7 C 262/2023-67 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 44 123,80 Kč s úrokem z prodlení z titulu uzavřené smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne , datum, , na základě které se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 45 000 Kč. Z důvodu prodlení s placením splátek dle smlouvy přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru ke dni , datum, . Žalobkyně požaduje po žalovaném úhradu nesplacené jistiny ve výši 44 123,80 Kč. Žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil ani poté, co mu byla zaslána předžalobní výzva., právnická osoba, výzvě soudu žalobu doplnila podáním ze dne , datum, , kterým sdělila, že před uzavřením předmětné smlouvy byla náležitě posuzována schopnost žalovaného úvěr splácet, a to na základě porovnání příjmů a výdajů žalovaného a způsobu plnění dosavadních dluhů. Informace od žalovaného ohledně jeho příjmů byly ověřeny výpisem z bankovního účtu a výplatními páskami, obojí za poslední tři měsíce před uzavřením smlouvy. Dále žalobkyně provedla lustraci žalovaného zejména v insolvenčním rejstříku, evidenci exekucí a registru SOLUS.3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 69 a vz. 73 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou prostřednictvím pošty na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř., a to dne , datum, . Jedná se o adresu dle CEO, adresu uvedenou ve smlouvě. Žalovaný nemá datovou schránku.4. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (vz.73) vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud žalovaného poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalovaný se nevyjádřil, žalobkyně souhlas s tímto postupem vyjádřila již v žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání.5. Soud má za prokázané následující skutečnosti:6. Z listiny nazvané „Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele“ bylo zjištěno, že úvěruschopnost žalovaného byla zjišťována z údajů získaných od žalovaného, a to průměrného příjmu (17 194 Kč) a nákladů na bydlení (3 000 Kč), žalobkyně dovodila finanční zůstatek 10 247 Kč.7. Z výpisu z registru SOLUS bylo zjištěno, že žalovaný byl před uzavřením předmětné smlouvy lustrován v tomto registru, přičemž lustrací nebyla zjištěna žádná informace, která by vedla k závěru, že žalovaný není schopen poskytnutý úvěr splácet.8. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, za měsíc červenec 2022 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil 21,06 Kč, konečný zůstatek 214,06 Kč.9. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, za měsíc srpen 2022 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil 214,06 Kč, konečný zůstatek 201,16 Kč.10. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, za měsíc září 2022 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil 201,16 Kč, konečný zůstatek 4 309,36 Kč.11. Z výplatních pásek za měsíce červen 2022 až srpen 2022 bylo zjištěno, že průměrný měsíční čistý příjem žalovaného činil 17 194 Kč.12. Smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne , datum, č. 145628 bylo prokázáno, že touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout úvěr v celkové výši 45 000 Kč, a to tak, že částka 16 258 Kč bude vyplacena na účet žalovaného č. , č. účtu, , částka 19 742 Kč bude vyplacena ve prospěch žalobkyně za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalovaného vůči žalobkyni (tento závazek vyplývá ze smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, ) a částka 9 000 Kč bude započtena na náklady žalobkyně. Úvěr byl sjednán na dobu 72 měsíců. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 23,84 %. Žalovaný měl úvěr splácet v měsíčních splátkách po 1 947 Kč.13. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne , datum, . 14. Ostatní listinné důkazy soud nehodnotil, neboť neměly pro věc význam. 15. Ze shora provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:16. Žalobkyně se žalovaným uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě měl být žalovanému poskytnut úvěr ve výši 45 000 Kč. Z této částky však byly žalovanému poskytnuty pouze peněžní prostředky v celkové výši 36 000 Kč, z nichž částka 16 258 Kč byla uhrazena na bankovní účet žalovaného, a částka 19 742 Kč byla použita na úhradu předchozího závazku žalovaného vůči žalobkyni. Zbývající částka ve výši 9 000 Kč byla započtena na úhradu nákladů žalobkyně, není tedy součástí prostředků poskytnutých žalovaného. Žalovaný se zavázal uhradit zapůjčenou částku spolu s uvedenými náklady a úrokem ve sjednaných splátkách. Žalobkyně požaduje úhradu dosud nesplacené části jistiny úvěru ve výši 44 123,80 Kč. Žalobkyně prokázala, že před uzavřením smlouvy zjišťovala schopnost žalovaného úvěr splácet, a to na základě informací získaných od žalovaného, lustrací žalovaného v registru SOLUS, a dále na základě výpisů z bankovního účtu za tři měsíce předcházející uzavření smlouvy a výplatních pásek za totéž období. Žalobkyně však neprokázala, že jakýmkoli způsobem aktivně zjišťovala či ověřovala výdaje žalovaného či jej lustrovala v dalších registrech, např. v insolvenčním rejstříku či v centrální evidenci exekucí.17. Soud posuzoval věc dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a rovněž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.18. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odst. 3, změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.20. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.21. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Toto platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.22. Podle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/20120 Sb. občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.23. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši r