16 C 13/2021-62 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručenou , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, dne 22. 5. 2020 domáhala na žalovaném zaplacení částky 1 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč od 29. 4. 2014 do zaplacení a náhrady nákladů řízení.2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . uzavřela se žalovaným dne 9. 4. 2014 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 1 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku splatit nejpozději dne 28. 4. 2014. Žalovaný zápůjčku v poskytnuté výši čerpal, avšak do data splatnosti poskytnuté prostředky nevrátil, a to přesto, že byl opakovaně upomínán. Dne 21. 12. 2017 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem. Od postoupení nebylo na pohledávku hrazeno ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně.3. Městský soud v Brně vyslovil usnesením ze dne 15. 7. 2020 č. j. EPR , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, svou místní nepříslušnost a postoupil věc Okresnímu soudu v Kroměříži.4. Žalobkyně byla vyzvána, aby sdělila a doložila, jakým způsobem byla před uzavřením předmětné smlouvy ověřena úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně sdělila, že k tomuto nemá žádné informace ani doklady, proto nárokuje pouze bezdůvodné obohacení (jistinu zápůjčky) spolu s úrokem z prodlení.5. Usnesením ze dne 21. 8. 2024 byl žalovaný vyzván k vyjádření k žalobě. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba byla žalovanému spolu s uvedeným usnesením doručena dne 30. 8. 2024 do vlastních rukou, což žalovaný stvrdil podpisem na doručence.6. Současně byl žalovaný vyzván, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil, a jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o. s. ř. a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise.7. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:8. Původní věřitelka („, Anonymizováno, “) s žalovaným podepsali dne 9. 4. 2014 smlouvu o zápůjčce, na základě které žalovaný dne 15. 4. 2014 čerpal částku 1 000 Kč, kterou se zavázal vrátit do 28. 4. 2014 spolu s poplatkem 180 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 postoupila původní věřitelka pohledávku za žalovaným žalobkyni, což žalovanému oznámila dopisem ze dne 18. 1. 2018 odeslaným 26. 1. 2018. Dne 17. 3. 2020 odeslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku.9. Žalobkyně netvrdila a neprokázala, že by původní věřitelka před poskytnutím financí žalovanému jakkoli ověřovala jeho úvěruschopnost (k jeho majetkovým poměrům netvrdila ani nedokládala ničeho).10. Soud posuzoval věc dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a rovněž dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, platném a účinném ke dni sjednání smlouvy o úvěru.11. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle odst. 3 téhož ustanovení spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.12. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.15. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi původní věřitelkou a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože žalovaný vystupoval ve vztahu jako spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.16. V tomto konkrétním případě žalobkyně nedoložila, a ostatně ani netvrdila, že by se původní věřitelka před uzavřením smlouvy o půjčce důsledně zabývala otázkou schopnosti žalovaného v budoucnu dostát svým závazkům ze smlouvy a půjčku splácet. Soud proto pokládá smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi původní věřitelkou a žalovaným za neplatnou dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když k této neplatnosti je soud povinen přihlížet ve smyslu ustanovení § 588 o. z. i bez návrhu, neboť takovéto jednání původní věřitelky (nedostatečné zjištění schopnosti žalovaného splácet úvěr) odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.17. Původní věřitelka tedy na základě neplatné smlouvy poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 1 000 Kč. Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení dle § 2991 o. z., a žalovaný je povinen bezdůvodné obohacení vydat. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nezpochybnil, že žalovaný neuhradil ničeho. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, jakou částku žalovaný uhradil, nese žalovaný, který však byl v tomto řízení zcela pasivní a netvrdil, že by něčeho uhradil. Soud proto zavázal žalovaného uhradit žalobkyni, na niž byla pohledávka postoupena, částku 1 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení.18. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná (neúspěch pouze v části týkající se příslušenství) a současně odeslala žalovanému předžalobní upomínku, má proto právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu dle § 142 odst. 3 o. s. ř. Náklady řízení jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč, odměnou za právní zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 200 Kč (předžalobní výzva se skutkovým a právní rozborem věci, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění, náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a 21 % DPH. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce protistrany vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.19. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.20. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení činí dle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků (soud přitom vychází z předmětu řízení bez příslušenství) 1 000 Kč, dosud bylo na poplatku uhrazeno 400 Kč. Je tedy povinností žalobkyně doplatit soudní poplatek ve výši 600 Kč. V případě, že tato částka nebude uhrazena, bude pohledávka předána nejdříve po 30 dnech od uplynutí lhůty k zaplacení k vymáhání příslušnému celnímu úřadu.