17 C 76/2024-12 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem doručeným soudu dne , datum, domáhal se žalobce stanovení vyživovací povinnosti vůči své osobě žalované, své matce, a to ve výši 5 000 Kč měsíčně od května 2024. Uvedl, že po rozvodu rodičů mu měla matka přispívat měsíčně částkou 3 500 Kč, nicméně od té doby (18 měsíců), došlo ke změně poměrů. Aktuálně je studentem 4. ročníku čtyřletého studijního programu na střední škole, je mu vyplácen přídavek na dítě 1 580 Kč měsíčně a jeho pravidelné měsíční výdaje na zajištění bytových a základních potřeb převyšují částku 10 000 Kč, když ve svém podání specifikoval jednotlivé měsíční náklady na cestovné, stravné, oblečení, obuv, hygienické potřeby, pojištění, školní pomůcky, mobilní paušál a kapesné. Doplnil, jaké náklady hradí pravidelně otec, se kterým žije, na společnou domácnost. Otec, který si řádně svou vyživovací povinnost vůči jeho osobě plní, byl nucen s ohledem na zhoršení svého , podezřelý výraz, stavu ukončit pracovní poměr a v současné době je poživatelem invalidního důchodu. Rodiče mají i zletilého syna , Anonymizováno, , který rovněž žije s žalobcem a otcem.2. Žalovaná po doručení návrhu ve věci samé sdělila, že s návrhem souhlasí.3. Podle § 153a odst. 1 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem pro uznání.4. Jelikož žalovaná nárok proti ní žalobou uplatněný v celém rozsahu uznala, tedy souhlasila se stanovením vyživovací povinnosti vůči žalobci počínaje měsícem květnem 2024 v měsíční výši 5 000 Kč, a v předmětné věci je vydání rozsudku pro uznání přípustné, neboť nejde o věc, v níž nelze uzavřít a schválit smír, rozhodl soud o žalobě žalobce právě dle tohoto uznání rozsudkem pro uznání ve smyslu § 153a odst. 1 o. s. ř.5. Žalovaná, matka žalobce, je v souladu s § 910 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, povinna přispívat na výživu svého syna, žalobce, neboť tento se i nadále připravuje na své budoucí povolání a není tak schopen se sám živit (§ 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku).6. Jelikož je výživné stanoveno od května 2024 se splatností vždy k 20. dni v měsíci, a rozsudek ve věci byl vyhlášen , datum, , tedy po splatnosti výživného za první z měsíců (splatnost prvního výživného k , datum, ), vznikl dluh na výživném ve výši 5 000 Kč, a to za měsíc květen 2024. Tuto částku je žalovaná, v souladu s návrhem, povinna žalobci uhradit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.).7. Pokud jde o výrok o náhradě nákladů řízení, pak žalobce (v řízení nezastoupený) byl v řízení zcela úspěšný, žádné náklady však nepožadoval. Soud vzal současně do úvahy i povahu sporu (stanovení vyživovací povinnosti mezi dítětem a matkou, s čímž matka zcela souhlasila), a proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.8. Odůvodnění rozsudku je učiněno v souladu s § 157 odst. 3 o. s. ř.