7 C 54/2023-41 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem doručeným soudu dne 22. 3. 2023 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 14 000 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení a náhrady nákladů řízení. V návrhu tvrdil, že účastníci uzavřeli dne 26. 5. 2021 Uznání dluhu a dohodu o splátkách, jejichž předmětem bylo uznání dluhu ve výši 27 000 Kč, který vznikl jako zápůjčka, kdy uvedená částka byla žalovanému zapůjčena v hotovosti a měla být uhrazena do 30. 11. 2020. Vzhledem k tomu, že žalovaný částku v dohodnuté době neuhradil, uzavřely strany mezi sebou zmíněnou dohodu, dle které se žalovaný zavázal částku 27 000 Kč splácet v měsíčních splátkách po 500 Kč s tím, že celý dluh měl být uhrazen do 31. 8. 2022. Do dne podání žaloby uhradil žalovaný částku 13 000 Kč, poslední splátku uhradil dne 25. 9. 2021. Dlužná částka tedy činí 14 000 Kč. Žalobce zaslal žalovanému dne 29. 8. 2022 výzvu k úhradě, žalovaný však zůstal nečinný a dosud dlužnou částku neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 77 a vz. 73 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou prostřednictvím pošty na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. fikcí (jedná se o adresu dle CEO), a dále na adresu uvedenou v žalobě ([obec], [ulice a číslo]). Žalovaný nemá datovou schránku. 3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalovaný ani žalobce se nevyjádřili. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. 4. Skutková zjištění: 5. Žalovaný písemně dne 26. 5. 2021 uznal co do důvodu i výše svůj dluh vůči žalobci, a to jako dluh ze zápůjčky, kdy žalobce žalovanému v hotovosti a bezúročně zapůjčil částku 27 000 Kč, která měla být původně vrácena do 30. 11. 2020, avšak žalovaný na tuto částku ničeho neuhradil. Žalovaný se tedy kromě uznání tohoto dluhu zároveň zavázal, že dlužnou částku uhradí žalobci v měsíčních splátkách nejméně po 500 Kč, počínaje měsícem červnem 2021 a to vždy do 25. dne každého měsíce, s tím že celý dluh bude uhrazen nejpozději do 31. 8. 2022. Žalovaný dále souhlasil s tím, že v případě prodlení s kteroukoliv splátkou pozbývá sjednaný splátkový kalendář bez dalšího platnosti a celý dluh se stává splatný najednou, a to ke dni, kdy toto prodlení nastalo. Žalovaný rovněž uznal nárok žalobce na úrok z prodlení, a to z dlužné částky od prodlení až do zaplacení dluhu. Žalovaný na dluh uhradil celkem 13 000 Kč, přičemž poslední splátku uhradil dne 25. 9. 2021. Nadále tak dluží žalobci částku 14 000 Kč. Žalovanému byla před podáním žaloby zaslána výzva k úhradě zbývající dlužné částky, avšak žalovaný nijak nereagoval a částku neuhradil. Stran provedených úhrad ze strany žalovaného soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nezpochybnil. <i>6. Podle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.</i> 7. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. 9. Žalovaný dne 26. 5. 2021 uznal písemně co do důvodu i výše dluh vůči žalobci ve výši 27 000 Kč. Zároveň se zavázal tento dluh splácet způsobem uvedeným v uznání dluhu, tj. v měsíčních splátkách v minimální výši 500 Kč s tím, že v případě prodlení s platbou některé ze splátek se dluh stane okamžitě splatným v plném rozsahu. Žalovaný na dluh uhradil pouze 13 000 Kč (poslední úhrada provedena dne 25. 9. 2021), vzhledem k prodlení se dluh stal okamžitě splatným v plné výši a k úhradě tedy zbývá 14 000 Kč. Tuto částku žalovaný neuhradil ani po písemné výzvě ze strany žalobce. Soud dospěl k závěru, že nárok žalobce na úhradu dlužné částky je v souladu se zákonem, a proto žalobě vyhověl. Výrok I. tohoto rozhodnutí. 10. Žalobci byl rovněž přiznán nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to dle návrhu žalobce ode dne následujícího po dni poslední úhrady. 11. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 a § 151 odst. 3 o. s. ř., když úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a hotové výdaje určené v paušální výši stanovené v § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za 2 úkony (předžalobní upomínka a podání návrhu) po 300 Kč Celkem náklady řízení ve výši 1 600 Kč. Výrok II. tohoto rozhodnutí. 12. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.