10 C 216/2025-45 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu č. , hodnota, s počátkem pojištění , datum, , a to za účelem sjednání pojistného produktu pojištění vozidla. Předmětem pojištění bylo vozidlo tovární značky , jméno FO, , jméno FO, , registrační značky , SPZ, . Bylo sjednáno čtvrtletní pojistné ve výši 1 767 Kč. Pojistný vztah zanikl výpovědí pojistníka (žalovaného) ke dni , datum, . Za období od , datum, do , datum, činí dlužné pojistné 10 335 Kč. Výši nedoplatku žalobkyně odvozuje od pojistných podmínek, které byly součástí smlouvy. V pojistné smlouvě byl sjednán limit počtu ujetých kilometrů, a to 5 500 km ročně. Povinností žalovaného bylo doložit stav kilometrů na počátku i na konci pojištění. Žalovaný stav doložil a vozidlo mělo najeto přes 25 000 km, tedy o 19 500 km nad sjednaný limit. Za překročení limitu byl žalovaný povinen zaplatit 0,53 Kč/km. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil, a to ani po předžalobní upomínce, kterou mu žalobkyně zaslala dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil v odporu proti elektronickému rozkazu. Uvedl, že žalobkyně postupuje v rozporu se zákonem. Pojištění sjednal přes webový portál , Anonymizováno, , čtvrtletní pojistné řádně hradil. Při sepsání smlouvy ani v průběhu trvání pojištění však nebyl upozorněn na limit nájezdu kilometrů. Podle něj žalobkyně jako pojistitel neoprávněně využívá institut limitu najetých kilometrů k neúměrnému navýšení ceny pojištění. Ukládá tím pojistníkovi další povinnosti nad rámec zákona, přitom povinností pojistníka je pouze sjednání povinného ručení. Toto pojištění odpovědnosti nemá žádnou souvislost s počtem kilometrů. Podle žalovaného jde o nekalou a skrytou taktiku pojišťoven, proto navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu.3. Žalobkyně v replice k odporu uvedla, že žalovaný byl dle pojistné smlouvy povinen dokládat fotografii stavu tachometru, tato povinnost je stanovena přímo v textu smlouvy. Žalovaný tak ostatně také učinil, a fotografii tachometru dodal ke dni uzavření smlouvy i ke dni zániku pojištění. Není tedy pravdou, že o povinnosti dokládat stav tachometru nevěděl a nebyl o tom informován. V pojistné smlouvě byl upozorněn na limit nájezdu kilometrů, ten je zde tučně zvýrazněn. Je přitom na smluvních stranách, jaké smluvní povinnosti si nad rámec zákona sjednají ve smlouvě, je tedy bez významu, že povinnost dokládat stav tachometru není obsažena přímo v zákonné úpravě. Na počátku smlouvy byl stav tachometru 433 280 km, na konci pojistného období 491 239 km. Žalobkyně tak v souladu se smlouvou dopočetla pojistné, jako kdyby žalovaný najel 25 000 km. Pojistné bylo navýšeno o 0,53 Kč za každý kilometr navíc nad sjednaný limit 5 500 km. Na žalobě proto žalobkyně trvala. Žalovaný se k replice žalobkyně již nevyjádřil.4. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaný byl vyzván k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.5. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník podepsali dne , datum, pojistnou smlouvu č. , hodnota, , ve které bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tovární značky , jméno FO, , jméno FO, , registrační značky , SPZ, , s počátkem pojištění dne , datum, na dobu neurčitou. Ve smlouvě bylo sjednáno čtvrtletní pojistné v celkové výši 1 767 Kč. Zároveň v ní byl ujednán roční nájezd do 5 500 km s tím, že v případě většího nájezdu pojistník doplatí 0,53 Kč za každý kilometr navíc. Za kilometry navíc nad 25 000 km se nedoplácí. Součástí smlouvy byly též podmínky pojištění, v jejich části H je stanovena povinnost dokládat fotografii stavu tachometru a je zde znovu a podrobněji popsán způsob výpočtu ceny pojištění dle najetých kilometrů. Žalobkyně žalovaného informovala o překročení limitu nájezdu kilometrů k datu prvního výročí smlouvy a o nedoplatku na pojistném ve výši 10 335 Kč. Protože pojistná smlouva byla ukončena výpovědí ke dni , datum, , vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě nedoplatku v uvedené výši, a to e-mailem ze dne , datum, . Předžalobní upomínku mu zaslala na adresu jeho pobytu dne , datum, , žalovaný však ani poté nic neuhradil (v řízení netvrdil opak).6. Soud posuzoval věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zjištěný skutkový stav právně hodnotil takto: Mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena pojistná smlouva dle § 2758 o. z., ve které bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, které se řídí úpravou obsaženou v zákoně č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Ve smlouvě se žalobkyně jako pojistitel zavázala vůči žalovanému (pojistníkovi) poskytnout pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním, a žalovaný jako pojistník se zavázal hradit čtvrtletní pojistné ve výši 1 767 Kč. Účastníci si ve smlouvě ujednali roční nájezd kilometrů do 5 500 km, tento limit však žalovaný překročil (toto tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval). Žalobkyně mu proto dopočetla výši pojistného dle smlouvy a pojistných podmínek, tj. při překročení o 19 500 km ve výši 0,53 Kč za každý kilometr nad sjednaný limit. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil, a to ani přes písemnou upomínku pojistitele. Pojištění zaniklo ke dni , datum, . Nárok žalobkyně na zaplacení dlužného pojistného za období od , datum, do , datum, ve výši 10 335 Kč je v souladu se smlouvou, pojistnými podmínkami i s ustanovením § 2782 o. z.7. Námitky žalovaného v odporu soud neshledává důvodnými. Přisvědčuje přitom žalobkyni, že ujednání o ročním nájezdu kilometrů nebylo skrytým ustanovením ve smlouvě. V pojistné smlouvě je toto ujednání zcela viditelné, nachází se pod částkou čtvrtletního pojistného a platebními údaji a limit je ve smlouvě označen tučně. Další podrobnosti jsou pak uvedeny v pojistných podmínkách, které byly nedílnou součástí smlouvy. Bylo na žalovaném, aby si smlouvu a její podmínky řádně a v úplnosti přečetl. Pokud s limitem ročního nájezdu kilometrů nesouhlasil, nemusel smlouvu uzavírat. Z ničeho nevyplývá, že by žalovaný o této povinnosti, respektive smluvním ujednání nevěděl, jestliže stav tachometru vozidla v souladu s pojistnými podmínkami žalobkyni sám opakovaně doložil. Žalovaný s podmínkami smlouvy jejím uzavřením vyslovil souhlas a byl jimi vázán.8. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení z dlužné částky (žalobkyně ho požadovala od data ukončení smlouvy , datum, ) vyplývá z § 1970 o. z. Úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně plyne z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně prokázala, že zaslala žalovanému předžalobní upomínku, má proto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a odměna za právní zastoupení advokátkou za tři úkony právní služby po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, náhrada hotových výdajů za tyto tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) citované vyhlášky a 21 % DPH ve výši 315 Kč. Odměna advokáta, jakož i náhrada hotových výdajů, byla stanovena dle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o formulářovou žalobu podávanou žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmět řízení nepřesahuje 50 000 Kč.10. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 věta po středník o. s. ř. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce protistrany vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.