12 C 29/2026-67 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 598 433 Kč (z toho 570 131 Kč dlužná jistina, 1 100 Kč dlužné poplatky, 1 500 Kč smluvní pokuty, 3 295 Kč dlužné pojistné, 22 407 Kč dlužné úroky ke dni 2. 5. 2024) s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském (revolvingovém) úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi její právní předchůdkyní společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „původní věřitelka“), jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným dne 21. 9. 2021. K otázce posouzení úvěruschopnosti žalobkyně tvrdila, že původní věřitelka před uzavřením smlouvy prověřovala schopnost žalovaného úvěr splácet a dostát svým závazkům, a to v několika krocích. Ověřila totožnost žadatele prostřednictvím předloženého dokladu totožnosti. Dále provedla interní analýzu příslušných klientských dat a jejich ověření a posouzení prošlo interními pravidly, podle tzv. rozhodovacího stromu. Byly prověřeny veřejné a komerční registry a databáze s informacemi o bonitě, úvěruschopnosti a platební morálce žalovaného. Negativní výsledek by neumožňoval pokračování. Žalovaný byl lustrován v registru SOLUS, CRIF, centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Dále byly zhodnoceny údaje získané od žalovaného, který uvedl, že jeho příjem při sjednání smlouvy činil 32 311,50 Kč, žil v pronajatém domě, byl svobodný, bezdětný a splácel dosavadní úvěry po 2 000 Kč. Původní věřitelka ověřila z běžného účtu žalovaného, že v srpnu 2021 obdržel od společnosti , právnická osoba, . příjem 32 228 Kč a splácel úvěr u , právnická osoba, po 865 Kč a čerpal úvěr u společnosti , právnická osoba, . ve výši 70 000 Kč. Z výplatní pásky ověřila, že žalovaný měl za květen 2021 příjem od společnosti , právnická osoba, . ve výši 32 327 Kč měsíčně. Původní věřitelka takto dospěla, že žalovanému i po zaplacení splátky předmětného úvěru zůstane dostatek disponibilních prostředků pro úhradu všech jeho základních potřeb. Skutečnost, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy úvěruschopný, podle žalobkyně vyplývá i z toho, že žalovaný úvěr po dobu delší dvou let řádně splácel. Žalobkyně dále tvrdila, že původní věřitelka na základě této smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky ve celkové výši 680 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky původní věřitelce splácet spolu s úrokem 9,6 % ročně a pojistným v pravidelných měsíčních splátkách po 10 085 Kč. Žalovaný zaplatil prvních 25 splátek řádně a včas, od 21. 11. 2023 neuhradil ničeho. Celkem uhradil 252 125 Kč. Původní věřitelka následně pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni a žalovanému to oznámila. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalovaný se k jednání nedostavil a nepožádal z důležitého důvodu o jeho odročení, proto bylo v souladu s § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), jednáno v jeho nepřítomnosti.4. Soud má za prokázané následující skutečnosti:5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, ze dne 21. 9. 2021 (viz č.l. 12-13) bylo zjištěno že se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému úvěr 680 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky původní věřitelce splácet spolu s úrokem 9,60 % ročně a pojistným v pravidelných měsíčních splátkách po 10 085 Kč. RPSN činilo 10,03 %. Ve smlouvě bylo uvedeno, že žalovaný je svobodný, nemá vyživovací povinnost k dětem, bydlí v pronajatém domě, jeho čistý měsíční příjem činí 32 000 Kč a splátky úvěrů, leasingů a půjček činí 2 000 Kč.6. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že totožnost žalovaného byla zjištěna na základě občanského průkazu, žalovaný byl lustrován v registru SOLUS, centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku a registru CRIF, jeho příjem ze mzdy/platu činil 32 311,50 Kč měsíčně, náklady na bydlení činily 0 Kč a splátky jiných úvěru 2 000 Kč. Jiné příjmy a závazky žalovaný neměl. Ve zprávě je uvedeno, že údaje byly ověřeny z výplatních pásek. Původní věřitelka došla k závěru, že po provedené analýze byl žalovaný ke dni žádost i úvěr shledán úvěruschopným (viz č.l. 42-43).7. Z výpisu z účtu žalovaného (č.l. 46v.-49) bylo zjištěno, počáteční a konečný zůstatek se v srpnu 2021 pohyboval kolem nuly. Žalovanému byla 5. 8. 2021 vyplacena mzda od společnosti , právnická osoba, . ve výši 32 228 Kč. Žalovaný 6. 8. 2021 čerpal úvěr od společnosti , právnická osoba, . ve výši 70 000 Kč a 11. 8. 2021 zaplatil splátku úvěru u společnosti , právnická osoba, ve výši 865 Kč.8. Z výplatní pásky (č.l. 50v.) bylo zjištěno, že žalovaný měl za květen 2021 čistý příjem 32 327 Kč9. Z náhledu výpisu z účtu původní věřitelky bylo zjištěno, že žalovanému dne 21. 9. 2021 vyplatila 680 000 Kč (viz č.l. 44).10. Z rozpisu čerpání a splácení úvěru bylo zjištěno, že žalovaný dosud uhradil 252 125 Kč (viz č.l. 15).11. Dopisem ze dne 2. 4. 2024 bylo žalovanému oznámeno odstoupení od smlouvy z důvodu nesplácení a byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 598 433 Kč (viz odstoupení od smlouvy na č.l. 16 vč. poštovního podacího archu na č.l. 17).12. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 5. 2025 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek na č.l. 20-22 vč. specifikace pohledávky na č.l. 24). Původní věřitelka postoupení žalovanému oznámila dopisem ze dne 23. 6. 2025.13. Předžalobní upomínkou ze dne 10. 10. 2025 zaslanou doporučeně byl žalovaný vyzván k úhradě částky 720 912,68 Kč a zároveň upozorněn na možnost řešit věci soudní cestou (viz předžalobní upomínka na č.l. 18 vč. detailní informace k zásilkám na č.l. 19).14. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné pro rozhodnutí podstatné skutečnosti.15. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:16. Původní věřitelka uzavřela s žalovaným dne 21. 9. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky 680 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky původní věřitelce vrátit a zaplatit úrok a pojistné. Žalovaný dosud uhradil 252 125 Kč. Původní věřitelka zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě jím sdělených informací, nahlédnutím do registru SOLUS a CRIF, centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku. Příjem žalovaného měla ověřen ve výši cca 32 300 Kč. Z výdajů měla zjištěny a ověřeny pouze splátky jiných dluhů po 2 000 Kč měsíčně. Výdaje na bydlení a běžné výdaje původní věřitelka nezjišťovala. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 5. 2025, postoupení bylo žalovanému oznámeno a byla mu zaslána předžalobní upomínka.17. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni 21. 9. 2021 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.19. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.20. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.22. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odp