10 C 26/2024-38 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 22 450 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 450 Kč od 25. 4. 2023 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně sdělila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, (dále jen „původní věřitel“) a žalovanou probíhala jednání o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, na jejímž základě bylo žalované vyplaceno celkem 22 450 Kč, a to ve dnech 15. 7. 2020 (5 000 Kč), 2. 9. 2020 (8 000 Kč), 27. 7. 2021 (3 200 Kč), 28. 7. 2021 (2 500 Kč) a 30. 7. 2021 (3 750 Kč). Platby proběhly prostřednictvím platby z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. , č. účtu, , pod stejným variabilním symbolem , var. symbol, . Vzhledem k tomu, že uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit, požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou prostřednictvím Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 13. 2. 2023 (mezi původním věřitelem a společností , právnická osoba, ) a dále dne 20. 2. 2023 mezi posledně uvedenou společností jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem. Žalobkyně odeslala žalované dne 14. 4. 2023 předžalobní upomínku; žalobkyně kromě 22 450 Kč požaduje rovněž úrok z prodlení od 25. 4. 2023 (k datu odeslání předžalobní výzvy žalobkyně přičetla deset dnů, přičemž má za to, že za tu dobu se výzva dostala do sféry dispozice žalované jako adresáta).2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), za doručovací adresu místo jejího pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010, sp. zn. II. ÚS 1308/10). Zásilka obsahující žalobu a výzvy k vyjádření byla nadto žalované zaslána ještě na adresu , adresa, , kterou soud zjistil z úřední činnosti, i zde však došlo k doručení zásilky toliko fikcí.3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovanou soud vyzval, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem souhlasí, na tuto výzvu však nereagovala. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalované předpokládal, že proti projednání věci bez nařízení jednání nemá žádné námitky.4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Původní věřitel – společnost , právnická osoba, – poskytl žalované ve shora uvedených dnech peněžní prostředky v celkové výši 22 450 Kč, a to na bankovní účet žalované č. , č. účtu, (výpisy z účtu původního věřitele). Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 2. 2023 postoupena společností , právnická osoba, na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávky a její přílohy). Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované odesláno dne 14. 4. 2023, stejně jako předžalobní výzva, kterou žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení dlužné částky do tří dnů (oznámení o postoupení pohledávky, výzva k úhradě před podáním žaloby, podací lístek).5. Soud posoudil věc dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), o bezdůvodném obohacení.6. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Původní věřitel poskytl žalované prostředky ve výši 22 450 Kč, a to převodem na její bankovní účet ve dnech 15. 7. 2020 (5 000 Kč), 2. 9. 2020 (8 000 Kč), 27. 7. 2021 (3 200 Kč), 28. 7. 2021 (2 500 Kč) a 30. 7. 2021 (3 750 Kč). Žalovaná tuto částku původnímu věřiteli neuhradila, proto žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovanou smluvně postoupena, vyzvala žalovanou k vrácení dluhu. Výzvu odeslala žalované dne 14. 4. 2023. Žalovaná na výzvu nijak nereagovala. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, jakou částku žalovaná uhradila, nese žalovaná, která však byla v tomto řízení pasivní a netvrdila, že by snad na svůj dluh cokoli uhradila. Soud tak věc hodnotil podle ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. Dospěl přitom k závěru, že je na místě žalobě v plném rozsahu vyhovět, neboť žalované vznikla povinnost 22 450 Kč, o které se obohatila bez platného závazku, vrátit žalobkyni, a to spolu s úrokem z prodlení, neboť částku neuhradila ani ve lhůtě poskytnuté jí výše uvedenou předžalobní výzvou, čímž se ocitla v prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán dle § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to v souladu s požadavkem žalobkyně ode dne 25. 4. 2023, tedy poté, co marně uplynula lhůta k úhradě dlužné částky (výrok I tohoto rozsudku).9. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně odeslala žalované předžalobní upomínku, má proto právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 1 123 Kč, odměnou za právní zastoupení advokátem za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva se skutkovým a právním rozborem věci, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), náhradou hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky, a 21 % DPH ve výši 252 Kč (výrok II tohoto rozsudku). Ačkoli žalobkyně v žalobě vyčíslila náklady řízení vyšší, vycházel soud při jejich výpočtu ze zvláštních ustanovení o náhradě nákladů řízení v advokátním tarifu, neboť žaloba byla podána na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (viz již citovaný § 14b advokátního tarifu; z nedávné doby např. řízení vedené pod sp. zn. , spisová značka, ).10. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1, věty první po středník o. s. ř. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce protistrany vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.11. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení ve smyslu položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení činí dle položky 1 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků 1 123 Kč, dosud bylo na poplatku uhrazeno 898 Kč. Povinností žalobkyně je tudíž doplatit soudní poplatek ve výši 225 Kč (výrok III. tohoto rozsudku). V případě, že tato částka nebude ve stanovené lhůtě uhrazena, předá soud věc nejdříve po 30 dnech od uplynutí lhůty k zaplacení příslušnému celnímu úřadu k vymáhání.