23. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 24. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. V