6 C 42/2024-85 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení , částka, s příslušenstvím z titulu Smlouvy o poskytnutí kontokorentního úvěru č. , Anonymizováno, _CZ_, Anonymizováno, , uzavřené dne , datum, mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, , právnická osoba, , Anonymizováno, , a. s., IČO , IČO, (dále jen „původní věřitelka“), na jejímž základě mohl žalovaný čerpat k účtu , Anonymizováno, /, Anonymizováno, kontokorentní úvěr do výše , částka, . Smlouvou účinnou dne , datum, postoupila původní věřitelka uvedenou pohledávku žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Předžalobní upomínku zaslala žalobkyně žalovanému dne , datum, . Dlužnou částku specifikovala žalobkyně k výzvě soudu na jistině částkou , částka, (rozdíl mezi debetními transakcemi žalovaného ve výši -, částka, a příchozí platbou ve výši , částka, ), na debetních úrocích ve výši , částka, a na poplatcích ve výši , částka, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaný zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 1308/10).3. Soud proto projednal věc v nepřítomnosti žalovaného, který se, ač řádně předvolán, k jednání nedostavil.4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:5. Původní věřitelka s žalovaným podepsali dne , datum, Smlouvu o běžném účtu č. , č. účtu, (čl. 13) a dne , datum, Smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru č. , Anonymizováno, _CZ_, Anonymizováno, , na základě které mohl čerpat finanční prostředky do výše , částka, (čl.14-16). V žádosti o úvěr ze dne , datum, (čl. 40) žalovaný uvedl, že je ženatý, žije v dvojčlenné domácnosti v nájemním bydlení, zaměstnán je od , datum, s měsíčním příjmem , částka, , další příjem domácnosti činí , částka, . Jeho celkové měsíční výdaje jsou , částka, a součet měsíčních splátek dosavadních úvěrů činí , částka, . Tato částka vyplývá i z výpisu ze systému , Anonymizováno, (č.l. 53-56), který původní věřitelka obdržela dne , datum, k žádosti č. , hodnota, ; z uvedeného výpisu plynou tři existující závazky žalovaného v celkové výši , částka, .6. Výpis z účtu za měsíc leden , Anonymizováno, (čl. 58) vykazoval počáteční zůstatek -, částka, . Transakčními pohyby v tomto měsíci byly příjmy , částka, (Profi , právnická osoba, , jméno FO, ) a , částka, (zaměstnavatel), celkem , částka, , oproti výdajům (vyjma úroků a poplatků) -, částka, , -, částka, , -, částka, , -, částka, a -, částka, . Ve výpisu z účtu za únor , Anonymizováno, je zaznamenán výdaj -, částka, (čl. 59), za květen , Anonymizováno, částka -, částka, (čl. 60v) a červen , Anonymizováno, částka -, částka, (čl. 61v); celkem -, částka, . Na výpisech ostatních měsíců (březen a duben, červenec až prosinec , Anonymizováno, , leden až prosinec , Anonymizováno, , leden až říjen , Anonymizováno, ) není zaznamenán jiný pohyb než připisování debetních úroku a poplatků (čl. 59v-60, 62-75, 19).7. Dopisem ze dne , datum, vyzvala původní věřitelka žalovaného k úhradě dlužné částky , částka, po splatnosti (čl. 20). Dopisem ze dne , datum, oznámila původní věřitelka žalovanému zesplatnění kontokorentního úvěru a odstoupení od smlouvy o vedení účtu (čl. 21). Smlouvou ze dne , datum, postoupila původní věřitelka pohledávku za žalovaným ve výši , částka, žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek čl. 22-24), což žalovanému oznámila dopisem ze dne , datum, (viz oznámení o postoupení pohledávky čl. 25). Dne , datum, odeslala žalobkyně žalovanému na jeho evidenční adresu (viz výše) předžalobní upomínku (viz předžalobní upomínka s podacím lístkem čl. 26-27).8. Soudu je z úřední činnosti známo, že sjednání kontokorentního úvěru , částka, (dne , datum, ), který je předmětem tohoto řízení, předcházela a na ně navazovala série dalších „drobných“ úvěrů u třetích osob (, částka, ze , datum, – rozsudek č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ; , částka, ze dne , datum, – rozsudek č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ; , částka, ze dne , datum, – rozsudek č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ; a , částka, ze dne , datum, – rozsudek č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ).9. Žalobkyně ani přes poučení soudu podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. neprokázala, že by původní věřitelka před poskytnutím úvěru žalovanému měla jím uváděné údaje o příjmech, výdajích a konkrétní finanční i celkové životní situaci za ověřené a věnovala jeho poměrům dostatečnou pozornost. Původní věřitelka zjistila dosavadní zadluženost žalovaného ve výši cca , částka, se splátkou cca , částka, měsíčně a k tomu se spokojila s tvrzením o příjmech , částka, měsíčně dvoučlenné domácnosti s jediným pravidelným výdajem na bydlení a domácnost , částka, měsíčně (pro dvě osoby); po uzavření smlouvy eviduje žalobkyně jediný příjem žalovaného v lednu , Anonymizováno, ve výši , částka, , žádné další příjmy na účet vedený u původní věřitelky nepřicházely.10. Ostatní navržené listinné důkazy (registr neplatných dokladů ze , datum, čl. 52, výpis z insolvenčního rejstříku z , datum, čl. 57) soud neprováděl, neboť vzhledem k datu vystavení nebyly způsobilé prokázat tvrzení žalobkyně, že původní věřitelka řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného.11. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Vůlí stran bylo uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), a podpůrně zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do , datum, (dále jen „o. z.“).12. Podle soudu však původní věřitelka nesplnila svou povinnost vyplývající z § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., podle kterého je poskytovatel úvěru (či zápůjčky) povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Uvedená úprava vychází z unijního práva, ke kterému Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „SDEU“) již v rozsudku ze dne , datum, ve věci C-449/13 zaujal při výkladu čl. 8 a bod 26 preambule směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“) takový postoj, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle SDEU zabráněno, aby věřitelé poskytovali úvěry nezodpovědně.13. V projednávané věci vyšla původní věřitelka z prohlášení žalovaného, které zkoumala pouze povrchně, resp. nevyhodnotila správně. Nezabývala se zejména skladbou výdajů, přestože z prohlášení žalovaného vyplývalo, že žije ve dvoučlenné domácnosti v nájemním bydlení a ke dvěma osobám s (nedoloženými) měsíčními příjmy v celkové výši , částka, (přičemž v lednu 2018 činila mzda žalovaného namísto deklarovaných , částka, pouze , částka, ) uvedl celkové výdaje , částka, měsíčně, které zjevně realitě odpovídat nemohly. Žalobkyně uvedla, že o úvěruschopnosti žalovaného svědčilo, že tři roky od uzavření smlouvy podmínky kontokorentního úvěru řádně plnil, což se ovšem v řízení neprokázalo, neboť žalovaný limit vyčerpal v lednu 2018 (vzápětí po jeho sjednání) a poté již neuhradil ničeho. Později sjednané úvěrové závazky, které soud zjistil z úřední činnosti, samy o sobě k tíži žalobkyně jít nemohou, nesvědčí však o dobré finanční kondici žalovaného, která by snad při bližším zkoumání jeho poměrů původní věřitelce vyplynula a v poskytnutí úvěru v rozporu se zákonem zabránila. Poskytla-li spotřebitelský úvěr přesto, že objektivně neměla vyloučeny (resp. měla mít za existující) pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, porušila § 86 zákona č. 257/2016 Sb.14. Uzavřenou smlouvu proto soud shledal absolutně neplatnou, a to s odkazem na zmíněná ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. ve spojení s § 580 o. z. a § 588 věty první o. z., podle kterých soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (podobně jako i za