5 C 69/2022-196 — Okresní soud v Kroměříži

1. Mezi účastníky je nesporné, že jsou sourozenci a že jejich matkou byla , jméno FO, , narozená dne , datum, , která v říjnu , Anonymizováno, prodělala první a dne , datum, druhou mozkovou příhodu; dne , datum, zemřela.2. Žalobce se proti žalované jako své sestře domáhal určení, že ve výroku I popsaná bytová jednotka s příslušenstvím byla ke dni úmrtí matky účastníků v jejím výlučném vlastnictví, tj. že je neplatný převod vlastnického práva na žalovanou podle smlouvy darovací a kupní ze dne 18. 6. 2021, neboť matka účastníků v době jejího sjednání a podpisu nebyla již pro svou duševní kondici (vaskulární demence MMSE 6) schopna rozpoznat smysl a důsledky takového právního jednání. Naléhavý právní zájem žalobce odvozuje od svého postavení dědice pozůstalosti po zesnulé matce.3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, neboť není důvodná. Žalobce se s matkou 38 let nestýkal, přesto chtěla své majetkové vztahy uspořádat spravedlivě a realizované řešení bylo v rodině několikrát diskutováno. Matka účastníků žalované převedla bytovou jednotku zčásti jako dar, zčásti jako prodej s tím, že (po odečtení 100 000 Kč, které si chtěla nechat na dožití) odeslala získanou kupní cenu 1 100 000 Kč dne 16. 7. 2021 žalobci; současně zřídila předmětná smlouva věcné břemeno bezplatného doživotního užívání bytu. V době uzavření smlouvy byla matka účastníků plně svéprávná a schopná posoudit důsledky svého jednání; bydlela sama, byla soběstačná, pomoc potřebovala pouze s nákupy a větším úklidem. Žalovaná žalobce o převodu informovala dopisem z 30. 6. 2021, kde jej žádala o sdělení čísla účtu k výplatě sumy; žalobce odpověděl 12. 7. 2021 – číslo účtu sdělil a žádal výplatu celé kupní ceny. Platnost převodu zpochybnil teprve dopisem z 2. 9. 2021, kdy požadoval (zřejmě v domnění lepší situace realitního trhu) doplacení 650 000 Kč. Matka účastníků utrpěla první mozkovou příhodu v prosinci 2018; žalobcem uváděnou nejnižší hodnotu MMSE 6 měla teprve po druhé mozkové příhodě z 16. 7. 2021, tedy v návaznosti na událost nastalou měsíc po podpisu smlouvy, po které se její zdravotní stav skutečně zhoršil. Navzdory zpochybnění platnosti převodu žalobce matce účastníků vyplacenou částku 1 100 000 Kč nevrátil ani nezpochybnil její duševní kapacitu k takovému daru.4. Rozsudkem č. j. , spisová značka, ze dne 30. 1. 2024 soud zamítl žalobu, neboť dospěl k závěru, že ač žalobce jako dědic po své matce prokázal naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neprokázal jeho důvodnost. Odborná zjištění soudního znalce nevedla k jednoznačnému závěru, že by rozumové, rozeznávací a intelektové schopnosti matky účastníků byly v době sjednání dotčené smlouvy sníženy alespoň podstatnou měrou (ne-li přímo vymizelé). Pochybnost či pravděpodobnost přitom pro závěr neplatnosti právního jednání pro nezpůsobilost vlivem duševní poruchy v souladu s judikaturou (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 15. 2. 2012, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 22. 1. 2018) nestačí. Podle soudu prvního stupně byla sice matka účastníků „osobou se zdravotním postižením – lehkou demencí, disponovala však v okamžiku uzavření předmětné smlouvy dostatečnou intelektuální a slovní vyspělostí tak, aby byla vázána učiněným projevem vůle – právním jednáním (tj. podpisem uvedené smlouvy), přičemž si uvědomovala závažnost a následky svého jednání a byla schopna porozumět smlouvě a srozuměna s tím, že podpisem zmíněné smlouvy dojde k převodu předmětné bytové jednotky ve prospěch žalované.“5. Krajský soud v Brně – pobočka ve , adresa, usnesením č. j. , spisová značka, ze dne 25. 6. 2024 zrušil uvedený rozsudek soudu prvního stupně pro absenci poučení žalobce ve smyslu § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) o tom, že po provedeném dokazování neunáší důkazní břemeno ke svému tvrzení o míře závažnosti duševní poruchy své matky, která ji měla činit neschopnou obsáhnout smysl a následky sporného právního jednání. Je totiž vyloučeno činit závěr o neplatnosti právního jednání jen na základě pravděpodobnosti (z rozsudků Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 21. 12. 2010 či sp. zn. , spisová značka, ze dne 19. 5. 2011).V souladu s pokynem odvolacího soudu soud prvního stupně doplnil dokazování a z provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění:6. Z realitní zprávy , jméno FO, (čl. 39-41) soud zjistil, že na objednávku žalované tato certifikovaná realitní makléřka stanovila obvyklou cenu bytové jednotky matky účastníků ke dni 4. 6. 2021 částkou 2 400 000 Kč; přílohu zprávy tvoří fotodokumentace nemovitosti.7. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, soud zjistil, že před sporným převodem provedla začátkem léta na objednávku žalované ocenění převáděného bytu za přítomnosti žalované a matky účastníků, která na ni čekala na balkoně, měla obavu, aby bylo kde zaparkovat. Matka účastníků svědkyni provedla po bytě, ukázala jí sklepní prostory, zodpověděla i otázky technického typu. Byla orientovaná a v pořádku, odpovídala v celých větách (svědkyně problém s komunikací nezpozorovala), jako důvod ocenění označila darování v rodině.8. Ze smlouvy sepsané dne 18. 6. 2021 (čl. 4-5) soud zjistil, že matka účastníků a žalovaná před advokátem , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, podepsaly v jedné listině smlouvu darovací, kupní a o zřízení věcného břemene užívacího práva k cizí věci, jejímž předmětem byly ve výroku I popsané nemovité věci. Matka účastníků (v postavení dárkyně, prodávající a oprávněné z věcného břemene) jako výlučná vlastnice vyjádřila podpisem smlouvy vůli žalované (jako obdarované, kupující a povinné z věcného břemene) polovinu předmětných nemovitých věcí darovat, druhou polovinu prodat za kupní cenu 1 200 000 Kč, kterou podle smlouvy žalovaná zaplatila matce účastníků na účet č. , č. účtu, před podpisem smlouvy. Toutéž smlouvou strany současně vyjádřily vůli zřídit ve prospěch matky účastníků věcné břemeno doživotního bezplatného užívacího práva k dotčeným nemovitým věcem, které vznikne vkladem práv podle této smlouvy do katastru nemovitostí.9. Ze svědecké výpovědi advokáta , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, soud zjistil, že na žádost žalované z počátku června 2021 přichystal smlouvu obsahující z poloviny dar, z poloviny koupi předmětné bytové jednotky spolu se zřízením věcného břemene; kupní cena vyšla z předloženého realitního posudku znějícího na 2 400 000 Kč (bez zohlednění věcného břemene). Matku účastníků navštívil dvakrát (ve dnech 17. a 18. 6. 2021) v jejím bytě (byl o to požádán z důvodu její špatné pohyblivosti). O její psychické kondici se s ohledem na vysoký věk u žalované opakovaně ujišťoval; žalovaná mu sdělila, že maminka neužívá žádná psychofarmaka, má pouze pohybové potíže. Podpisu smlouvy (na stejnopisech a v ověřovací knize) byl přítomen svědek a žalovaná. Kontrolní otázky kladl svědek i samotné matce účastníků, která návštěvu očekávala (zda ví, proč se dostavil, jaký je den v týdnu, jaké je datum, zda zná jeho známého ze sousedství). Její odpovědi byly přiléhavé, ujišťovala se pouze, zda jí zbydou nějaké peníze a zda bude moci žít v bytě nadále. Působila normálně, po bytě se (byť s obtíži) pohybovala; byt byl uklizený, v pořádku. Smlouvu jí předložil k nahlédnutí, text spolu procházeli.10. Z výpisu z účtu matky účastníků vedeného u , právnická osoba, pod č. , č. účtu, za období 18. 6. 2021 až 19. 7. 2021 (čl. 23) soud zjistil, že z účtu žalované přišlo na tento účet dne 18. 6. 2021 ve dvou platbách 1 200 000 Kč s označením „, adresa, “ a dne 16. 7. 2021 bylo na účet , jméno FO, (dcery žalobce) č. , č. účtu, odesláno ve dvou platbách 1 100 000 Kč s označením „vyplacení majetkového podílu , adresa, “. Dne 19. 7. 2021 přišlo z účtu žalované na tento účet ještě 100 000 Kč s označením „, adresa, “. Počáteční zůstatek účtu matky účastníku za referované období byl 0 Kč, konečný 200 000 Kč.11. Z dopisu ze dne 30. 6. 2021 s podacím lístkem (čl. 24) soud zjistil, že dopisem, který podepsala i matka účastníků, informovala žalovaná žalobce o uskutečněném převodu se sdělením, že jejich matka chce rozdělit majetek rovným dílem oběma svým potomkům, že hodnota bytu byla vyčíslena na 2 400 000 Kč a že matka si přeje být na stáří finančně zajištěna částkou 200 000 Kč, z čehož plyne pro žalobce podíl 1 100 000 Kč; v této souvislosti žádala žalovaná žalobce o sdělení čísla účtu.12. Z dopisu z 1. 9. 2021 adresovaného žalobcem žalované (čl. 25) soud zjistil, že podle žalobce se hodnota bytu v době převodu pohybovala kolem 3 500 000 Kč, matka však podle něj zejména neměla být schopna obsahu smlouvy porozumět. Jako řešení předcházející soudní při (zpochybnění platnosti převodu) navrhl doplatek 650 000 Kč ze strany žalované.13. Z dopisu z 2. 9. 2021 adresovaného žalovanou žalobci (čl. 26) soud zjistil, že v odpovědi na právě popsaný žalobcův dopis žalovaná uvedla, že když jí dopisem z 14. 7. 2021 sděloval číslo účtu, kam má být podíl vyplacen, převod nezpochybňoval. Souča