10 C 48/2024-20 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřel s žalovanou písemnou dohodu o uznání dluhu a jeho plnění ve splátkách. Žalovaná v dohodě uznala svůj dluh vůči žalobci ve výši , částka, a zavázala se dluh plnit ve splátkách po , částka, měsíčně počínaje dnem , datum, , a to až do jeho úplného zaplacení. Protože však žalovaná nezaplatila ani první splátku, stal se celý dluh v souladu s dohodou účastníků prvním dnem prodlení splatný, tj. dne , datum, . Žalovaná se dále zavázala zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,3 % denně z dlužné částky ode dne prodlení až do zaplacení. Dluh žalovaná neuhradila ani po zaslané předžalobní výzvě ze dne , datum, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), za doručovací adresu místo jejího pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalované na shora uvedenou doručovací adresu a byla jí doručena fikcí. Zásilka byla poté vhozena do domovní schránky žalované dne , datum, .3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. Žalobce i žalovanou soud vyzval, aby se vyjádřili, zda s tímto postupem souhlasí, na tuto výzvu však nereagovali. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u obou účastníků předpokládal, že proti projednání věci bez nařízení jednání nemají žádné námitky.4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav.5. Žalovaná písemně uznala svůj dluh vůči žalobci ve výši , částka, , který vznikl nezaplacením nájmu, doplatku inkasa a nákladů na opravu bytu. Uvedla přitom, že tento dluh dosud nezaplatila ani částečně a zavázala se ho splnit ve splátkách po , částka, měsíčně vždy k prvnímu dni v měsíci, počínaje dnem , datum, až do úplného splacení dluhu, na bankovní účet uvedený v dohodě nebo oproti podpisu v hotovosti. Dále se žalovaná zavázala k tomu, že v případě, že se dostane do prodlení, zaplatí žalobci smluvní pokutu ve výši 0,3 % denně z dlužné částky ode dne prodlení až do zaplacení, přičemž smluvní pokuta je splatná následujícího dne po jejím vzniku. V dohodě mezi účastníky též bylo ujednáno, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s plněním splátkového kalendáře, celý zbývající dluh se stane dnem prodlení splatným (uznání dluhu a dohoda o jeho plnění ve splátkách na č. l. 6-7 soudního spisu). Žalovaná dle tvrzení žalobce, které žalovaná nijak nezpochybnila, na dluh ničeho neuhradila a dostala se do prodlení hned s první splátkou. Žalobce žalovanou upomínkou ze dne , datum, vyzval, aby dlužnou částku společně se smluvní pokutou do 10 dnů uhradila (předžalobní výzva k úhradě dluhu společně se skenem vrácené poštovní zásilky z důvodu jejího nevyzvednutí v úložní době na č. l. 5).6. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.7. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil tak, že má za prokázané, že žalovaná písemně uznala dluh vůči žalobci ve výši , částka, . Žalovaná měla tento dluh plnit ve stanovených splátkách, ale nezaplatila ani první splátku, takže se v souladu s dohodou účastníků stal celý dluh splatný dne , datum, . Žalovaná se také s žalobcem dohodla, že pro případ, že bude v prodlení, zaplatí mu smluvní pokutu ve výši 0,3 % denně z dlužné částky, a to od prvního dne prodlení. Žalovaná nic nezaplatila ani po předžalobní výzvě. Žalovaná se k věci nevyjádřila, uznání dluhu ani dohodu mezi účastníky nijak nezpochybnila, soud tedy shledal nárok žalobce důvodným v plném rozsahu, tj. co do požadované dlužné jistiny, tak i ujednané smluvní pokuty.8. Soud nad rámec výše uvedeného pro úplnost dodává, že sjednaná smluvní pokuta se může na první pohled jevit jako nepřiměřeně vysoká, především co se týče její výše ke dni vyhlášení tohoto rozhodnutí (, částka, ), která již převyšuje samotný dluh. Smluvní pokutu nicméně může soud snížit pouze na návrh dlužníka (viz § 2051 o. z.), žalovaná se však k žalobě nijak nevyjádřila. Nesdělila soudu ani žádné subjektivní okolnosti, které by ho mohly vést k závěru o nepřiměřenosti ujednání o smluvní pokutě, respektive o nepřiměřenosti tohoto konkrétního nároku na smluvní pokutu například pro rozpor s dobrými mravy. Svou nečinností se tak o případnou možnost moderace smluvní pokuty soudem sama připravila. Navíc i podle Nejvyššího soudu nelze nepřiměřenost smluvní pokuty odvozovat jen z její celkové výše, je-li tato výše důsledkem dlouhodobého prodlení dlužníka a s tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou denní sazbu smluvní pokuty (srov. usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Jinými slovy, v daném případě je částka smluvní pokuty vysoká především právě z toho důvodu, že žalovaná je v prodlení s úhradou dluhu již téměř rok a neplní své povinnosti, ke kterým se zavázala.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku , částka, a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) – dále jen „a. t.” Za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) náleží zástupci žalobce odměna , částka, včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. Zástupce žalobce nedoložil, že by byl plátcem DPH, proto se odměna o sazbu této daně nezvyšuje.10. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 o. s. ř.11. Lhůtu k placení soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.