12 C 291/2023-38 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 8. 11. 2023 domáhá stanovení povinnosti žalovanému přispívat žalobkyni na výživu počínaje dnem podání žaloby měsíční částkou 3 500 Kč. Tvrdila, že žalovaný je její otec, ona studuje Střední průmyslovou školu mlékárenskou [obec]. Má zvýšené výdaje související s léčbou středně těžké depresivní poruchy, astmatu a alergií, za poslední tři měsíce činily doplatky na léky 1 321 Kč. Další výdaje představuje doprava a školní pomůcky. Příjem žalovaného žalobkyni není znám, pracuje jako frézař. Matka je administrativní pracovnice, její měsíční příjem činí 26 000 Kč. 2. Žalovaný ve svém vyjádření, odeslaným soudu v předvečer jednání, sdělil, že po rozvodu ustaly jeho dobré vztahy s žalobkyní a komunikace. V listopadu nebo prosinci, a dále v lednu žalobkyni zaslal 3 000 Kč. Jeho příjem je minimální, žije z úspor. Byl v evidenci úřadu práce a jelikož nechtěl nastoupit do podřadného zaměstnání, zřídil si živnost v oboru kovoobrábění. Nepravidelně je schopen vydělávat 160 – 180 Kč/hodina. Měsíční výdaje činí 16 000 Kč za ubytování, 6 000 Kč až 7 000 Kč za stravu, nárazově opravy vozidla, palivo 4 000 Kč – 7 000 Kč, sociální a zdravotní pojištění, vyživovací povinnost na dceru [jméno] a syna [jméno] celkem 4 800 Kč. 3. K prokázání svých tvrzení žalovaný neoznačil žádný důkaz a jelikož se řádně nařízeného jednání nezúčastnil, bylo soudu znemožněno poučit jej v rámci jednání o povinnosti tvrdit a prokázat. 4. V rámci jednání soudu žalobkyně sdělila, že je s žalovaným v kontaktu skrze sms, žalovaný ji sdělil, že výživné bude hradit, pokud se ona bude chovat dle jeho přání. Učinila nesporným, že ji žalovaný za prosinec 2023 a za leden 2024 zaslal vždy 3 000 Kč. Výživné 3 000 Kč měsíčně ji postačuje. Aktuálně studuje poslední ročník střední školy, letos bude maturovat. 5. V rámci závěrečného návrhu žalobkyně navrhla zavázat žalovaného k povinnosti výživného v měsíční výši 3 000 Kč, náhradu nákladů řízení nepožaduje. 6. Soud provedl dokazování listinnými důkazy a účastnickými výslechy žalobkyně, z čehož učinil následující skutková zjištění: 7. Mezi účastníky je nesporné, že žalovaný je otcem žalobkyně, což je ostatně prokázáno i výpisy z centrální evidence obyvatel. Mezi účastníky je rovněž nesporné, že žalovaný od listopadu 2023 zaplatil žalobkyni na výživném 2x 3 000 Kč. Potvrzením o studiu je prokázáno, že žalobkyně je studentkou Střední průmyslové školy mlékárenské [obec], aktuálně studuje závěrečný (4.) maturitní ročník. 8. Ze sdělení úřadu práce bylo zjištěno, že žalovaný není veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; zde byl veden v období od 18. 1. 2023 do 28. 3. 2023, kdy došlo k sankčnímu vyřazení pro nedostavení se. Ze sdělení ČSSZ bylo zjištěno, že žalovaný je od 17. 4. 2023 veden jako OSVČ, není veden žádný pojistný vztah u zaměstnavatele, žalovaný nepobírá důchod ani nemocenské dávky. 9. Z výpisu z živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že žalovanému vzniklo 2. 7. 2018 živnostenské oprávnění s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského rejstříku, a dne 13. 4. 2023 v předmětu podnikání obráběčství. 10. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka] byla schválena dohoda žalovaného s matkou žalobkyně, dle které byli žalobkyně, její toho času nezletilý bratr [jméno] a nezletilá sestra [jméno] svěřeni do péče matky, žalovaný byl zavázán přispívat na výživu žalobkyně měsíční částkou 1 000 Kč. 11. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 27. 4. 2022 (správně mělo být [datum rozhodnutí]) č. j. [číslo jednací] bylo žalovanému stanoveno přispívat na výživu nezletilého syna [jméno] měsíční částkou 1 900 Kč a na výživu nezletilé dcery [jméno] měsíční částkou 2 900 Kč. 12. Žalobkyně při účastnickém výslechu vypověděla, že měsíční výdaje za léky jsou nyní okolo 1 000 Kč, léčí se s psychickou poruchou, transexualismem, astmatem a alergiemi, pravidelně navštěvuje psychologa, psychiatra, sexuologa a alergologa. Měsíčně hradí na jídlo cca 500 Kč, na dopravu cca 200 Kč, výdaje na školní pomůcky jsou vždy jednorázové k zahájení školního roku. Žalovaný ji na jednorázové výdaje nepřispívá, na významné události ji dárky nedává. Její příjem představují příspěvky od prarodičů (1 000 Kč měsíčně) a od matky, která ji přispěje vždy, když něco potřebuje. Bydlí s matkou, která hradí náklady bydlení, babičkou z matčiny strany a s bratrem matky, který hradí stravu. 13. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. 14. Žalobkyně je dcerou žalovaného, studuje poslední ročník Střední průmyslové školy mlékárenské [obec]. Její pravidelné měsíční náklady se pohybují okolo 1 700 Kč, dále náklady stravy (hradí strýc), bydlení (hradí matka) a samozřejmě další náklady spojené s ošacením, sociálním a kulturním vyžitím, jednorázovými výdaji apod. Žalovaný není zaměstnán, nepobírá dávky, není veden v evidenci úřadu práce (odtud byl sankčně vyřazen). Žalovaný je výdělečně činný coby OSVČ. Žalovaný je zavázán k výživnému nezletilým dětem [jméno] a [jméno] měsíční částkou celkem 4 800 Kč. Za období od listopadu dosud žalovaný zaplatil žalobkyni na výživné 2x 3 000 Kč. 15. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. 16. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 17. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. 18. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. 19. Podle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. 20. Podle § 923 odst. 1 o. z. změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. 21. Podle § 916 o. z. neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti jiného předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu. 22. Podřazením zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že pokud žalobkyně navrhovala zvýšení výživného žalobci na částku 3 000 Kč měsíčně, je žaloba důvodná. Žalobkyně je studentkou střední školy připravující se soustavně na budoucí povolání, čímž je naplněn předpoklad § 911 o. z. pro přiznání výživného. Zároveň je zřejmé, že od posledního rozhodnutí o výživném došlo na straně žalobkyně k významné změně poměrů (§ 923 odst. 1 o. z. per analogiam), která je dána jednak nástupem žalobkyně na střední školu a jednak již samotným během času, kdy od posledního rozhodnutí uplynulo téměř 8 let. Při rozhodování o konkrétní výši výživného soud vycházel z kritérií § 913 o. z., tedy z odůvodněných potřeb žalobkyně a výdělkových možností a schopností žalovaného. Pokud jde o žalobkyni, její potřeby jsou zvýšené z důvodu nezbytnosti výdajů za léky, jinak jsou její potřeby běžné. Pokud pak jde o žalovaného, ten neoznačil a soudu nepředložil žádný důkaz, ze kterého by bylo možno jeho majetkové poměry dovodit, a to navzdory skutečnosti, že v rámci výzvy byl soudem výslovně poučen o následcích z toho plynoucích (§ 916 o. z.). Soud proto v souladu s § 916 o. z. vycházel ze závěru, že výživné v měsíční výši 3 000 Kč odpovídá výdělkovým možnostem, schopnostem a majetkovým poměrům žalovaného. Tomu ostatně nasvědčuje i skutečnost, že žalovaný výživné v této výši žalobkyni již dva měsíce řádně a dobrovolně plní; kdyby výživné nebylo v možnostech žalovaného, jistě by ho v této výši dobrovolně nehradil. Výživné v měsíční výši 3 000 Kč nevybočuje z rámce doporučujících tabulek Ministerstva spravedlnosti a taktéž i soud považuje takovéto výživné za přiměřené a plně respektující kritéria §§ 913 a 915 o. z. 23. Jelikož se návrhem na zahájení řízení žalobkyně domáhala výživného v měsíční výši 3 500 Kč, soud výrokem II. žalobu přiměřeně zamítl, a to co do výše výživného přesahující 3 000 Kč měsíčně. Žalobkyně soudu v rámci jednání sama sdělila, že měsíční výživné 3 000 Kč je pro její potřeby dostačující. 24. Dlužné výživné je vypočteno za dobu od listopadu 2023 do konce ledna 2024 (tj. 3 měsíce x 3 000 Kč), přičemž žalovanému byla z celkového dluhu na výživném odečtena již učiněná platba 6 000 Kč Lhůta k plnění dlužného výživného vyplývá z § 160 odst. 1 zákona č. 99