10 C 188/2025-39 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobce se domáhal stanovení výživného vůči dvěma žalovaným, rodičům zletilého , jméno FO, , Anonymizováno, , nar. , datum, (dále také jen „oprávněný“), kterému byl od , datum, přiznán zaopatřovací příspěvek opakující se ve výši 17 250 Kč měsíčně. Právo mladého dospělého na výživné (oprávněného) přešlo na Českou republiku – žalobce, který oprávněnému zaopatřovací příspěvek vyplácí. Žalobce k poměrům rodičů oprávněného uvedl, že dle jeho informací nemá žalovaná 1 jinou vyživovací povinnost, není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, nepobírá od žalobce ani jiných státních orgánů žádné dávky či důchod. Její bližší poměry mu nejsou známy. Žalovaný 2 (otec oprávněného) není veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, nepobírá od žalobce ani jiných státních orgánů žádné dávky a od , datum, je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , s průměrným měsíčním výdělkem 25 876 Kč. Jinou vyživovací povinnost nemá. Jeho další bližší poměry nejsou žalobci známy. Žalobce navrhl, aby soud uložil žalované 1 povinnost platit oprávněnému výživné k rukám žalobce ve výši 2 000 Kč měsíčně s účinností od , datum, , se splatností vždy k 1. dni v měsíci předem, u žalovaného 2 obdobně navrhl uložení výživného ve výši 5 000 Kč měsíčně.2. Žalovaná 1 s návrhem nesouhlasila. Uvedla, že pobírá pouze invalidní důchod ve výši 5 817 Kč měsíčně a nemá z čeho platit výživné. Jiné dávky nepobírá, v příštím roce se chystá na operaci kyčelního kloubu.3. Žalovaný 2 se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný 2 nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), za doručovací adresu místo jeho pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalovanému 2 na shora uvedenou doručovací adresu a byla mu doručena tzv. fikcí (§ 49 odst. 4 o. s. ř.). Kromě toho soud doručil žalovanému 2 žalobu s výzvou k vyjádření i na adresu zjištěnou z úřední činnosti (, adresa, ). V tomto případě byla dle zákona již doručená zásilka vhozena do domovní schránky žalovaného 2 dne , datum, . O zahájení řízení se nadto soud pokusil žalovaného 2 uvědomit i telefonicky, ale telefonní hovor nepřijal.4. Soud ve věci rozhodl na jednání dne , datum, , ke kterému se dostavila pouze žalovaná 1. Žalovaný 2 se bez omluvy nedostavil, ačkoli byl řádně předvolán. Žalobce se z jednání omluvil s tím, že o jeho odročení nežádá. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobce a žalovaného 2 v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř.5. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav:6. Žalovaná 1 je matkou oprávněného, žalovaný 2 je jeho otcem. Rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži byla u tehdy nezletilého oprávněného nařízena ústavní výchova, přičemž jeho rodičům nebylo výživné stanoveno (rozsudek Okresního soudu v Kroměříži ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, na čl. 8-9). Dalším rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži bylo matce (žalované 1) stanoveno výživné pro tehdy nezletilého oprávněného ve výši 1 000 Kč měsíčně počínaje dnem , datum, , otci (žalovanému 2) ve výši 3 000 Kč měsíčně počínaje dnem , datum, . K otci se soudu podařilo zjistit pouze to, že s oprávněným ani matkou není v kontaktu, nepobírá důchod nebo dávky státní sociální pomoci a pracuje u společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, s čistou mzdou za srpen 2021 ve výši 23 040 Kč. Na potřeby oprávněného nijak nepřispíval (rozsudek Okresního soudu v Kroměříži ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, na čl. 34-36). Oprávněný , jméno FO, je již zletilý, v době, kdy mu byl rozhodnutím , právnická osoba, – Krajské pobočky ve , adresa, přiznán zaopatřovací příspěvek opakující se v měsíční výši 17 250 Kč, byl studentem denního studia Odborného učiliště , adresa, , bydlel v nájemním bytě ve , adresa, . V době rozhodnutí splnil dle správního orgánu všechny zákonem stanovené podmínky a byl pro něj vypracován individuální plán mladého dospělého. Příspěvek byl oprávněnému přiznán od , datum, a byl mu pravidelně měsíčně vyplácen (rozhodnutí ÚP ČR ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , doklady ke studiu a nezaopatřenosti oprávněného, přehled vyplacených dávek č. l. 4-7).7. Žalovaná 1 je nezaměstnaná, není vedena jako OSVČ, nepobírá dávky nemocenského pojištění či dávky od žalobce (sdělení ÚSSZ č. l. 10). Je invalidní od , datum, pro invaliditu třetího stupně, její pracovní schopnost klesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 70 % (posudek o invaliditě ze dne , datum, č. l. 25-27). Od , datum, byl žalované 1 přiznán invalidní důchod ve výši 5 817 Kč měsíčně (rozhodnutí ČSSZ ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, -, datum, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, na č. l. 28-30). Žalovaná bydlí v nájmu, jejím jediným příjmem je invalidní důchod, nájem činí 8 000 Kč měsíčně, elektřina a další služby asi 3 500 Kč měsíčně. Žije s manželem, jehož pravidelný příjem je okolo 21 000 Kč měsíčně čistého. Celkové náklady na živobytí pro dvě osoby činí u žalované 1 cca 12-15 tisíc Kč měsíčně. Žalovaná 1 jinou vyživovací povinnost nemá, na výživu oprávněného , jméno FO, přispívala v minulosti částkou 1 000 Kč měsíčně, výživné bylo strháváno z její mzdy u posledního zaměstnavatele. Žalovaná 1 nemůže z důvodu zdravotního stavu pracovat a má zvýšené výdaje na léky proti bolesti, na které se doplácí (výslech žalované 1).8. Žalovaný 2 není veden jako OSVČ, nepobírá dávky nemocenského pojištění, důchod či dávky od žalobce. Od , datum, je zaměstnaný u společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , jeho průměrný měsíční příjem v období od května 2024 do května 2025 činil 25 876 Kč (sdělení ÚSSZ č. l. 10, potvrzení o výši příjmu na č. l. 11).9. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil nic pro věc podstatného.10. Podle § 50b odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (dále jen „zákon o sociálně-právní ochraně dětí), zletilá nebo plně svéprávná fyzická osoba má nárok na zaopatřovací příspěvek za kalendářní měsíc, pokud tato fyzická osoba, není-li dále stanoveno jinak byla do dne nabytí zletilosti nebo do dne nabytí plné svéprávnosti svěřena do pěstounské péče podle § 47a odst. 1 písm. a) nebo jí byla nařízena ústavní výchova podle občanského zákoníku včetně svěření do zařízení , právnická osoba, vyžadující okamžitou pomoc podle § 971 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen „péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek“) a tato péče trvala nepřetržitě po dobu alespoň 12 měsíců, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, šlo-li o pěstounskou péči zprostředkovanou podle tohoto zákona nebo o nařízenou ústavní výchovu podle občanského zákoníku, je nezaopatřeným dítětem, nebyla pravomocně odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, který dosud nebyl zahlazen, a má vypracován individuální plán podle § 50d a poskytuje součinnost při jeho vyhodnocování a aktualizaci.11. Podle § 50u odst. 1 a 2 zákona o sociálně-právní ochraně dětí, náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému. Je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce.12. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.13. Podle § 911 o. z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.14. Podle § 913 odst. 1 a 2 o. z., pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i