12 C 70/2024-57 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , právnická osoba, . 2024 domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedených částek s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovaným dne 15. 11. 2022 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. , Anonymizováno, , na základě které vznikl žalobkyni závazek dodávat žalovanému elektřinu ve sjednaném rozsahu a za sjednanou cenu a žalovanému vznikl závazek takto poskytnutou elektřinu řádně a včas žalobkyni uhradit. Za období od 23. 11. 2022 do 16. 6. 2023 dodala žalobkyně žalovanému elektřinu za cenu 28 354,15 Kč, kterou vyúčtovala fakturou č. , hodnota, ze dne 21. 6. 2023, kterou žalovaný neuhradil. Za období od 17. 6. 2023 do 31. 10. 2023 dodala žalobkyně žalovanému elektřinu za cenu 4 710,23 Kč, kterou vyúčtovala fakturou č. , hodnota, ze dne 8. 11. 2023, kterou žalovaný rovněž neuhradil. Žalovaný dluh nezaplatil ani k předžalobní výzvě.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za doručovací adresu místo jeho pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu.3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaného předpokládal, že nemá žádné námitky.4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy obsaženými ve spise, a to výpisem z obchodního rejstříku, Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny, fakturami včetně příloh a předžalobní výzvou, a zjistil následující skutkový stav:5. Žalobkyně a žalovaný podepsali dne 15. 11. 2022 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa , adresa, elektřinu a zajistit na vlastní jméno, na vlastní účet a v potřebném rozsahu dopravu elektřiny a související služby a žalovaný se zavázal odebírat elektřinu a zaplatit za dodávku elektřiny dohodnutou cenu a regulovanou cenu za dopravu elektřiny a související služby dle aktuálně platného cenového rozhodnutí ERÚ. Žalobkyně dodala do sjednaného odběrného místa v období od 23. 11. 2022 do 16. 6. 2023 elektřinu v množství 10,706 MWh a následně vyúčtovala cenu elektřiny a souvisejících služeb v celkové výši 28 354,15 Kč (78 654,15 Kč ponížená o zálohy 50 300 Kč) a vyzvala žalovaného k úhradě ceny elektřiny ve lhůtě do 7. 7. 2023. Dále žalobkyně dodala do předmětného odběrného místa v období od 17. 6. 2023 do 31. 10. 2023 elektřinu v množství 0,456 MWh a následně vyúčtovala cenu elektřiny a souvisejících služeb v celkové výši 4 710,23 Kč a vyzvala žalovaného k úhradě této ceny ve lhůtě do 22. 11. 2023. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nezpochybnil, že žalovaný neuhradil na faktury ničeho. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána 15. 1. 2024.6. Zjištěný skutkový stav soud hodnotil po právní stránce následujícím způsobem:7. Mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o dodávce elektřiny dle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), která má charakter smlouvy kupní dle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Na základě této smlouvy dodávala žalobkyně žalovanému elektřinu do sjednaného odběrného místa, za což se žalovaný zavázal hradit cenu dle platných ceníků a rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Žalovaný však neuhradil cenu za dodanou elektřinu za shora uvedená období v celkové výši 33 064,38 Kč. Nárok žalobkyně na úhradu kupní ceny za dodanou elektřinu je v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 energetického zákona i v souladu s ustanovením § 2079 o. z., a proto soud žalobě vyhověl.8. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. Žalovaný se dostal do prodlení, pokud neuhradil cenu za dodanou elektřinu ve lhůtě splatnosti stanovené ve fakturách, a proto ode dne následujícího po splatnosti faktur přiznal soud žalobkyni právo na zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně odeslala na poslední známou adresu žalovanému předžalobní výzvu k plnění, a proto má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 323 Kč, odměna za právní zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 500 Kč dle 14b odst. 1 písm. a) bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, a to za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a podání žaloby, 3 x 100 Kč režijní paušál dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky, a 21 % DPH ve výši 378 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Soud má za to, že při stanovení výše nákladů řízení je třeba postupovat dle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o formulářovou žalobu podávanou žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmět řízení nepřesahuje částku 50 000 Kč. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce protistrany vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.10. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř.